Nitrifikační bakterie jsou organismy, které se podílí na koloběhu dusíku na Zemi. Jsou to aerobní organismy, ke svému životu potřebují přítomnost kyslíku. Zdrojem energie pro ně jsou anorganické sloučeniny. Oxidací dusíkatých látek upravují jeho hodnoty ve vodě.

Jak pracují nitrifikační bakterie?

Existují dva typy nitrifikačních bakterií:

• Nitrifikační bakterie, které přeměňují oxidací amoniak.
• Nitrifikační bakterie, které přeměňují oxidací dusitany.

Nitrifikační bakterie pracují v dvoustupňovém procesu nitrifikace. V první stupni se oxiduje amoniak (čpavek) -> na dusitany. Ve druhém stupni pak oxidují dusitany na dusičnany.

Dusitany a čpavek jsou pro vodní organismy i pro člověka v pitné vodě nebezpečné. Nitrifikační bakterie jsou velmi prospěšné pro kvalitu vody.

Jaké jsou druhy nitrifikačních bakterií?

Mezi nitrifikační bakterie patří druhy rodů:

• Nitrosomonas – žijí v půdě, vodovodních splašcích, sladké i slané vodě.
• Nitrosococcus – žijí ve sladké a slané vodě.
• Nitrobacter – žijí ve sladké a slané vodě a v půdě.
• Nitrospina – žijí v mořích.
• Nitrospira – žijí v půdě a mořích.
• Nitrococcus – žijí ve sladké vodě a mořích.

Jak se využívají nitrifikační bakterie?

Nitrifikační bakterie se využívají v hobby odvětvích jako je jezírkářství a akvaristika.

Nitrifikační bakterie v jezírku nastavují správnou biologickou rovnováhu. Upravují hodnoty dusíkatých látek. Zabraňují vysokým hodnotám čpavku a dusitanů ve vodě.

V akvaristice se nitrifikační bakterie podílí na udržení množství dusíkatých látek ve vodě.

Kde nitrifikační bakterie žijí?

V jezírku se nacházejí nitrifikační bakterie na filtračním médiu v biologické části filtrace.

V akváriu osidlují nitrifikační bakterie filtrační molitan (bioakvacit), který má dutinky, do kterých se ukryjí a pracují na spotřebě čpavku a dusitanů.

V přírodě je pro ně vhodné prostředí ponořené kameny, nebo spadlé kmeny stromů, které poskytují výživu.

Co jsou denitrifikační bakterie?

Denitrifikační bakterie jsou součástí koloběhu dusíku na zemi. Společně s nitrifikačními bakteriemi jsou součástí chemického procesu nitrifikace. Tato přeměna probíhá jak v půdě, tak ve vodním prostředí. Denitrifikační bakterie jsou anaerobní organismy nebo fakultativně aerobní a v prostředí s minimem kyslíku pracují nejlépe.

Jak pracují denitrifikační bakterie?

Denitrifikační bakterie v půdě redukují množství dusičnanů nebo dusitanů, které jsou v ní obsaženy. Spotřebovávají amoniak, který je součástí půdy. Dusičnany, které se přidávají jako hnojivo do půdy, jsou splavovány do řek, jezer a moří. Tím vzniká nepřirozeně zvýšená hodnota dusíkatých látek ve vodě. A tím pádem vzniká přemnožení řas, které nitráty spotřebovávají pro svůj růst.

Denitrifikace zbavuje půdu dusičnanů, čímž ji vyčerpává. Bez denitrifikačních bakterií by se zemský dusík nadmíru ukládal v oceánech, protože dusičny se dobře rozpouští ve vodě a z půdy se splavují do povrchových vod.

Denitrifikační bakterie ve vodě jsou nejvíce aktivní, pokud mají minimu kyslíku. Pro svůj růst potřebují organický substrát, který je jejich potravou. Ve vodě je tento substrát tvořený odumírajícími těly rostlin a živočichů nebo výkaly ryb. V jezírcích nebo akváriích jsou to i nečistoty z nespotřebovaného krmiva, které se usadí na dně a rozkládá se. Tím vznikají ve vodě nebezpečné látky dusitany (nitrity) a čpavek (amoniak). Pro denitrifikační bakterie je to však nejideálnější prostředí pro život, protože mají dostatek živin pro svůj růst a rozmnožování.

Jaké je využití denitrifikačních bakterií?

Denitrifikační bakterie se používají v hobby odvětvích:

• Akvaristika – akvaristi využívají schopností denitrifikačních bakterií pro úpravu množství dusitanů, dusičnanů a čpavku ve vodě.
• Jezírkářství – majitelé jezírek je používají ze stejných důvodů jako akvaristi. Pro úpravu a udržení hodnot dusičnanů a dusitanů ve vodě.

Použití v profi odvětví:

• Čistírny odpadních vod – denitrifikační bakterie čistí vodu od toxických dusíkatých látek.

Kde žijí denitrifikační bakterie?

Denitrifikační bakterie se vyskytují v přírodě v biofilmu. Na ponořených kamenech nebo větvích, dřevě, aby měly dostatek živin.

V umělém prostředí osidlují biologický filtr. V jezírkové i akvarijní filtraci je místo pro filtrační médium, jako je bioakvacit nebo biokuličky, které poskytují prostor pro denitrifikační i nitrifikační bakterie.
Mohlo by vás zajímat:

Článek, ve kterém jsou přehledně vypsané přípravky podporující zdravou bakteriální kulturu v jezírku napříč celým rokem. Plán péče o jezírko | Jezírková chemie OASE.

Příspěvek Nitrifikační bakterie pochází z Radílek.cz

Nitráty neboli dusičnany jsou soli kyseliny dusičné (HNO3). Nitráty jsou látky, které se rozpouštějí ve vodě. Vyskytují se v podzemní vodě, ale i povrchové. Hodnoty nitrátů v pitné vodě jsou pravidelně sledovány. Povrchové vody jsou nitráty znečištěny hlavně díky zemědělské činnosti, kdy je pro zlepšení růstu rostlin používáno hnojivo na základě nitrátových sloučenin – ledek.

Kde lze najít nitráty?

Nitráty se vyskytují v půdě i rozpuštěné ve vodě.

Nitráty obsažené v půdě

Nitráty jsou přirozenou složkou půdy. Pro rostliny jsou nezbytnou živinou pro jejich růst. Tím, že se nitráty živí, je z půdy spotřebovávají. Při svém rozkladu, rostliny opět dusičnany vrátí zpět do půdy. Nitráty společně s rostlinami konzumují živočichové a opět je vrací zpět do půdy ve formě trusu.

Pokud by se do tohoto koloběhu uměle nezasahovalo, byla by situace ohledně dusičnanů v rovnováze. Problém vyvstal kvůli používání ledku – dusičnanových hnojiv ve velkých zemědělských produkcích. Vzhledem ke zvětšujícímu se znečištění povrchových vod právě nitráty byla v roce 1991 vydána evropskou legislativou Nitrátová směrnice. Nitrátová směrnice omezuje používání ledku, jako hnojiva, v zemědělství.

Nitráty obsažené ve vodě

Koloběh nitrátu ve vodě je velmi podobný jako v půdě.

• Rostliny spotřebovávají nitráty rozpuštěné ve vodě ke svému růstu.
• Po odumření rostlin se jejich těla rozkládají a spolu s rybím trusem a jinými nečistotami na dně jezírka, rybníku nebo akvária vznikají nebezpečné látky dusitany (nitrity) a čpavek (amoniak).
• Nitrifikačním procesem za pomoci vodních nitrifikačních bakterií vznikají opět nitráty.

Do povrchových vod, jak sladkých, tak i slaných, jsou splavovány hnojiva s ledkem, které zvyšují nepřirozeně hodnoty nitrátů ve vodě. Tím pak dochází k narušení biologické rovnováhy v jezírku, rybníku, jezeru i v mořích.

Nitráty obsažené v pitné vodě

Nitráty (dusičnany) se do pitné vody dostávají proto, že pitná voda je získávána z povrchových nádrží. A do nich jsou také splavovány dusičnanová hnojiva.

Do podzemních vod je o trochu těžší proniknout, ale i studniční voda bývá kontaminována vysokou mírou nitrátů.

Nitráty obsažené v potravinách

Vzhledem k tomu, že zelenina, ovoce i jiné zemědělské plodiny jsou hnojeny ledkem, tak prostupuje do jejich struktury. Některé plodiny vstřebávají dusičnany více:

• Zelenina – vysoký obsah nitrátů (nad 1000 mg/kg) – salát, špenát, ředkvičky, celer, kukuřice. Střední obsah nitrátů – brambory, mrkev, květák, zelí, lilek, petržel. Nízký obsah nitrátů (pod 250 mg/kg) mají – okurky, rajčata, hrášek, cibule.
• Ovoce obsahující nitráty – banán, meloun, jahody.

Dusičnany se používají jako konzervant, zlepšovač chuti u průmyslově vyrobených potravin. Jsou to zejména dusičnan sodný NaNO3 (E 251) a dusičnan draselný KNO3 (E 252).

Jsou nitráty škodlivé?

Nitráty samy o sobě nejsou toxické. Dokonce jsou v určitém množství prospěšné. Pro člověka i rostliny.

Jak škodí nitráty člověku?

Nitráty nejsou v běžné míře pro člověka jedovaté. Z těla jsou odváděny močí. Intoxikace může být po požití extrémního množství nitrátů.

Největší potíže nastanou, když se velké množství nitrátů dostane do střev, kde je střevní bakterie přemění na dusitany (nitrity). A ty jsou pro lidský organismus toxické.

Nitráty jako zdraví prospěšné látky mohou být tehdy, když se z nich redukcí stane oxid dusnatý (NO). Ten je má pozitivní vliv na krevní tlak a cévní homeostázu.

Jak škodí nitráty rybám v jezírku a akváriu?

Nitráty ve vodě do hodnoty 400 mg/l jsou pro ryby nezávadné. Pokud je hranice překročena je z dlouhodobého hlediska zdraví ryb ohroženo.

Velké množství nitrátů ve vodě podporuje růst rostlin, ale i nežádoucích zelených řas.

Jak snížit nitráty ve vodě?

Odstranění nitrátů z pitné vody

Nitráty lze redukovat pomocí:

• uhlíkové filtrace,
• reverzní osmózou
• nebo iontovou výměnou.

Jak snížit nitráty ve vodě v jezírku?

Několik kroků, které pomohou ke snížení dusičnanů.

• Zvýšení rozměru rostlinné zóny v jezírku.
• Dodání nitrifikačních bakterií do biologické filtrace.

Příspěvek Nitráty pochází z Radílek.cz

Nitrity jsou soli kyseliny dusité (HNO2). Jsou také nazývány dusitany. Nitrity jsou škodlivé pro organismus člověka, ale i třeba pro vodní organismy v jezírcích a akváriích. Nitrity se nacházejí v půdě a následně přecházejí i do podzemní vody. Ve vodních nádržích vznikají nitrity za pomoci bakterií, které rozkládají čpavek.

Jak vznikají nitrity?

Nitrity se vytvářejí přeměnou dusíku a dusíkatých sloučenin. Dusík je přítomný v zemské atmosféře. Je obsažen ve vodě.

Nitrity se přeměňují z dusíkatých sloučenin chemickým procesem, který se nazývá nitrifikace. Při této reakci – oxidaci amoniaku – se díky nitrifikační bakteriím, které žijí v biologickém filtru, mění čpavek na nitrity (dusitany). Takto vzniklé dusitany opět spotřebovávají další (jiné) nitrifikační bakterie a proměňují toxické nitrity na nitráty (dusičnany), které už nejsou pro člověka a organismy žijící v jezírku nebo akváriu tolik nebezpečné.

Jsou nitrity nebezpečné?

Nitrity neboli dusitany jsou pro člověka i pro vodní organismy v jezírcích a akváriích jedovaté.

Jaké je nebezpečí nitritů pro člověka

Nitrity jsou obsaženy ve vodě a do lidského organismu jsou přijímány tekutinami nebo potravou. Zelenina, která je zalévána vodou s vysokým obsahem nitritů (dusitanů), přijímá do svých struktur škodliviny. V potravinářském průmyslu se nitrity přidávají do uzenin a sýrů. Slouží pro zlepšení chuti, vzhledu, trvanlivosti. Potravinářskou komorou jsou hodnoty ve výrobcích sledovány.

• Otrava nitrity může u člověka vyvolat kolaps z důvodu nedostatku kyslíku (hypoxie). Jelikož nitrity brání hemoglobinu přenášet v těle kyslík. Nejvíce ohroženi intoxikací nitritem jsou kojenci, kterým v těle koluje fetální hemoglobin, který lépe váže nitrity.
• Nitrity v těle procházejí přeměnou. Například vzniklé nitrosaminy jsou karcinogenní látky.

Jaké hrozí nebezpečí z nitritů (dusitanů) jezírkovým a akvarijním rybám?

Pro ryby žijící ve vodě intoxikované nitrity je toto prostředí neslučitelné se životem. Již při nízkých koncentracích dusitanů ve vodě dochází k úhynu rybí osádky v jezírku i akváriu. Množství nitrátů je třeba sledovat. Existují testy na přítomnost dusitanů ve vodě. Hladina nitritů musí být vždy nulová.

Kdy může nastat nitritová nerovnováha?

• Pokud je jezírko (akvárium) nově napuštěné a biologická rovnováha se ještě “neusadila”.
• Pokud se do jezírka nasadí nové ryby.
• Velké množství odpadu, který se rozkládá a nitrifikační bakterie ho nezvládají přeměňovat. Tento jev může nastat po zimní odstávce nebo při nově vybudovaném jezírku. Bakterie, které rozkládají nitrtity se vytváří až za delší dobu po fungování jezírka.

Lze odstranit nitrity z vody?

Pozitivem na celé anabázi s nitrity je možnost jejich odstranění. A to jak z pitné vody, kterou používá člověk, tak i z jezírkové nebo akvarijní vody.

Jak probíhá odstranění nitritů z pitné vody?

Existují dva způsoby redukce dusitanů.

• Reverzní osmóza – účinná metoda, která ale odstraňuje z vody i všechny soli. Neobsahuje pak žádné minerály. Lze je však dodat mineralizátorem.
• Iontová výměna – dochází k přeměně dusičnanů na chloridy. Nebo prostřednictvím selektivní pryskyřice.

Jak snížit dusitany v akváriu?

Upravovat množství dusíkatých látek v akváriu lze několika způsoby.

• Metoda reverzní osmózy – řeší akutní problém s vysokým množství dusíkatých látek.
• Výměna vody.
• Dostatečné množství zelených rostlin, které spotřebovávají dusík z vody.

Jak snížit dusitany v jezírku?

Pro snížení dusíkatých látek v jezírku je třeba:

• Dostatečné množství rostlin.
• Zbavování se kalu a nečistot v jezírku. Pomocí guly, skimmeru nebo vysáváním jezírkovým vysavačem nebo mechanickými filtry.
• Kvalitní biofiltrace naplněná nitrifikačními bakteriemi, které rozkládají dusitany a čpavek.
• Použití zeolitu, který vstřebává amoniak.

Příspěvek Nitrity pochází z Radílek.cz

Nitrifikace je chemický proces, při kterém dochází k oxidaci amoniaku a následné přeměně na dusičnany. V mezikroku přes dusitany. Proces nitrifikace probíhá pomocí nitrifikačních bakterií. A aerobní biologická oxidace dusíkatých látek má důležitý vliv na koloběh dusíku v atmosféře.

Nitrifikace obvykle předchází procesu denitrifikace.

Jaký je průběh nitrifikace?

Proces nitrifikace probíhá ve dvou krocích.

1. Oxidace amoniaku (NH3) . Amoniak se oxiduje na dusitany. Za pomoci bakterií Nitrosomonas, Nitrosococcus, Nitrosospira, Nitrosovibrio,Nitrosolobus.
2. Oxidace dusitanů (NO2). Dusitany se mění na dusičnany (NO3). Za pomoci bakterií Nitrospira,Nitrospina, Nitrococcus, Nitrocystis, Nitrobacter.

Nitrifikaci zajišťují nitrifikační bakterie z rodu Nitrosomonas a Nitrobacter. Jsou to autotrofní bakterie, jelikož získávají energii díky oxidaci anorganických sloučenin dusíku a uhlíku. Nitrifikační bakterie jsou poměrně náročné na požadavky prostředí, ve kterém žijí. Zejména pH vody, teplotu a množství kyslíku ve vodě.

Bakterie rodů Nitrosomonas, Nitrosococcus, Nitrospira, Nitrocystis a Nitrobacter jsou výhradně aerobní a potřebují ke svému životu kyslík. Teplota, při které jsou nitrifikační bakterie nejvíce aktivní je 30 – 35 °C.

Jaké faktory ovlivňují průběh nitrifikace?

Průběh nitrifikace je ovlivněn:

• hodnotou pH vody a její alkalitou,
• teplotou,
• množství kyslíku ve vodě (nebo půdě),
• množstvím živin.

Denitrifikace jako navazující proces na nitrifikaci

Denitrifikace je proces, ve kterém jsou oxidy dusíku redukovány na plynný dusík.
Denitrifikace probíhá všude kolem nás. Bakterie, které provádějí denitrifikaci jsou všudypřítomné.

• Ve sladké vodě,
• ve slané mořské vodě,
• v půdě.

Podmínky, které denitrifikační bakterie potřebují jsou prostředí bez kyslíku, přítomnost dobře rozpustných živin. Snadno rozložitelný organický substrát.

Anaerobní denitrifikační bakterie, které se dokáží množit za přítomnosti kyslíku, ale i bez. Nejvíce jsou zastoupeny v rodech Alcaligenes, Bacillus a Pseudomonas.

Denitrifikaci dovedou také houby a prvoci.

Kde se využívá nitrifikace a denitrifikace?

• Při odstraňování dusíku při biologické fázi čištění odpadních vod.
• V biologických filtracích u jezírkových systémů.

Jak a kde probíhá nitrifikace v jezírku?

Nitrifikační procesy probíhají v biofitru. Biofiltr je umístěn v příslušné nádobě, která je vyplněna filtrační materiálem. Většinou ho tvoří bioakvacit nebo bio kuličky. Na filtračním materiálu žijí nitrifikační bakterie, kterou svou činností zbavují jezírkovou vodu nebezpečného čpavku.

Před biologickým filtrem by měl být být umístěný fitr hrubých nečistot, aby nedocházelo k zanášení fitračního materiálu v biofiltru.

Mohlo by vás zajímat:

Článek, ve kterém jsou přehledně vypsané přípravky podporující zdravou bakteriální kulturu v jezírku napříč celým rokem. Plán péče o jezírko | Jezírková chemie OASE.

Příspěvek Nitrifikace pochází z Radílek.cz

Neviditelný obrubník odděluje dvě plochy s různými materiály nebo porosty. Také zakončuje zámkovou či zatravňovací dlažbu. Obrubník je instalován tak, aby nebyl zřetelný. Je možné ho použít v trávě nebo pro oddělení a zabránění promíchání různých kamenitých částí.

Kde lze neviditelný obrubník použít?

Kdekoli na zahradě, kde můžete vytvořit cca 15 cm rýhu, do které neviditelný obrubník zasadíte.

• Na spoji tráva a mulčovací kůra – zajistíte tím to, že nebude tráva do kůry prorůstat.
• Spoj trávy a květinového záhonu – neviditelný obrubník zamezí trávě, aby se rozrůstala do záhonku.
• Tráva a zeleninový záhon – díky neviditelnému obrubníku vytvoříte dvě plochy, které jsou ostře rozděleny.
• Zakončení zámkové dlažby neviditelným obrubníkem vytvoří nenásilný přechod.
• Oddělení zón s různěbarevnými kameny.

Jaké jsou výhody neviditelného obrubníku?

Z jakého materiálu se obrubníky vyrábějí?

Neviditelné (skryté) obrubníky jsou z odolného plastu. Ačkoli se instalují do země, tak mají vysokou odolnost proti rozpadu.

Jak položit umělý obrubník?

Instalace umělých obrubníků je snadná a zvládne ji každý zahrádkář.

1. V zemi se vytvoří rýha. Obrubníky se dají tvarovat. Mohou být zahnuté.
2. Do ní se položí plastový obrubník.
3. Připevní se plastovými nebo ocelovými hřeby do povrchu.
4. Dává se pár centimetrů nad povrch.

Pokud byste se o obrubnících chtěli dozvědět více, podívejte se na článek Neviditelné obrubníky do zahrady.

Příspěvek Neviditelný obrubník pochází z Radílek.cz