Filtrační kartáč se používá jako filtrační nástroj do jezírkových filtrací. Slouží jako předfiltr před biologickou filtrací. Zajišťuje mechanické čištění vody, která je přiváděna z jezírka. Zachytává nečistoty s větší hrubostí. Řasy, listy, jehličí, hmyz. Na zatočeném nerezovém drátu jsou připevněny umělé štětiny ve velké hustotě, aby nepropouštěly částice.

Kde se používají filtrační kartáče?

Filtrační kartáče se umisťují do komory pro mechanické čištění. Plní funkci předfiltru pro biologickou část filtrace. Umisťuje se tedy před oddělení pro biologickou filtraci a za komoru s vortexem.

Filtrační kartáče jsou určeny do jezírkových filtrací pro:

• okrasná zahradní jezírka,
• jezírka pro KOI,
• rybníčky,
• koupací jezírka.

Jak se používají filtrační kartáče?

Filtrační kartáče se vkládají do příslušné komory filtračního zařízení. Filtrační schopnosti kartáčů se zvyšují jejich správným naskládáním. Těsné vzdálenosti mezi kartáči (když do sebe štětiny částečně zapadají), navyšují jejich účinnost čištění.

Jaké jsou výhody filtračních kartáčů?

Každé filtrační médium má své výhody:

Jaké jsou nevýhody filtračních kartáčů?

Příspěvek Filtrační kartáč pochází z Radílek.cz

Flexibilita košíku se může odrážet buď v jeho mechanické flexibilitě – může se složit. Nebo lze za flexibilitu považovat možnost širokého použití jednoho výrobku. Nebo může být flexibilní při naplnění. Použití flexibilních košíků je široké a jezírkáři používají flexibilní košíky pro vysazování rostlin.

Flexibilní košík pro vysazování rostlin do jezírka

Flexibilní košík může mít různé tvary. Čtvercový, obdélníkový, kruhový. Umožňuje vysazení rostlin v košíku přímo do vody v jezírku. Košík zabraňuje kořenům rostlin přílišné rozrůstání. Lze tak lépe usměrňovat bujení rostlin.

Mohou být plastové, látkové nebo kovové.

Jaké je obecné použití flexibilních košíků?

Zpravidla jsou flexibilní košíky plastové a odolné.

Lze je používat jako:

• odolnou nákupní tašku,
• dekorační misku,
• plážovou tašku,
• nádobu na různé věci při práci na zahradě,
• koš na prádlo.

Meze se v tomto případě nekladou.

Příspěvek Flexibilní košík pochází z Radílek.cz

Fosfáty nebo také fosforečnany (PO43−) jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4). Fosfor, který je součástí fosfátů. Je nezbytný pro růst, vývoj a stavbu těla živých organismů. Fosfáty mají v současnosti neopomenutelnou úlohu v zemědělství (jako přísada do hnojiv) a potravinářství (jako aditivum při výrobě potravin.

Kde se fosfáty vyskytují?

Fosfáty jsou součástí minerálů – například monazit, apatit.

Vyskytují se přirozeně v některých potravinách – mléčné výrobky, ořechy, vejce, drůbeží maso, luštěniny.

Do potravin se také přidávají uměle ve formě “éček”. Slouží jako emulgátory a antioxidanty. Množství fosfátů v potravinách se pečlivě sleduje a jsou nastaveny normy.

V pochutinách je nejvíce fosforu obsaženo v colových nápojích, tavených sýrech,

Fosforová pyramida

• Vrchol – colové nápoje, tavené sýry, uzeniny.
• Tělo (střed) – tvrdé zrající sýry, ořechy, žloutky.
• Nižší střed – krůtí a kuřecí maso. Losos, přírodní měkké sýry.
• Základna – Ovoce, zelenina, rostlinné oleje, bílek.

Jsou fosfáty zdraví škodlivé?

Fosfáty jsou nebezpečné pro jedince, kteří mají chronické onemocnění ledvin. Ale některé výzkumy tvrdí, že vyšší hladina fosfátů v krvi má za následek i u zdravých osob například:

• vyšší riziko kardiovaskulárních chorob – srdeční záchvaty, usazovaní vápníku a kornatění srdečních cév
• špatná stavba kostí – pro správný růst kostí je třeba vápník a pro jeho ukládání je třeba fosfor. Množství však musí být vyvážené. Malé, ale naopak i velké množství fosforu znemožňuje ukládání vápníku. Ideální poměr by měl být 3 fosfory : 2 vápníky.

Jaké je využití fosfátů v zemědělství?

Fosfáty mají v současné době nezastupitelnou roli při výrobě umělých hnojiv. Zaručují dnešní podobu intenzivního zemědělství. Za poslední roky se spotřeba fosforu a znásobila. Problémem ale je, že zásoba fosfátů v přírodě se ztenčuje. Odhady tvrdí, že vydrží na příštích 100 až 150 let. Fosfáty se zařadily na seznam kritických surovin.

Proč řešit přítomnost fosfátů v jezírku?

Fosfáty v jezírku podporují růst řas. Společně s dusíkem jsou jedním z důležitých prvků pro jejich množení.

Zatímco dusičnany, lze z vody odstranit za pomoci jezírkových rostlin nebo nitrifikačních bakterií, s fosforem si tak dobře poradit nedovedou.

Jak se fosfáty dostanou do jezírkové vody?

• Fosfáty jsou obsaženy v krmivu pro ryby. Nespořádané krmivo ležící na dně produkuje do vody fosfáty.
• Výkaly ryb taktéž obsahují fosfor.
• Detrit, který vzniká rozkladem zbytků rostlin, spadaného listí.
• Voda, která do jezírka přiteče z hnojených polí.

Jak odstranit fosfor z jezírka?

• Musí být zajištěn dostatek rostlin. Ideálně submerzních rostliny. Ty, co jsou celé ponořené ve vodě.
• Druhou cestou je použití chemických přípravků, které jsou speciálně vyrobeny pro snížení fosforu ve vodě.

Příspěvek Fosfáty (Fosforečnany) pochází z Radílek.cz

Formaldehyd (methanal, metanal) je bezbarvá látka, která je pro organismy jedovatá. Je to derivát uhlovodíku v plynném skupenství. Zároveň je rozpustný ve vodě a lze ho použít jako roztok. Používá se při výrobě chemikálií (např. barvy, lepidla), dřevotřísek, hnojiv, papíru. Ve vysokých koncentracích a dlouhodobému působení je pro organismus karcinogenní. Může se vyskytnout název formalín nebo formol.

Jaké jsou vlastnosti formaldehydu?

Formaldehyd vzniká oxidací methanolu nebo ze syntézního plynu. Jeho vzorec je CH2O, funkční HCHO. Chemické vlastnosti formaldehydu jsou:

• Plynné skupenství,
• bezbarvá látka,
• štiplavý zápach,
• těkavý,
• toxicita,
• karcinogen,
• snadno rozpustný ve vodě a polárních rozpouštědlech.

Roztok formaldehydu se nazývá formalín. Je v koncentraci 35 – 50 %. Formaldehyd se vypařuje z vodného roztoku delší dobu než voda.

Ve vodě a v půdě ho odbourávají mikroorganismy.

Kde se formaldehyd vyskytuje?

Formaldehyd je používán ve zpracovatelském průmyslu a vyskytuje se i v přírodě.

Přírodní výskyt formaldehydu

Formaldehyd vzniká v troposféře (součást zemské atmosféry) oxidací uhlovodíků. Dále také v menším množství během rozkladu zbytků rostlin a přeměnou chemických látek, které jsou uvolňovány listy stromů a keřů. Vlivem slunečního záření se transformuje na oxid uhličitý.

Použití formaldehydu (formalínu) v průmyslu

• Formaldehyd je hojně používán při výrobě močovino-formaldehydových pryskyřic. Ty jsou pak součástí lepidel, dřevotřísek, koberců, lepených překližek, pěnové izolace, textilu.
• Formaldehyd je také také látka, která se používá při výrobě japonského porcelánu.
• Díky svým vlastnostem je spotřebováván př výrobě nátěrů, výbušnin, činidel.
• Konzervační, desinfekční a strelizační prostředek. Použití v lékařství (dezinfekce lékařských nástrojů), veterinářství (např. léčba nemocí ryb v jezírku), zemědělství (desinfekce půdy i semen, insekticid, fungicid).

Využití formaldehydu při léčbě ryb

Při onemocnění ryb v jezírku, rybníku nebo akváriu se používá formaldehyd jako dezinfekce. Měl by být používán 1% formaldehyd. Nesmí být aplikován paraformaldehyd, což je bílá pevná látka, kterou obsahuje formalín a je vysoce jedovatá.

Formalín se používá na léčbu ryb vůči prvokům i parazitům (např. motolicím) usídlujícím se na povrchu těla (ploutvích, kůži) i žábrách.

Nedoporučuje se na léčbu plísní a proti bakteriálním infekcím.

Aplikuje se ve formě léčivé koupele.

Jaká jsou rizika použití formaldehydu?

Nejvíce se do těla dostává formaldehyd vzduchem a kapalinami. Uvnitř orgánů se pak vstřebává.

Způsobuje podráždění očí i kůže i dýchacích cest. Delší vystavování účinkům formaldehydu může vyvolávat bolesti hlavy nebo zánět nosní sliznice.

Působení formaldehydu ve vysoké koncentraci způsobuje zánět průdušek, otok plic, zákal rohovky i ztrátu zraku.

Požití formaldehydu poleptává a narušuje sliznici. Poškozuje centrální nervovou soustavu. V těle se pak mění na kyselinu mravenčí, která má za následek dušnost, snížení tělesné teploty a může vést až k úmrtí.

Příspěvek Formaldehyd (formalín, formol) pochází z Radílek.cz

Filtrační pěna je pórovitý materiál, který slouží ve vodním filtru jako lapač nečistot a zároveň tvoří prostředí pro nitrifikační bakterie. Filtrační pěna společně s dalšími komponenty čistí vodu od jedovatých látek, které ve vodě vznikají a jsou škodlivé pro ryby a jiné živé organismy.

Čím se filtrační pěna vyznačuje?

• Filtrační pěna je vyrobena z polyuretanu na bázi polyetherové retikulované (síťované) pěny.
• Filtrační pěnu tvoří buňky (kanálky). Jejich velikost určuje poréznost a tím i propustnost materiálu.

Fyzikální vlastnosti filtrační pěny

• Materiál je velice kvalitní a má vysokou výdrž proti roztržení v tahu.
• Udržuje si stálý tvar a konzistentní strukturu po stlačení a deformaci.
• Pružnost.
• Nízká hmotnost.
• Tvarová a funkční stabilita proti vlivům okolního vodního prostředí.
• Zachování vlastností ve slané i sladké vodě .

Jak použít filtrační pěnu?

Filtrační pěna se používá ve vodních filtrech k odstranění jemných částic – kalu, drobného písku, které znečišťují vodu. V pórech filtrační pěny žijí nitrifikační bakterie, které zbavují vodu nežádoucích toxických látek – dusíkatých sloučenin – dusičnanů, dusitanů, amoniaku.

Kde lze filtrační pěnu instalovat?

• Filtrační pěna jako médium do filtrace do akvária.
• Filtrační pěna jako médium do biofiltrace pro zahradní jezírka.
• Filtrační pěna jako médium do biofiltrace pro koupací jezírka.
• Filtrační pěna jako médium do biofiltrace pro biobazén.

Jak lze s filtrační pěnou pracovat?

Filtrační pěna je velmi ohebný, pevný a lehký materiál. Snadno se s ním manipuluje. Pomocí ostrého nástroje lze velmi dobře tvarovat.

Co lze na úpravy použít?

• Ostrý nůž, zalamovací nůž na řezání.
• Vrtáky na vrtání.
• Lepidlo na lepení.

Jaké jsou přednosti filtrační pěny před náhražkami?

Filtrační pěna je konstruovaná přímo pro použití ve vodě. Materiál byl vyvinut, aby vydržel podmínky vodního prostředí.

Jeho struktura je tvořena póry, které propouští vodu, zároveň zachytávají nečistoty a tvoří prostředí pro bakterie. Použití obyčejného molitanu nebo kuchyňských houbiček přinese více škody než užitku.

Jak funguje filtrační pěna?

• Lze ji pod proudem vody nebo lépe vodu z jezírka propláchnout a vyčistit tak zanesené póry.
• Drží svůj tvar a strukturu i při dlouhodobém namáčení.

Co znamená označení PPI u filtrační pěny?

PPI označuje hrubost a poréznost materiálu filtrační pěny. PPI označuje počet pórů (“tunýlků”) v molitanu na palec (měrná jednotka).

Zkratka PPI = pores per inch. Poréznost filtračního molitanu určuje míru propustnosti. Čím větší póry, tím větší propustnost.

Hodnoty PPI filtrační pěny:

PPI 20 – Nejčastěji používaná hrubost pro filtraci nečistot v jezírcích a akváriích, bazénech.

Příspěvek Filtrační pěna pochází z Radílek.cz

Filtrační molitan je náplň do vodního filtračního zařízení. Materiál má v sobě dutinky, je porézní. Do těchto dutinek se zachytávají drobné nečistoty nebo slouží jako “obydlí” pro různé druhy vodních filtračních bakterií. Filtrační molitan osídlený bakteriemi čistí jezírkovou nebo akvarijní nebo odpadní vodu od nežádoucích chemických sloučenin.

Jaké má filtrační molitan technické vlastnosti?

• Filtrační molitan je polyuretan na bázi polyetherové (síťované) pěny.
• Filtrační molitan je tvořen pórovitou strukturou.
• Odolnost v tahu. Nízké riziko roztržení.
• Stabilní při stlačení a deformaci. Po skončení působení tlaku se vrátí do původního tvaru – pružný.
• Filtrační molitan je lehký.
• Filtrační molitan odolává vlivům vodního prostředí. Udržuje si svou funkčnost.
• Stabilita vůči narušení struktury ve slané i sladké vodě .

Kde lze vodní filtrační molitan použít?

Filtrační molitan se využívá jako náplň do biologické filtrace v jezírcích, akváriích, čističkách odpadních vod.

• Filtrační molitan jako médium do filtrace do akvária.
• Filtrační molitan jako médium do biofiltrace pro zahradní jezírka.
• Filtrační molitan jako médium do biofiltrace pro koupací jezírka.
• Filtrační molitan jako médium do biofiltrace pro biobazén.

Lze upravovat velikost filtračního molitanu?

Filtrační molitan je lehký materiál, se kterým se snadno manipuluje. Je měkký a pevný, lze dobře tvarovat do požadované velikosti. Velice oblíbeným tvarem jsou bioakvacitové kostky.

Jaké techniky se dají na úpravu filtračního molitanu použít?

• Řezání – pomocí nože nebo i pásovou pilou.
• Vrtání.
• Lepení.

Proč zvolit originální filtrační molitan namísto náhražek?

Protože není molitan jako molitan. Molitan, kterým se vyplňují matrace do postelí nemá rozhodně vlastnosti na to, aby byl 24h/7dní ponořený ve vodě. Navíc nemá odpovídající strukturu pro správné fungování jak filtrační médium.

Použití obyčejného molitanu přinese více strastí a škody než užitku.

Jak funguje filtrační molitan?

• Při znečištění filtračního molitanu je snadné ho vyprat a propláchnout.
• I při nepřetržitém ponoření do vody drží svůj tvar a strukturu.
• Lze ho tvarovat pomocí nože.

Co znamená označení PPI u filtračního molitanu?

PPI označuje základní jednotku třídění filtračních molitanů. PPI označuje počet pórů (“tunýlků”) v molitanu na palec (měrná jednotka).

Zkratka PPI znamená pores per inch. Poréznost filtračního molitanu určuje míru propustnosti. Čím menší póry, tím menší propustnost.

Hodnoty PPI filtračního molitanu

Příspěvek Filtrační molitan pochází z Radílek.cz

Fotosyntéza je biochemický proces, při kterém rostlinné organismy využívají sluneční záření, vodu a oxid uhličitý k výrobě kyslíku a energie v podobě cukrů. Tento proces probíhá v chloroplastech zelených rostlin, v řasách, v sinicích, v některých bakteriích. Díky fotosyntéze existuje život na Zemi v podobě, jakou známe.

První organismy, které fotosyntetizovali zřejmě nevytvářeli kyslík (byli anoxygenní). Nejstarší z nich se odhadem vyskytovali již před 3,5 až 3,8 miliardy lety. Teprve až tehdy, když začala oxygenní fotosyntéza vznikl v atmosféře kyslík. Prvními mikroorganismy, které dokázali produkovat kyslík byli sinice. Ty se objevili před 2 miliardami let. Chloprasty vděčí za svůj vznik sinicím. Zřejmě pohltily jejich buňku a žily uvnitř ní v symbióze a postupem času se přeměnily v organely (specifická část buňky, která má konkrétní úlohu).

Jaký je proces fotosyntézy jednoduše?

Při fotosyntéze přijímají rostliny vodu (H2O) – z půdy nebo ze vzduchu a oxid uhličitý (CO2 ). V buňce je voda a oxiduje, čímž ztrácí elektrony. Oxid uhličitý se redukuje a tím naopak elektrony získává. Tímto procesem se voda přeměňuje na kyslík, oxid uhličitý a glukózu. Vzniklý kyslík se uvolňuje zpět do vzduchu a energie z glukózy se ukládá do molekul těla rostliny.

Jaká je rovnice fotosyntézy?

Zjednodušená rovnice fotosyntézy:
6 CO2  + 6 H2O -> C6H12O6 + 6 O2

Jaké jsou fotosyntetické organismy?

Jsou to všechny organismy, které si zajišťují energii pomocí fotosyntézy.

• Zelené rostliny.
• Některé druhy bakterií.
• Sinice.
• Zelené a hnědé řasy.
• Mnohé ruduchy.
• Obrněnky, skrytěnky, krásnoočka

Chlorofyl jako nedílná součást rostlinné fotosyntézy

Uvnitř buněk jsou organely – chloroplasty. Mají na starost uchovávání energie získanou ze slunečního světla. Uvnitř chloroplastu je chlorofyl – pigment, který vstřebává světlo ze Slunce a zároveň dává rostlinám zelenou barvu. Během fotosyntetické reakce chlorofyl absorbuje energii modrého a červeného světelného vlnění a odráží vlny zeleného světla, proto vypadají rostliny zeleně.

Průběh fotosyntézy a světlo

Část fotosyntézy je závislá na světelném záření – tato reakce probíhá v thylakoidní membráně. Chlorofyl vstřebává sluneční energii a přeměňuje ji chemickou reakcí na molekuly ATP a NADPH.
Reakce nezávislá na světle se nazývá také Calvinův cyklus, probíhá ve stromatu (prostor mezi tylakoidními membránami a chloroplastem). Zde se energie ATP a NADPH využívá na vytvoření molekul sacharidů (glukózy) z oxidu uhličitého.

Typy fotosyntetických reakcí

Existuje více typů fotosyntetických reakcí. Rozlišují se podle toho kolik vznikne uhlíkových sloučenin.

• Fotosyntéza C3 – Tříuhlíkové sloučeniny se nazývají 3-fosfoglycerová kyselina z níž se během Calvinova cyklu stává glukóza.
• Fotosyntéza C4 – Čtyřuhlíková meziproduktová sloučenina se dále štěpí na oxid uhličitý a tříuhlíkovou sloučeninu během Calvinova cyklu. Tento typ fotosyntézy má výhodu v tom, že můžou rostliny fotosyntetizovat i za špatných světelných podmínek nebo vody.

Příspěvek Fotosyntéza pochází z Radílek.cz

Pro stavební práce nebo úpravy zahrady je pojem frakce nezbytný. Frakce je používána u vyjádření velikosti podkladového materiálu. Materiál je tvořen různou velikostí kamenů, které do podkladu zahradních cest, příjezdových cest nebo okrasných cestiček patří.

Pokud nechcete nechat výstabu na specializované firmě, tak je nutné pojem frakce znát a používat :-). Díky tomu pro vás bude s dodavateli kamenů a drťe mnohem jednodušší domluva. Buďte napřed nebo alespoň držte krok :-).

Jaké materiály se vyjadřují ve frakci?

• Drť – rozdrcený kámen na různé velikosti.
• Kámen – zakulacený – nazýván také jako kačírek. Zbytky po těžbě písku.

Co zamenají čísla v označení frakce (hrubosti) kameniva?

Čísla pro označení frakce vyjadřují velikost kamene. Aby se dal kámen dělit podle velikost, je třeba ho přesít. A pokud chceme získat velikost frakce 8/16 přesíváme kameny na sítu s velikostí ok 16 mm. Pod tímto sítem se nachází síto s velikostí ok 8 mm. Ty kameny, které zůstanou ležet na sítu s velikostí 8 mm, jsou frakce 8/16.

Při výběru kamene se můžete setkat s označením 0. Nula značí to, že je kámen nepraný. Objevují se v něm malinké kousky písku nebo úlomků. Pozornost označení 0 musí věnovat všichni ti, kteří chtějí drť použít jako drenáž. Pro drenážní účely je nepraný kámen nevhodný, jelikož písek a drobné úlomky při hutnění propadnou na dno a vytvoří nepropustnou vrstvu.

Kolik váží kubík (m³) kameniva?

Nelze s přesností říct. Hmotnost kameniva závisí na několika parametrech.

• Druh kamene
• Velikost frakce – Čím větší frakce -> tím nižší hmotnost na m³
• Jaký způsobem je kámen nasypaný:
  • volně sypané kamenivo
  • setřesené kamenivo – zhruba o 20 % větší hmotnost

• • Objemová hmotnost – je hmotnost kameniva včetně vzduchových dutin a pórů, ale bez mezer mezi kameny – setřesené kamenivo.
  • Sypná hmotnost – je hmotnost kameniva včetně vzduchových dutin, a včetně mezer mezi kameny – volně sypané kamenivo.

Výpočet množství spotřeby kameniva

K výpočtu objemu kameniva budete pořebovat  metr a vzoreček ze základní školy.

• • 1. Změřte nejdřív výšku vrstvy, kterou chcete vysypat drtí. (např. výška – 0,5 m)
    2. Potom změřte plochu, kterou budete zasypávat. (délky stran 2 m a 3 m)
    3. Potřebný objem v m³ spočítáme – 0,5 x 2 x 3 = 3 m³ (kubíky).
    4. K výsledku přičtěte ještě 20 – 25 % materiálu navíc. V našem ukázkovém případě bychom objednali necelé 4 kubíky kameniva.

Pamatujte, že je lepší objednat drtě více nežli méně. Kamenivo se prodraží hlavně na dopravě.

Druhy kameniva podle frakce

Frakce štěrku

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce makadamu

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce štěrkopísku

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce štěrkodrti

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce kačírku

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce drceného kameniva

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Frakce písku

Prodejci mají různou nabídku frakcí, informujte se vždy přímo u něho.

Na co je lépe použít drť a na co kámen? O tom se dozvíte v článku Frakce kameniva podle použití.

Příspěvek Frakce kameniva pochází z Radílek.cz