Grilování je oblíbenou kratochvílí v období letních měsíců. Leckdo si může lámat hlavu, jak své zahradní grily rozehřát na provozní teplotu. V otázce “jak gril roztopíte” je jedno, jestli budete topit dřevěným uhlím nebo briketami. Důležité pravidlo pro oba typy je dostatečný přívod vzduchu, který zajistí správné rozpálení. Čtěte dále a dozvíte se, jak jednotlivé tipy usnadňují přípravu grilu.

Výběr paliva do grilu. Rozdíl brikety versus dřevěné uhlí.

Dřevěné uhlí a brikety nejsou totožným palivem. Jejich použití se různí podle preferencí a podle doby, po kterou chcete grilovat.

Dřevěné uhlí

• Výroba – přímo z přírodního dřeva (buk, dub, olše nebo ovocné stromy). Vzniká spalováním dřeva za vysokých teplot a nízkého přísunu kyslíku.
• Má vyšší hustotu a obsahuje méně příměsí než grilovací brikety.
• Doba rozpálení dřevěného uhlí pro grilování je asi 15 minut.
• Doba hoření dřevěného uhlí – rychlé spalování. Odvíjí se od podílu uhlíku. Čím větší je obsah uhlíku, tím déle hoří. Ideální je podíl 80%. Zpravidla se nehodí na delší grilování. Ideální do doby 60 minut.
• Výhodou uhlí je to, že dosahuje vysokých teplot, což umožňuje rychlejší grilování.
• Grilování na dřevěném uhlí dodá masu autentickou vůni a chuť dřeva.
• Po použití uhlí zbývá více popela.

Dřevěné uhlí by mělo být vyrobeno z listnatých stromů, protože jehličnany obsahují pryskyřice. U nekvalitního dřevěného uhlí hrozí, že v pytli bude přítomno velké množství drti, která propadá roštem.

Grilovací brikety

• Výroba z komprimovaných materiálů, jako jsou dřevní třísky, dřevěné uhlí nebo kokosová skořápka, které jsou spojeny pomocí vázaných prostředků.
• Mají pravidelný tvar, obvykle kostkový nebo kulatý.
• Doba rozpálení briket pro grilování je asi 20 minut.
• Doba hoření briket – díky nižší hustotě vydrží déle a poskytují stabilnější teplotu. Pro grilování nad 60 minut až 3 hodiny.
• Mohou mít různé přísady, které ovlivňují jejich chuť a vůni.
• Vytvářejí méně popela a špíny.

U dřevěných briket je třeba dbát na složení. Nekvalitní výrobky obsahují nevhodná pojiva, která pak dávají pokrmu nepříjemný zápach a také nejsou pro tělo zdravá.

Tento “souboj” nemá jasného vítěze. Využití při grilování najdou brikety i uhlí. Záleží, zda budete připravovat “rychlovku” – pár plátků kuřecího masa, sýr nebo zeleninu, kdy vám postačí žár z dřevěného uhlí. Nebo se rozhodnete pohostit více lidí a budete grilovat maso, které potřebuje na mřížce zůstat déle, pak oceníte vlastnosti grilovacích briket.

Postup, jak rozpálit gril na dřevěné uhlí nebo brikety

Vyberte si způsob, který vám bude nejbližší. Níže jsou popsané čtyři varianty, jak můžete uvést brikety či uhlí do rozžhaveného stavu.

Podpálení tradičním způsobem – sirky, papír, třísky

Zapálení grilu pomocí sirek a třísek je klasický styl. Ideální pro toho, kdo si rád “pohraje” s přípravou grilu. Zároveň je to zdravý způsob. Jak postupovat při použití sirek a dřevěných třísek?

1. Příprava grilu – Ujistěte se, že gril je umístěn na bezpečném místě a dostatečně daleko od hořlavých materiálů. Odklopte pokličku grilu a odstraňte případné zbytky popela.
2. Příprava materiálu – Vyrobte si dřevěné třísky. Ideálně by dřevo mělo být suché, aby dobře hořelo. A novinový papír (letáky hoří hůře).
3. Příprava pomůcek – Sirky by měly být suché a nepoškozené. Namísto sirek můžete použít i zapalovač.
4. Vytvoření základny – Zmačkaný novinový papír položte na rošt určený pro palivo. Obložte ho třískami ze dřeva. Měly by tvořit jehlan nebo kužel. Na dřevo opatrně rozložte brikety nebo uhlí.
5. Podpálení základny – Sirkami nebo zapalovačem zapalte na více místech papír a nechte hořet.
6. Vznikne klasický oheň, který zajistí, že nejdříve shoří papír, který podpálí dřevěné třísky. A ty pak zapálí brikety. Někdy je třeba do základny fouknout, aby se lépe rozhořela. Ústy nebo dmychadlem. Postupně přidávejte uhlí podle potřeby.
7. Teď už stačí jenom vyčkat, než se brikety nebo uhlí dobře rozpálí na červené uhlíky.

Podpalovací pomůcky – tekuté nebo tuhé podpalovače

Rozpálení grilu podpalovačem je vcelku běžná a snadná metoda, jak roztopit gril. Ale za nás je nejméně doporučována. Je to díky škodlivinám, které tekuté podpalovače obsahují. Nejen, že nejsou dobré pro naše zdraví, ale ovlivňují i výslednou chuť grilovaného pokrmu. Proto doporučujeme dát přednost jiným způsobům. Postup za použití PEPO nebo tekutého podpalovače.

1. Příprava grilu – Odklopte pokličku nebo víko grilu a odstraňte případné zbytky popela.
2. Příprava materiálu – Sežeňte si tuhý podpalovač nebo lahev s tekutým podpalovačem.
3. Příprava pomůcek – Sirky by měly být suché a nepoškozené. Namísto sirek můžete použít i zapalovač.
4. Vytvoření základny – V grilu vytvořte základnu z uhlí nebo grilovacích briket. Ujistěte se, že máte dostatečný počet uhlí nebo briket pro požadovanou teplotu.
5. Použijte podpalovač –  Pokud používáte tekutý podpalovač, zalijte několik lžic podpalovače na povrch uhlí nebo briket. Pokud používáte PEPO, aplikujte ho pod uhlí nebo brikety a nechte kousek čouhat, abyste ho mohli zapálit.
6. Zapalte podpalovač – Postupujte podle pokynů na obalu.
7. Nechte oheň hořet – Vyčkejte dokud se oheň nerozšíří do zbytku uhlí nebo briket.
8. Vyčkejte, až se uhlí nebo brikety zahřejí a vytvoří rovnoměrný žár. Poté můžete přidat potraviny na gril a začít s grilováním.

Komínový podpalovač na rozpálení briket

Roztopení briket pomocí startovacího komínu je velmi účinný a oblíbený způsob. Startér je speciální válec, který má madla nebo rukojeť a jsou v něm otvory pro přívod vzduchu. Zde je postup, jak použít startovací komín k rozpálení briket:

1. Příprava grilu – Dejte gril na bezpečné místo. Vysypte zbytky starého popela.
2. Naplňte komínový podpalovač uhlím nebo grilovacími briketami. Ujistěte se, že může vzduch volně proudit mezi kousky uhlí nebo briket.
3. Připravte si podpalovač, který umístěte pod spodní částí startovacího komínu. Mohou to být noviny, zapálené třísky nebo speciální brikety určené k rozpálení.
4. Podpalovač zapálíte a ujistíte se, že dostatečně hoří a zahřívá spodní část komínu.
5. Nechte oheň hořet. Od podpalovače se postupně rozpálí uhlí nebo brikety.
6. Poté pomocí rukavic vysypte rozpálené brikety nebo uhlí na gril.
7. Poté už můžete začít grilovat.

Elektrický podpalovač (nebo při nejhorším horkovzdušná pistole)

Ještě jste o této variantě neslyšeli? Je to velmi pohodlný způsob, jak zapálit dřevěné brikety nebo uhlí, ale je třeba mít v první řadě horkovzdušnou pistoli a v druhé řadě přístup k elektřině. Jak postupovat při rozpalování grilu?

1. Příprava grilu – Vysypte vyhořelé části popela z grilu.
2. Postavte z dřevěného uhlí nebo briket pyramidu.
3. Zapojte horkovzdušnou pistoli do napájení a přímo na hromádky dřevěného uhlí namiřte elektrický podpalovač.
4. Foukejte horký vzduch z pistole na brikety. Po chvíli od působení horka začnou hořet.
5. Rozpálené brikety nebo uhlí pak rozhrňte.
6. Poté už můžete začít grilovat.

A jak zapálit plynový gril?

Zapálení plynového grilu je obvykle snadné a bezpečné. Přesto je však vhodné, přečíst si návod k obsluze přímo vašeho modelu. Některé se mohou mírně lišit. Následující postup vám ukáže, jak správně zapálit plynový gril:

1. Připravte gril – Umístěte ho na místo, kde nehrozí poškození okolí žárem a ohněm.
2. Otevřete víko grilu, aby mohl plyn přirozeně odcházet.
3. Zkontrolujte plynovou láhev – Musí být připojená a plná. Ujistěte se, že jsou všechny ventily a připojení správně uzavřeny a nepropouštějí plyn.
4. Otevřete ventily – Nejprve je třeba pustit plyn do grilu. Otevřete tedy hlavní ventil na plynové lahvi. Může chvilku trvat, než se potrubí naplní plynem. Pokud váš gril má více hořáků, otevřete také ventily na každém z nich.
5. Zapalte hořáky –  Existují dvě varianty. Buď použijete zapalovač (ideálně s dlouhou rukojetí) nebo má gril integrovaný elektronický zapalovač. Pak dojede k zapálení zapalovacím tlačítkem nebo ovládacím kolečkem.
6. Uzavřete víko grilu a předehřívejte. Poklop nechte zaklopený po dobu 10 až 15 minut, aby se dosáhlo požadované teploty.
7. Po uplynutí doby a dostatečném předehřátí můžete grilovat.

Jak určit, že je palivo dostatečně rozžhavené?

K jednoduchému určení teploty grilu slouží pomůcka a tou je teploměr na víku. U některých modelů není využití teploměru možné, protože ho nemají integrovaný. Co tedy dělat, aby byl gril správně připravený?

• Vizuální kontrola – Po umístění rozpálených briket na gril můžete vizuálně sledovat žhavé uhlí nebo brikety. Jak se brikety rozpalují a žhnou, mění se jejich barva z červené na šedou. Když brikety dosáhnou požadované teploty, vytvoří se na nich vrstva šedého popela. Poté by měly vyzařovat stabilní teplo.
• Měření teploty – Použijte teploměr grilu, který je instalován ve víku.
• Dotyková zkouška – Časem a zkušenostmi získáte určitě dovednost, kdy dokážete odhadnout teplotu svojí rukou. Opatrně položte ruku nad rošt grilu ve vzdálenosti asi 10 cm a ucítíte intenzitu tepla. Když je teplota dostatečně vysoká, mělo by to být silné teplo. Buďte však opatrní, abyste se nespálili.

Jak nastavit větrací průduchy na grilu?

Nastavení větracích průduchů na grilu je důležitým faktorem při ovládání teploty grilování. Správné nastavení větracích průduchů umožňuje regulovat přívod kyslíku a proudění vzduchu, což ovlivňuje intenzitu ohně a teplotu grilu.

• Pokud chcete zvýšit teplotu grilu, otevřete průduchy, aby proudilo více kyslíku k palivu. To zvýší intenzitu ohně a teplotu. Je třeba mít také na paměti, že otevřené větrací průduchy mohou vést ke zvýšené spotřebě briket nebo uhlí.
• Pokud chcete snížit teplotu grilu, zavřete větrací průduchy, aby se snížil přívod kyslíku. To omezí intenzitu ohně a tepelnou energii, což sníží teplotu grilu. Uzavřené větrací průduchy zase mohou snížit spotřebu paliva.

S nastavením větracích průduchů je třeba trpělivost a pozorování. Vyzkoušejte si různé kombinace otevření a uzavření větracích průduchů a sledujte, jak se teplota grilu mění. Postupně upravujte nastavení a pozorujte, jak se teplota grilu vyvíjí.

Každý gril může mít specifické vlastnosti a charakteristiky větracích průduchů, proto je důležité se seznámit s vaším konkrétním modelem a provést několik pokusů a chyb, abyste dosáhli nejlepších výsledků při grilování.

Jak udržet teplotu v grilu?

Chcete-li udržet požadovaný žár po delší dobu při grilování, zde je několik tipů:

• Správné nastavení větracích průduchů – Otevřené průduchy = lepší hoření.
• Správné rozložení uhlí nebo briket – Až se brikety rozžhaví, rozložte je rovnoměrně na rošt grilu. Udržujte dostatečný prostor mezi jednotlivými kusy, aby se zajišťovalo rovnoměrné proudění vzduchu kolem paliva.
• Postupné přidávání paliva – Pokud se teplota grilu začne snižovat, můžete přidat další kusy uhlí nebo briket. Přidávejte je postupně, abyste nezpůsobili přehřátí. Pamatujte si, že přidání paliva může vyžadovat nějaký čas na dosažení požadované teploty.
• Uzavření poklopu grilu – Otevírání víka grilu způsobuje únik tepla a snižuje teplotu. Snažte se poklici grilu co nejméně otevírat a udržujte ji zavřenou, pokud to není nezbytně nutné.
• Regulace hořáku u plynového grilu – Pokud používáte plynový gril, regulujte ovládací knoflíky jednotlivých hořáků, abyste dosáhli požadované teploty. Snížením plynu se sníží teplota, zatímco zvýšením plynu se zvýší teplota.
• Sledování teploty – Pravidelně sledujte teplotu grilu pomocí teploměru, který je umístěn na víku. To vám umožní reagovat na změny a provádět případné úpravy, abyste udrželi požadovanou teplotu.

Pokud vám chybí nějaké komponenty, mrkněte na příslušenství ke grilům na osvědčeném e-shopu.

Když už se griluje, tak je potřeba také uklidit. Nechte se inspirovat článkem Vyzkoušené tipy, jak snadno vyčistit gril. A možná by se vám hodily informace o tom Jak vybrat nejlepší zahradní gril pro vás nebo Jak vybrat nejlepší stolní gril. Jestli vás téma zajímá, tak se podívejte na články.

Příspěvek Jak správně, snadno a rychle rozpálit gril pochází z Radílek.cz

Vybrali jste si pro podlahu vaší terasy wpc prkna nebo dlaždice, ale stále nejste přesvědčeni na 100 % a váháte? Možná máte obavu z materiálu, který není ještě úplně běžně používaný. A je to tak správně. Protože ne všechna terasová wpc prkna mají stejnou kvalitu a vlastnosti, kvůli kterým si je chcete pořizovat. Při výběru je nezbytné sledovat několik parametrů, aby byl produkt opravdu kvalitní.

Co je vlastně WPC neboli dřevoplast?

WPC je zkratka pro označení wood plastic composite. Wood je dřevo, Plastic je plast a Composite znamená – materiál, který vznikl řízeným spojením různých substancí. Spojením vlastností použitých hmot se stává nový produkt, který má znaky obou. V tomto případě jde o spojení dřeva a plastů. Dřevo je rozdrceno na malé části – moučku nebo vlákna. A většinou se jedná o zpracování odpadového materiálu. Plasty jsou zastoupeny v podobě termoplastů, jako je polyethylen (HDPE – má větší odolnost k nízkým i vysokým teplotám a LDPE), možno i polyvinylchlorid (PVC), který je ale pro výrobu opravdu kvalitních WPC prken nevhodný. Kvůli spojení složek se přidávají další aditiva, která jsou objemově zanedbatelná.

Přidáním aditiv do dřevoplastového kompozitu se získávají jeho schopnosti – odolnost vůči vodě a rozměrová stabilita.

Jaký by měl být poměr dřeva a plastů u WPC?

Kvalita výsledného WPC prkna nebo dlaždice přímo závisí na poměru surovin, ze kterých jsou vyrobeny.
Na poměru a kvalitě surovin záleží velmi. Na odolnosti se odráží nejen poměr 60:40, kdy 60% tvoří dřevité části (nikdy by nemělo být méně) a 40% HDPE (30% plast a 10% aditiva – silikon, barvivo, UV stabilizátory). I jakost vstupního dřeva má velký vliv. Moučka z vláken z tvrdého dřeva zlepšuje vlastnosti dřevoplastových desek. Oproti tomu se vyskytují napodobeniny, například moučka z levnějšího bambusu. Na tu je třeba dát pozor. Její použití se odráží na menší odolnosti. Prkna se lámou a drolí. Jejich životnost bývá i méně než 5 let.

Technologie výroby WPC

Složky polypropylenu a dřevní moučky a vláken se společně promíchávají (kompaundace) a vytváří hmotu, která je svou konzistencí podobná těstu. Výsledný tvar wpc prken, dlaždic, palubek lze dosáhnout vytlačováním (extrudací) nebo vstřikování roztaveného kompozitu do formy a lisováním.

Dutá versus plná terasová prkna WPC

Rozdíl mezi dutými a plnými dřevoplastovými prkny je v množství materiálu, který je v jednom kusu a také v ceně.

• Plná terasová prkna už svým profilem budí pocit větší trvanlivosti. A mělo by tomu tak být, pokud jsou dodrženy správné technologické postupy při výrobě a je obsaženo množství dřeva a plastů v minimálním poměru 60:40. Vstupní dřevitou surovinou musí být dřevo ne bambus.
• Dutá terasová prkna lákají nižší cenou, ale je u nich potřeba mnohem větší obezřetnost při výběru. Vždy chtějte vědět, v jakém poměru jsou zastoupeny dřevité části a jakého jsou původu. Zda se nejedná o nějaké laciné náhražky (často se jedná o bambus). Navíc se do dutin může dostávat zkondenzovaná voda, což může vést ke vzniku hniloby.

Výhody použití WPC prken na terasu oproti dřevu

Za předpokladu dodržení správné technologie výroby mají dřevoplastové desky mnoho výhod.

Nevýhody dřevoplastových prken vůči dřevu

Možnosti využití terasových prken a dlaždic z dřevoplastu

Prkna a dlažba slouží jako pokládkový materiál. Plastová prkna i dlaždice můžete použít na vytvoření podlahy na vaší terase. Lze z nich vytvořit cestičku. A také molo k bazénu nebo koupacímu jezírku.

FAQ – nejčastější dotazy ohledně WPC

Přesvědčila vás dlouholetá trvanlivost či bezúdržbovost WPC teras? Přejděte na nabídku WPC – plastových teras od spolehlivého prodejce.

Pokud ještě stále nejste přesvědčeni, že WPC prkna jsou to pravé pro vaši terasu, tak se podívejte na článek Jaké použít dřevo na terasu. Najdete zde popisky k tropickým, severským i domácím dřevinám.

Příspěvek Jak vybrat kvalitní WPC prkna nebo dlaždice pochází z Radílek.cz

Co sledovat při výběru stolního grilu

Na trhu se objevuje velkém množství výrobků a tím se nám znesnadňuje jejich výběr. Na co si tedy dát pozor u stolních grilů? Co musí mít, aby vyhovovaly přímo vašim potřebám?

Materiál a velikost grilovací desky

Materiál vybírejte podle toho, jak často budete gril používat a jakou odolnost vůči poškození očekáváte. Čím častěji bude v provozu, tím větší bude opotřebení.

Od velikosti grilovacího roštu se odvíjí počet opečených porcí. S menší grilovací plochou bude déle trvat než nasytíte více lidí. Stolní grily jsou zpravidla určeny pro 2 až 4 lidi.

Příslušenství ke grilu

Bonus, který doceníte až při běžném používání. Například čistící nástroje, různé stojany, přívodní trubice u plynových grilů.
Odkapávací miska – lze snadno vyjmout a umýt?
Lze některé komponenty vyprat v myčce na nádobí?

Teplota a příkon

U grilů plynových a elektrický je rozhodující, zda jde regulovat provozní teplota.
Příkon je důležitý zejména u elektrických grilů, čím vyšší příkon, tím rychleji se dokáže grilovací plocha rozehřát.

Rozměry a hmotnost

Pro někoho může být velikost grilu důležitým faktorem. Je třeba myslet na jeho uskladnění. Pokud bydlíte v malém bytě, tak je dobré mít předem vymyšlené místo, kam budete gril uklízet. Nebo můžete být limitovaní velikostí stolku na balkóně.
Velikost a hmotnost jsou důležité parametry také pro případnou přepravu na piknik nebo kempování.
Některé grily mohou mít odnímatelné součásti (nožičky, držadla).

Záruka

Záruka může být velmi odlišná výrobek od výrobku. A zároveň v rámci jednoho výrobku na různé jeho součásti. Sledujte tento parametr pozorně.

Recenze jiných uživatelů

Hodnocení od uživatelů, kteří již mají zkušenosti s používáním výrobku, jsou velmi přínosné a mohou vám pomoci v konečném rozhodnutí.

Druhy stolních grilů

Grily, které je možné použít v interiéru, se rozdělují podle použité energie na tři typy. Elektrické, na dřevěné uhlí a na plyn. Každý z nich má své výhody i nevýhody.

Elektrické stolní grily

Pro domácí použití jsou elektrické grily ideální volbou. Práce s nimi je snadná a pohodlná. Opéct maso nebo zeleninu zvládne i začátečník.
Některé modely mohou mít integrované různé funkce. Regulace teploty by měla být základem.
Grily napájené elektřinou se těší velké oblibě. Na výběr je mezi různými variantami. Ať už se jedná o kontaktní grily nebo deskové.

Kontaktní gril

Tento druh grilu má topné desky rozdělené kloubem. Pokrm tak může být zavřený a opékat se zároveň z vrchní i spodní části. Což rapidně snižuje čas na upečení. Druhou výhodou je také minimální míra ušpinění od prskajícího oleje.
Některé kontaktní grily lze úplně otevřít na 180°, čímž získáte plochu, na které lze pracovat s pokrmem klasickým způsobem. Maso a zelenina se musí obracet.
A vybrané modely dovolují také zaaretovat (upevnit) vrchní desku například pod úhlem 40°.  Takže se horní topné těleso nedotýká potravin, ale vrchní část je pouze ohřívá.
Každý kontaktní gril by měl být opatřen minimálně teplotním termostatem.

Elektrický grill s kamennou deskou

Grilovací plotnu tvoří přírodní kámen. Může se jedna o mramorovou desku, žulovou nebo lávový kámen. Příprava jídla je zdravá, protože lze opékat s velmi malým množstvím tuku.
Typickou vlastností je delší doba na rozehřátí kamene do provozní teploty. Může to být okolo 10 až 15 minut. Výhodou pak je, že teplo je v kamenu naakumulované. Může dlouho propékat maso až do požadovaného výsledku.

Elektrický grill s keramickou deskou

Keramika se vyznačuje nepřilnavostí a dobrými tepelnými vlastnostmi. Na hladké ploše lze připravit nejen maso a zeleninu, ale i palačinky nebo vajíčka v podobě volských ok.

Elektrický grill s litinovou deskou

Litina je velmi široce používaným materiálem pro grily. Její povrch může být vroubkovaný i hladký. Rychle vede teplo a má pevnou strukturu. Ideální pro přípravu hamburgrů, slaniny, ale na rovné ploše i bramboráků nebo palačinek.

Elektrický grill s hliníkovou nebo teflonovou deskou

Hliník a teflon jsou často používané materiály. Mohou mít vroubkovaný i hladký povrch. Hodí se pro přípravu všech grilovaných pokrmů.

Terakotový gril

Grilovací deska je vytvořena z přírodní terakotové hlíny. Hlína je vypálená do tvaru plátu. Pro opékání není třeba příliš oleje. Potraviny si udržují svoji chuť díky přírodnímu povrchu.

Raclette gril

Dvoupatrové grilování. To nabízí raclette grily. Horní část slouží pro klasické grilování. Spodní patro využijete na zapékání. Je totiž zahříváno topnou spirálou. Na vrchním plátu můžete připravovat maso a ve spodní části lze v pánvičkách zapékat sladké i slané pokrmy.
Rakletovače jsou konstruovány z různých druhů grilovacích desek. Často se jedná o kombinaci. Půlka plochy je tvořena plátem z mramoru a druhá část z litiny nebo teflonu.
Pokud najdete název teppanyaki gril, tak vězte, že se jedná o ten samý typ. Teppanyaki je způsob přípravy jídla. Kdy se vaření odehrává před hostem.

Stolní plynový gril

Pokud chcete grilovat doma nebo na třeba na balkóně a nechcete přitom používat elektřinu, tak jsou tady pro tyto případy přenosné plynové grily. Dokážou zachovat skvělou chuť grilovaného jídla, snadno se obsluhují.

Podle typu grilu si můžete vybrat mezi klasickým roštem, litinovým plátem nebo smaltovaným či keramickým povrchem.

Můžete je použít při kempování, protože jsou skladné a ke svému provozu potřebují pouze plyn, který si vezmete v nádobě s sebou.

Bezkouřový gril na dřevěné uhlí

Lze skutečně grilovat s dřevěným uhlím bez kouře ze spalování? Bezkouřové grily jsou konstruovány tak, že zásobník na palivo je chráněný před odkapávajícím omastkem. A tím pádem nedochází k vytvoření dýmu. Uvnitř je nádoba na zachytávání přebytečného tuku. Při grilování je třeba dávat pozor, aby nebyla přeplněná, aby se nedostal olej na uhlíky a nedošlo ke vzplanutí.

Součástí bývají ventilátory na tužkové baterie, které zajistí pohodlné rozpálení dřevěného uhlí. Výhodou je, když se dá regulovat síla proudění vzduchu.

Opláštění bývá dvojité, aby byla zachována bezpečnost a nedošlo k popálení při dotyku nádoby.

Víko, které není vždy součástí bezkouřových grilů urychlí vyhotovení pokrmu a udrží déle teplotu.

Tabulka porovnání stolních grilů

Rozhodli jste se, že se nenecháte odradit střídáním ročních období a budete grilovat celoročně na stolním grilu? Svoje představy můžete realizovat třeba prostřednictvím bezkouřového grilu z ověřeného a spolehlivého e-shopu.

Jestli vás přeci jenom zajímá i venkovní grilování, tak se podívejte na náš článek. Napsali jsme pro vás Jak vybrat nejlepší zahradní gril pro vás. Budete se díky tomu lépe orientovat v nabídce a zjistíte výhody a nevýhody jednotlivých typů.

Příspěvek Jak vybrat nejlepší stolní gril pochází z Radílek.cz

Zahradní grily se v letních měsících používají v mnoha domácnostech k přípravě pokrmů. Vytváří alternativu pro běžné vaření. Celé jídlo tak můžete vytvořit venku, pod širým nebem.

Příprava se tak může stát zábavou pro rodinu i přátele. Můžete pohostit své blízké rychlým obědem nebo večeří. A přitom utužit dobré vztahy. Ne nadarmo se říká, že láska (a nejen partnerská) prochází žaludkem.

Při výběru zahradního grilu, který bude vyhovovat přímo vašim potřebám, je důležité najít odpovědi na několik otázek. Zkuste se na chvíli se pozastavit a uvědomit si, jaký máte životní styl. Protože ne každý touží po velkém grilu na dřevěné uhlí, když ho bude využívat na pochoutky pro dva lidi. Od promyšlených odpovědí se pak odvíjí výběr vhodného druhu grilu.

Co si ujasnit před výběrem grilu

• Kolik místa na zahradní gril máte?
• Kde chcete gril používat? Balkon nebo zahrada.
• Pro kolik lidí budete gril využívat?
• Jak často chcete gril využívat?
• Jaké palivo bude gril rozehřívat – plyn, elektřina, briket (dřevěné uhlí), pelety?
• Jak rychle má být gril schopný pracovat. (Za jak dlouho je rozehřátý na provozní teplotu)
• Chcete spíše automatické ovládání grilu nebo klasiku?
• Jaké jsou vaše finanční možnosti?

Co sledovat a na co si dát pozor

• Z jakého materiálu je tělo grilu. U běžného plechu hrozí koroze a znehodnocení grilu. Proto vybírejte odolnější materiály. Vodítkem může být Grily podle materiálu.
• Stabilita. Pokud bude gril nestabilní mohlo by hrozit poškození při jeho pádu nebo dokonce úraz, pokud by se převrátil v blízkosti člověka.
• Materiál roštu.
• Velikost roštu.
• Kolečka pro přesun, pokud víte, že bude potřeba s grilem manipulovat.

Grily podle paliva nebo napájení

Grily mohou být poháněné elektřinou nebo plynem. Pro zastánce přírodnějšího způsobu grilování jsou tu grily na dřevěné pelety nebo brikety.

Elektrický gril

Malý elektrický gril je ideálním řešením pro ty, kteří chtějí grilovat na balkoně nebo na zahradě. Díky malým rozměrům se snadno skladuje a převáží, ale přesto pojme spoustu potravin, které na něm snadno připravíte.

Tyto grily jsou skvělé pro lidi, kteří nechtějí používat plyn nebo dřevěné uhlí, protože nevyžadují žádné jiné palivo než elektřinu.

Výhody elektrického grilu

Nevýhody elektrického grilu

Plynový gril

Plynový gril je skvělé řešení pro rychlou přípravu grilovaných jídel. Za předpokladu, že je gril připojen k plynu, stačí jenom otočit knoflíkem a je okamžitě připraven k akci.

Není tedy divu, že je velmi oblíbený pro pravidelnou a rychlou přípravu letních obědů nebo večeří.

Výhody plynového grilu

Nevýhody plynového grilu

Gril na dřevěné uhlí nebo brikety

Vůně grilu na dřevěné uhlí je jednou z neodmyslitelných součástí léta. Vytváří prázdninovou atmosféru.

Gril na dřevěné uhlí je tradiční způsob přípravy pokrmů ve venkovním prostředí. A příprava jídla na dřevěném uhlí dodává jedinečnou chuť.

Gril na dřevěné uhlí je pro mnoho rodin základním vybavením zahrady. Ať už pořádáte grilování pro přátele, nebo chcete jen připravit večeři pro rodinu.

Většina grilů na dřevěné uhlí má tvar obdélníkového boxu s kovovým roštem nahoře, který drží dřevěné uhlí a umožňuje proudění vzduchu pod ním, aby efektivněji hořelo. Nebo kotlový tvar.

Výhody grilu na dřevěné uhlí

Nevýhody grilu na dřevěné uhlí

Gril na pelety

Peletový gril zachovává vůni a princip grilování jako u dřevěného uhlí a zároveň zjednodušuje obsluhu. Teplota se reguluje pomocí otočného spínače, jako u plynového grilu. Gril na pelety tak kombinuje výhody obou typů. A je možné využít i přímého grilování.

Pelety však musí být vyrobeny pouze ze dřeva bez jakýchkoliv příměsí.

Výhody grilu na pelety

Nevýhody grilu na pelety

Grily podle materiálu

Keramický gril

Keramické grily se používají již po staletí v různých kulturách po celém světě. Díky své schopnosti rovnoměrně a efektivně připravovat jídlo jsou oblíbené i dnes.

Keramické grily umožňují připravovat pokrmy při vysoké teplotě, aniž byste se museli obávat vzplanutí nebo přichycení. Jsou také skvělé pro vaření při nízkých teplotách, protože udrží teplo po dlouhou dobu. Je multifunkční a můžete připravovat pokrmy i vařené, pečené nebo uzené. Dá se využít například na pečení pizzy.

V keramickém grilu se topí dřevěným uhlím.

Výhody keramického grilu

Nevýhody keramického grilu

Litinový gril

Označení litinový gril může říkat buď to, že celé tělo grilu je vyrobeno z litiny nebo to, že je litinový pouze rošt a plášť grilu je z hliníku nebo jiného plechu.
Litinové rošty se vyznačují velmi dobrým a rovnoměrným rozložením tepla a dobrou tepelnou setrvačností. Jejich údržba je náročnější, ale při správném provedení není zdlouhavá.

Výhody litinového grilu

Nevýhody litinového grilu

Nerezový gril

Stěny nerezového grilu jsou vyrobeny z odolného materiálu, který nepodléhá korozi. Většinou se jedná o plynové grily.

Nerez může být v kombinaci i s jiným plechem.

Rozhodovací tabulka podle druhu grilu a jeho parametrů

Teď máte všechny důležité informace, které budou rozhodovat o vašem výběru. A můžete se jít rovnou podívat na konkrétní zahradní grily u spolehlivého prodejce.

Příspěvek Jak vybrat nejlepší zahradní gril pro vás pochází z Radílek.cz

Kdy je správný čas zazimovat zahradní nábytek?

Teplé a slunečné dny se zkracují a střídá je chladné a vlhké počasí. V našich končinách je to neměnný stereotyp a zpravidla k této změně dochází během září nebo v případě dlouhého babího léta až v říjnu. Sami poznáte, kdy se venkovní podmínky přehouply do podzimu.
Sledování předpovědi počasí vám nastíní, kdy už nás sluníčko příliš nezahřeje.
Ideálně si vytipujte na úklid zahradního nábytku poslední slunečné dny. Jednak proto, abyste si posezení na terase užili co nejdéle. A druhak proto, že po omytí a ošetření nábytku je nutné, aby důkladně vyschl.

Jednoduché kroky pro zazimování nábytku

Připravit zahradní nábytek na zimní čas není žádná věda. Podle druhu materiálu, ze kterého je nábytek vyrobený může být péče složená pouze ze 3 kroků (omytí, vysušení, uskladnění). U dřevěného a ratanového nábytku je o 1 krok navíc (ošetření olejem).

Omytí a vyčištění

Všechny druhy zahradního nábytku je třeba před zimní pauzou očistit.
Proč je to důležité, když nebudeme stejně nábytek přes zimu používat?

• Nečistoty mohou po nějaké době proniknout hlouběji do materiálu a nebude je pak už možné vyčistit.
• Na jaře bude nábytek okamžitě připraven “k akci”. Žádné zdržování. Jenom popadnete nábytek a vyndáte ven.

Jaké prostředky na omytí použít?
Vyvarujte se prostředkům s abrazivním účinkem. Postačí mýdlová voda a měkký hadřík. Nepoužívejte drátěnky ani hrubou stranu houbičky, jelikož by mohla vytvořit na nábytku světlou mapu, které se pak budete těžko zbavovat.

Ošetření olejem nebo lakem

Dřevěnému a ratanovému zahradní nábytek prospěje, pokud ho před zazimování natřete olejem. Po letní sezóně je vyprahlý a opotřebovaný. Nový nátěr z něj udělá nábytek jako nový. A navíc ho ochrání před podzimní a zimní vlhkostí a houbami.

Oschnutí

Tento zdánlivě nedůležitý krok, který vás nebude stát téměř žádnou námahu, je nejpodstatnější v celém procesu. Nábytek musí být před zazimováním suchý.
Co může následovat pokud uložíte neoschnutý nábytek?

• Vlhké prostředí přeje růstu hub a plísní. A to nikdo na svém nábytku na jaře nechce řešit.

Pokud víte, že nebudete mít možnost nechat židle a stoly dobře oschnout, tak se radši vyhněte předchozím krokům #omytí a #ošetření.

Uskladnění nebo přikrytí ochrannou plachtou

Jaké by měly panovat podmínky pro uskladnění nábytku?

• Ani ne moc teplo, ani ne moc zima. Ideálem je nevytápěná místnost v domě.
• Sucho. Nemělo by tam pršet a nábytek by neměl stát na hlíně nebo přírodním podkladu, ze kterého by nasával vlhkost.
• Tma. Není nezbytná, ale každé světlo ubírá na původní barvě nábytku. Místnost nemusí být přímo bez oken, ale postačí nábytek zakrýt plachtou nebo hadrem. Zabráníte tak i znečištění prachem.

Kam uskladnit zahradní židle a stoly?

• Hodí se nějaká místnost ve sklepě nebo v garáži. Ze zahrady to budete mít blízko.
• Technická místnost nebo zimní zahrada.b   n
• Další variantou je zahradní domek, kde je třeba zajistit nohy židlí a stolu podložkou, která izoluje nábytek od vlhka z podlahy.

Při nedostatku místa je lepší nábytek složit.
Co dělat, když nemám kam nábytek uschovat? 
I takováhle varianta může nastat. Pak je dobré zahradní nábytek zakrýt plachtou. Neměl by být uzavřen neprodyšně, aby nedocházelo k vytvoření plísní. Při výběru plachty na zahradní nábytek je dobré dát si pozor na její velikost a ochranné funkce (UV ochrana, nepropustnost).

Specifika zazimování zahradního nábytku dle materiálu

Jak zazimovat kovový zahradní nábytek?

Nábytek z tahokovou nebo hliníku má největší míru odolnosti vůči povětrnostním vlivům. I přesto je dobré jednotlivé komponenty očistit a uskladnit. Pokud tuto možnost nemáte, nábytek přikryjte plachtou, aby na něj nepršelo a nepadal sníh.

Jak zazimovat ratanový zahradní nábytek?

Ratan může být dvojího typu. Umělý nebo přírodní. A liší se i péče o něj.

• Umělý ratanový nábytek je odolný. Zazimování spočívá v odstranění polstrů, vyčištění vodou, vysušením a uložením. Může zůstat i venku, pokud je dobře přikrytý.
• Přírodní ratan obnáší větší údržbu a rozhodně se nedoporučuje nechávat ho venku. Je třeba uskladnit ho pod střechou, kde je sucho. Nábytek se omývá, následně suší a pak se mohou opravovat i drobná poškození. Zatírají se lakem.

Jak zazimovat dřevěný zahradní nábytek?

Dřevěný zahradní nábytek vyžaduje asi největší pozornost. Pokud se o něj staráte dobře, tak tím dramaticky zvýšíte jeho životnost.
Ačkoli jsou tropické dřeviny, ze kterých se nábytek nejčastěji vyrábí odolné, i tak je třeba ho opečovávat. V článku Ochrana zahradního nábytku najdete další info.

• Smrkový nebo borovicový nábytek potřebuje lazurovací nátěr.
• Exotické dřeviny chtějí ošetření teakovým olejem.

Nátěrem získá dřevo ochrannou vrstvu před vlhkostí a houbami či plísněmi. Navíc to oživí vzhled.

Jak zazimovat plastový nábytek?

Nábytek z plastu je celkem odolný. Dlouhodobé vystavování nepříznivým povětrnostním podmínkám je ale pro plast destruktivní. Proto pokud máte možnost, tak ho očistěte a uložte na místo, kde na něj nebude sněžit nebo pršet. Přikryjte ho plachtou na nábytek.

Tip: Podívejte se, zda by se vám v rámci zazimování nehodil teakový olej nebo plachta na zahradní nábytek.

Příspěvek Co nepodcenit u zazimování zahradního nábytku pochází z Radílek.cz

A věděli jste, že se dá (mimojiné) umělá tráva použít i pod bazén nebo pro psy? V článku se dozvíte nejen to, ale i výhody a nevýhody umělého trávníku, způsob pokládky nebo jeho údržbu.

Co je umělý trávník?

Umělý trávník je v podstatě koberec, tvořený z umělých vláken, která jsou všita do podkladové tkaniny, která je vyrobena z polypropylenové příze. Vlákna, chcete-li “stébla”, jsou vyrobena z monofilní příze (dlouhého textilního vlákna). Hlavní odlišností od běžných koberců je vzhled, který se snaží co nejvíce přiblížit živému trávníku.

Druhy umělého trávníku

Umělá trává se vyrábí v mnoha druzích. Můžeme být hrdí, že jedním ze světových výrobců umělé trávy pochází z České republiky. Jedná se o firmu Juta a.s., která si pro své trávníky registrovala značku JUTAgrass®.

1. dělení umělých trávníků probíhá podle třech základních parametrů:

• tloušťka vlákna (v μm),
• šířka vlákna (v mm),
• výška vlasu (v mm).

2. dělením může být třídění podle toho jestli jsou na spodu travního koberce nopy nebo jestli je to umělá tráva s gumou.

3. dělení podle barvy – nejen, že můžete vybírat mezi různými odstíny zelené, ale i mezi barvami jako například bílá, fialová. Váš exteriér nebo interiér tak můžete ladit k dokonalosti.

4. dělení může být podle použitelnosti.

• Umělé trávníky s nízkým vláknem jsou vhodné okolo bazénů.
• Umělé trávníky se středně dlouhým vláknem jsou ideální na terasy, do altánů a pergol, k zahradnímu posezení.
• Umělé trávníky s dlouhým vlasem se budou skvěle vyjímat na balkoně nebo lodžii.

Použitelnost trávníků je třeba brát pouze jako doporučení. Pokud si k bazénu budete chtít instalovat umělou trávu s vysokým vlasem a naopak na balkon trávník s nízkým vláknem, je to pouze vaše rozhodnutí. U umělého travního koberce jde v první řadě o to, aby lahodil vašemu oku a také třeba bosé noze.

Vlastnosti umělého trávníku

• Barevná stálost – Umělá tráva vám zajistí stále dokonalý vzhled. Na barvě se nijak výrazně nepodepisují teplotní změny a přísun vody.
• UV stabilita – Není pravidlem u každého umělého trávníku, proto je třeba před pořízením prozkoumat, jestli trávník, který jste vybrali, je UV stabilní. Zajišťuje to mnohem delší životnost a barevnou stálost.
• Odolnost proti výkyvům teplot – Tato vlastnost je u venkovních umělých trávníků nezbytná. Kvalitní travní koberce mají tuto odolnost na vysoké úrovni. Takže se mohou nechávat přes zimu venku. Pokud je však uklidíte, životnost produktu určitě prodloužíte.
• Zahřívání – V létě se na přímém slunci umělý trávníkový koberec hodně zahřívá. Sluníčko předává svou teplotu vláknům umělého trávníku a na takto rozehřátém povrchu nelze chodit bosou nohou. Nehrozí popáleniny, ale není to příjemné.

Jaké výhody a nevýhody má umělá tráva?

Životnost umělé trávy

Délka dožití umělého trávníku je udávána na 10 – 15 let. Může to být ale i více nebo méně. Životnost závisí na:

• způsobu a frekvenci používání,
• ochraně před přírodními vlivy,
• a záleží na druhu a kvalitě umělé trávy.

Použití umělého trávníku

Umělý trávník na balkon

Balkon nebo lodžie jsou skvělé rozšíření bytu o venkovní část. Můžete si v papučích vypít kávu nebo čaj na čerstvém vzduchu. A ještě příjemnější odpočinek bude, když bude váš balkon dokonale útulný. Pokud máte rádi zeleň, tak umělá tráva je na balkon jako stvořená. Nebudete potřebovat žádné řemeslníky. Objednáte potřebné množství a odlamovacím nožem zarovnáte trávník na přesnou délku nebo šířku.

Umělý trávník na zahradu

Zahrada je místo, kde by měla být zeleň. Může se však stát, že máte zahradu, milujete zeleň, ale nechcete se o ni příliš starat. A pokud vám nebude vadit, že umělá tráva v zahradě nevytvoří mikroklima, které dokáže zařídit jen přírodní tráva, tak neváhejte. Má spoustu výhod, ale také pár nevýhod. Tak prozkoumejte, jestli pro vás varianta umělého trávníku je to nejlepší.

Doporučované umělé trávníky na zahradu v podstatě nejsou. Existuje na výběr několik druhů a vy si tak můžete vybrat podle barvy, výšky vlasu a samotného celkového vzhledu.

Umělá tráva na terasu

Podlaha terasy se dá pojmou několika způsoby. Dřevo, dlažba, mlat, přírodní tráva, různé druhy kamenů – pískovec, cihly, beton a nebo umělý travní koberec. A právě poslední jmenovaná umělá tráva je jednou z ideálních podlah na terasu.

Umělý trávník na terase:

• dobře vypadá,
• plní funkci čistící, pokud máte z terasy vchod rovnou do domu, tak umělý trávník bude sloužit částečně jako rohožka,
• můžete ho vysávat jako koberec, tudíž i na terase budete mít čisto,
• pokud zaprší a vaše terasa nebude krytá, nemusíte se obávat bláta,
• kromě občasného vysátí, zametení nebo postříkání z hadice nevyžaduje údržbu,
• je měkký na došlap, nestudí. (Pozor na rozpálení povrchu travního koberce od přímého slunce).

Umělá tráva pod bazén

Mnoho majitelů nadzemních bazenů hledá ideální podložku pod jeho dno. Pokud někdo zkusil dát pod bazén starý koberec, tak se často ze svých chyb poučil a pátrá po něčem, co nebude plesnivět a ochrání dno bazénu. Nabízejí se dvě varianty. Můžete použít geotextilii pod bazén nebo umělý trávník pod bazén.

Doporučované umělé trávníky pod dno bazénu jsou ty, které mají výšku vlasu 6 – 10 mm. Spodní vrstva s nopy, které dobře odvádí vlhkost.

Umělá tráva k bazénu

Máte na zahradě bazén? A potřebujete vyřešit problém se zanášením nečistot do vody? Nebo jenom chcete, aby okolí bazénu hezky vypadalo? Umělý trávník uspokojí obě potřeby.

• Umělá tráva okolo bazénu funguje jako čistící zóna. Je jako koberec, na kterém se zachytí nečistoty.
• Umělý trávníkový koberec vypadá stále upraveně.
• Jeho pokládka je vcelku rychle vyřešenou záležitostí.

Doporučované umělé trávníky k bazénu jsou ty, které mají střední výšku vlasu okolo 20 mm a spodní vrstvu s nopy, které dobře odvádí vlhkost.

Umělá tráva na dětské hřiště

V tomto případě je dětské hřiště myšleno jako místo na vaší zahradě, kde mají děti svůj vlastní koutek s houpačkou, klouzačkou, prolézačkami nebo domečkem. Jak jistě sami víte, okolo těchto instalací s velice špatně seká tráva. Pokud i přesto trváte na zeleném podkladu může pro vás být řešením pokládka umělého trávníku. A u umělé trávy značky JUTAgrass® se nemusíte obávat zdravotní závadnosti. Travní koberce JUTAgrass® jsou certifikované a zdravotně nezávadné. Jediné, co by vás mohlo překvapit jsou následky pádu na umělou trávu. Dítě neodejde s odřeným kolenem, ale spíše “spáleným”. Tak jako kdyby spadl na koberec.

Doporučované umělé trávníky na dětské koutky jsou ty, které mají nízkou výšku vlasu 6-10 mm nebo případně střední výšku vlasu okolo 20 mm.

Umělá tráva pro psí toalety

Psí toaleta je sama o sobě dost kontroverzní téma. Jestli budete nechávat venčit své psí mazlíčky u vás doma je čistě vaše věc. Pes moc dobře ví, že je tráva v jeho domácí toaletě umělá. I přesto tento systém domácího venčení některým majitelům psů funguje a vyhovuje. Umělá tráva do psí toalety je omyvatelná proudem vody. Aby nezapáchala, je možné ji vysprchovat.

Doporučované umělé trávníky pro psí toalety jsou ty, které mají dlouhá vlákna nebo střední výšku vlasu okolo 20 mm a spodní vrstvu s nopy, které dobře odvádí vlhkost.

Pokládka umělého trávníku

Česko je zemí domácích kutilů. Na pokládku umělé trávy nepotřebujete žádné zvláštní schopnosti. Chce to jenom dobrou přípravu.

Co budete potřebovat pro pokládku umělé trávy?

• Zalamovací nůž
• Metr
• Vodováhu
• Lepící pásku
• Dobré počasí – bez deště s teplotami nad 10°C.

Podklad pod umělý trávník

Umělou trávu můžete instalovat na několikero povrchů:

• beton,
• dlaždice,
• přírodní povrch.

Beton a dlaždice

Musí být rovné, aby se vám umělý trávník, který na ně položíte, nepropadal. Pokud je podklad v rovině, nemusíte se dál starat a můžete se vrhnout na pokládku. Případné spoje jednotlivých pruhů trávníku se lepí speciální lepící páskou. Pokud to půjde, lepení se vyhněte a pořiďte si pruh umělého trávníku spíše větší šíře a zbytky odřízněte zalamovacím nožem.

Přírodní povrch

S přípravou přírodního povrchu budete mít asi nejvíce práce. Pokud chcete dát umělou trávu namísto přírodní trávy, musíte ji odrýt. Tím vám vznikne hliněný povrch, který je třeba dorovnat do roviny. Můžete ho vysypat pískem frakce nejvýše 2 mm do výšky 2 – 3 cm. Takto upravený povrch je připraven na pokládku umělého trávníku.

Údržba umělé trávy

Udržování umělého trávníku je nenáročné.

• Umělý trávník můžete vysávat vysavačem.
• Zametat koštětem.
• Stříkat vodou z hadice.
• Lokální nečistoty můžete umýt vlhkým hadrem.

Příspěvek Vyberte si umělý trávník pro dům a zahradu pochází z Radílek.cz

Proč použít dřevo na terasu?

• Protože je spolu s kamenem nejblíže přírodě.
• Protože je velice příjemné na dotyk bosých nohou.
• Protože nestudí.
• Protože to moc hezky vypadá – můžete vybírat z mnoha odstínů dřeva.
• Protože tropické dřevo v podstatě nevyžaduje údržbu.
• Terasová prkna mají drážky takže po zmoknutí (namočení) nekloužou.
• Skvěle se hodí nejen na terasu, do pergol a altánů, ale i k bazénům a koupacím jezírkům. Do těchto vlhkem zatěžovaných míst je nutné vybírat z odolných, nejlépe tropických, dřevin.
• Dřevo na terase má jedinou nevýhodu – mastné skvrny se velice těžko dostávájí z povrchu. Např. pokápání olejem při grilování. Radši dejte gril mimo terasu.

Kritéria pro výběr terasového dřeva

Nejdůležitější znaky, které je třeba sledovat u dřeva, které bude použito ve venkovních podmínkách, jsou odolnost, tvrdost a stabilita.

Odolnost

Odolností se rozumí výdrž dřeva před náporem dřevokazných účinků plísní, hub a dalších organismů. Na základě výzkumů bylo vytvořeno 5 tříd odolnosti (trvanlivosti) dřeva.

• Třída 1 (trvanlivost více než 25 let) – Teak, Cumaru, Ipe, Tatajuba.
• Třída 1 – 2 (trvanlivost více než 20 let) – Massaranduba, Merbau, Garapa, Iroko.
• Třída 2 (trvanlivost 15 – 25 let) – Cedr, Teak Java, Bangkirai, Garapa, Kapur, Kempas, Akát, Dub letní, WPC – dřevoplast.
• Třída 3 (trvanlivost 10 – 15 let) – Douglaska, Sapeli, Sibiřský modřín, Keruing, Borovice Thermowood.
• Třída 4 (trvanlivost 5 – 10 let) – Borovice, Smrk ztepilý, Jedle, Modřín.
• Třída 5 (trvanlivost méně než 5 let) – Smrk sitka, Buk, Bříza, Habr, Olše.

Tvrdost

Tvrdost dřeva jde ruku v ruce s hustotou. Tvrdost poznáme tím, jak snadné nebo nesnadné je udělat do dřeva rýhu. Platí, že čím hustší dřevo tím tvrdší. Čím tvrdší dřevo, tím větší trvanlivost.

Stabilita

Jestli je dřevo stabilní se pozná podle jeho reakce na změny teplot a vlhkosti. Dřevo buď sesychá nebo naopak při vysoké vlhkosti bobtná. Stabilní dřevo dokáže udržet svůj tvar a velikost při výkyvech vlhkosti.

Podle těchto kritérií lze jednoduše dřeviny klasifikovat.

* Odolnost – 1 nejodolnější, 5 nejméně odolná

* Tvrdost, Stabilita – 5 nejtvrdší/nejstabilnější, 1 nejměkčí/nejméně stabilní

* Cena – přibližně

Dřevo, které má třídu odolnosti 1 -3 můžete použít na venkovní pokládku bez ochranného nátěru. Avšak jakýkoli ochranný impregnační nátěr prodlouží životnost. Což si přejeme asi všichni.

Tropické (exotické) dřevo na terasu

Existuje mnoho druhů exotických dřevin, které jsou sem dováženy z velkých dálek. Na některých názvech by se dal “zlámat” jazyk.

Vlastnosti a životnost exotických dřevin

Exotické dřeviny se vyznačují specifickými vlastnostmi:

• tvrdost,
• odolnost.

Je to dáno tím, že stromy vyrůstají ve vlhku a teplu. V tomto náročném prostředí se daří i plísním a různým škůdcům, kterým musí dřevo odolávat. Proto si vytvořilo obranu v podobě vysoké hustoty dřeva, do které neproniká tolik vlhkosti a plísní a hub. Svojí pevnou strukturou vytvoří bariéru proti těmto dřevokazům.

Proto v našich podmínkách vydrží exotické dřeviny mnoho let.

Údržba je nutná kvůli zachování barevné stálosti. Provádí se 2x ročně nátěr olejem na tropické dřeviny. Pokud vám nevadí, že prkna zešednou, můžete je nechat ladem. Na kvalitě se to nijak výrazně neprojeví.

Nej z tropických dřevin

• Nejměkčí je teak. Jeho dřevo má hustotu cca 690 kg/m³. Má však specifické vlastnosti, které ho dostaly na přední místa používanosti na terasy a venkovní nábytek. Jaké to jsou?
  • Je velmi olejnatý – dřevo obsahuje olejnaté silice, které ho chrání před vlhkem.
  • Je velmi stabilní – nekroutí se.
• Nejtvrdší dřeviny jsou ipe a massaranduba. Mají hustotu až 1100 kg/m³. Což je pro srovnání až dvojnásobná tvrdost zdejšího dubu.
• Nejméně stabilní – bangkirai a massaranduba mají sklon ke kroucení.

Životnost tropických dřevin

Za předpokladu, že budou terasová prkna dobře zabudována, může být životnost exotických dřevin až 30 let a více.

Výhody a nevýhody

Severské dřevo na terasu

Představiteli terasových prken ze severu jsou severská borovice a severský modřín.

Vlastnosti a životnost severských dřevin

Díky nízkým severským teplotám rostou dřeviny pomaleji. Tím získává dřevo větší hustotu vláken a následně je tvrdé a odolné a tvarově stálé.

Jejich životnost se nedá srovnat s životností exotických dřevin, ale je mnohem lepší než u dřeva z místních lesů.

Povrchová úprava životnost o mnoho neprodlouží, ale udrží barevnou stálost dřeva.

Sibiřský modřín – oproti českému modřínu má větší tvrdost a odolnost. Tvarová stálost není 100 %. Stává se, že následkem změn klimatu se může kroutit. Také je nutné zabránit styku dřeva s kovem, protože se tvoří v místě spojení tmavé fleky. Je proto nutné používat nerezové vruty.

Dokáže velmi dobře odolávat vlhkosti. Díky vysokému obsahu pryskyřice je odolný proti houbám, hnilobám a hmyzu. Pryskyřice ale může znepříjemňovat pobyt na terase pokud při zahřátí vytéká na povrch.

Je velmi mechanicky pevný v tlaku.

Severská borovice – její dřevo obsahuje pryskyřici, která ho chrání proti vlhku a škůdcům. Velikou nevýhodou je, že pryskyřice se na slunci zahřívá a vytéká na povrch. Což je velice nepříjemné, pokud si na ni šlápnete. Terasa ze severské borovice se musí povrchově ošetřit.

Životnost severských dřevin

Životnost závisí nejen na kvalitě dřeva, ale i na jeho správném použití. Zpravidla je životnost je 15 – 25 let.

Výhody a nevýhody

Domácí dřevo na venkovní terasy

Použití dřeva z domácích lesů je nejméně vhodnou variantou. Používá se dřevo ze smrku nebo borovice. Jejich největší výhodou je nízká pořizovací cena. Je to ale dřevo, které má krátkou životnost, vyžaduje pravidelnou údržbu a dřevo je měkké a málo odolné.

Obě dřeviny obsahují pryskyřici, která se po zahřátí dostává na povrch a vytváří “lepidlo”, které na nohou či botách mít nechcete.

Pravidelná údržba spočívá v natírání, které musíte provádět 2x ročně.

Vlastnosti a životnost domácích dřevin

Dřevo je měkké. Je nestabilní – má tendenci se kroutit při změnách teplot a vlhkosti a je velice málo odolné proti dřevokazným houbám a dalších organismů. Je naprosto nezbytné opatřit dřevo ochranným nátěrem. Životnost je okolo 10 let.

Výhody a nevýhody

Thermowood

Řešením pro milovníky tuzemského dřeva je použití našich dřevin, které jsou tepelně modifikované. Tímto procesem se mění struktura i vzhled dřeva. Snižuje se schopnost nasávání vlhkosti a následné sesychání. Vlhkost dřeva je stabilizovaná. Jediným neduhem tepelně zpracovaného dřeva je snížení nosnosti. Dřevo změní svou strukturu, schnutím se snižuje hustota dřeva a tím jeho tvrdost. Tepelně upravenou borovici nebo smrk najdete pod názvem Thermowood. Bude trochu tmavší a bude jinak vonět. Ale vlastnosti jsou po tomto procesu mnohem odolnější. Pohybuje se však v jiné cenové relaci než opracovaná prkna ze smrku nebo borovice bez tepelného ošetření.

Umělé dřevo na terasu – WPC – dřevoplast

Umělé dřevo je směs rozemletého dřeva a plastu. Kvalita se může lišit podle výrobce. Záleží jaký poměr dřevo/plast zvolí. Většinou je to 2:1, kdy má převahu moučka ze dřeva. A také záleží na kvalitě samotných vstupních surovin.

WPC nahrazuje dřevo a eliminuje všechny jeho neduhy. Pokud dokážete pominout, že je to výrobek částečně z plastu a hledíte spíše na funkčnost a trvanlivost, tak je umělé dřevo na terasu skvělá volba.

Vlastnosti a životnost WPC

Směs dřeva a plastu spojuje výhody obou materiálů. Zároveň odstraňuje nedostatky ve vlastnostech dřeva. Umělá prkna jsou stálobarevná. Velice dobře odolávají povětrnostním podmínkám – větru, děšti, slunečnímu svitu. Snadno se udržují. Stačí vyčistit proudem vody. Jejich životnost je srovnatelná s exotickými dřevinami. Dosahuje 25 let.

Výhody a nevýhody dřevoplastu

Příspěvek Jaké použít dřevo na terasu? pochází z Radílek.cz

Mezi kterými materiály můžete u prodejců vybírat?

• Zahradní nábytek z masivu
• Ratanový zahradní nábytek
• Nábytek z umělého ratanu
• Kovový zahradní nábytek
• Dřevěný zahradní nábytek
• Zahradní nábytek z palet
• Plastový zahradní nábytek

Pojďme projít jednotlivé druhy.

Zahradní nábytek z masivu – Severská borovice

Kvalitní masivní nábytek se vyrábí ze severské borovice. Jaké jsou výhody severské borovice?

• Odolná struktura dřeva – dlouho roste a je připraveno na nepříznivé podmínky (vítr, chlad, vlhko), jelikož v těchto podmínkách vyrostlo.
• Dřevo je velmi trvanlivé.
• Hodí se do českých chalup, chat a roubenek. Určitě je našim končinám bližší sever než tropy.

Kvalitu dřeva tvrdí kvalitní ošetření, které životnost prodlužuje. Nábytek ze severské borovice by měl být napuštěn ve třech vrstvách.

Pokud nevíte jak pečovat o nábytek, tak si přečtěte článek Péče o dřevěný zahradní nábytek.

Ratanový zahradní nábytek

Zahradní nábytek z klasického proutěného ratanu má své výhody a nevýhody.

• Je zajímavý. Dýchne na vás exotika. Ale to jsou asi všechny výhody k jeho venkovnímu použití.
• Nevýhodou je, že se ratanové pruty dříve či později začnou lámat.
• Nosnost ratanových židlí je nižší než u dřevěných.
• Není příliš odolný k povětrnostním podmínkám. Pokud ho na zimu neuložíte, tak přemrzne a další jaro začnou pruty praskat. Jeho životnost tedy prodloužíte uklízením.

Nábytek z umělého ratanu

Pokud hledáte odolný zahradní nábytek, tak se v umělém ratanu určitě nesplete. Navíc najdete umělý ratan v mnoha podobách – pohodlná křesílka, klasické tvary židle, pohovky, stoly.

• Umělý ratan je odolný vůči povětrnostním podmínkám.
• Péče o zahradní nábytek z umělého ratanu je jednoduchá – když je zaprášený můžete ho ostříkat hadicí nebo utřít vlhkým hadříkem.
• Na zimu je lepší nábytek uklidit, prodloužíte tím jeho životnost. V horším případě vydrží i venku, pokud ho přikryjete plachtou.
• Úklid na zimu však může být komplikovanější – zabírá více místa než skládací nábytek.
• Velkou výhodou je variabilita tvarů, ve kterých se nábytek dá pořídit.

Kovový zahradní nábytek

Kovový zahradní nabytek může být vyroben z oceli nebo z hliníku.

Zahradní nábytek z oceli

• Ocelová konstrukce je ošetřena práškovou barvou, což zvyšuje jeho odolnost, nerezne.
• Je povětšinou kombinovaný i s jinými materiály (umělý ratan, umělá síťovina – textilen, dřevo). Snižuje nepraktické tepelné vlastnosti kovového nábytku.
• Přejímá teplotu z okolí – v chladnu studí, naopak pokud na něj svítí slunce, pálí.
• Má pevnou konstrukci. Je vysoce stabilní.
• Nemusíte se obávat vysoké hmotnosti – kov je odlehčený.
• Úklid na zimu může být komplikovanější – zabírá více místa než skládací nábytek.

Zahradní nábytek z hliníku

• Kvalitní hliníkový nábytek je vyrobem z materiálu o minimální tloušťce 1,2 mm. U tenčích druhů hrozí deformace.
• Hlliník nekoroduje.
• Je lehký. Snadno se s ním manipuluje.
• Stejně jako ocel řejímá teplotu z okolí – v chladnu studí, naopak pokud na něj svítí slunce, pálí. Proto se také kombinuje s jinými materiály (umělý ratan, umělá síťovina – textilen, dřevo).
  
• Úklid na zimu může být komplikovanější – zabírá více místa než skládací nábytek.

Dřevěný zahradní nábytek

Tak jako v 90. letech vévodil zahradám umělý nábytek, tak v současnosti je to dřevěný zahradní nábytek.

Druhy dřev využívaných pro zahradní nábytek

Druhy dřeva používaného na zahradní nábytek, jsou rozmanité.

• Odolné severské dřeviny – severská borovice.
• Místní dřeviny – masivní dub, smrk, borovice.
• Exotické dřeviny – akát, mahagon, teak, meranti, durian, eukaliptus.

Jaké jsou výhody a nevýhody dřevěného nábytku?

• Méně odolné dřeviny jsou místní smrk a borovice. Potřebují povrchovou úpravu, která zajistí delší životnost.
• Vyšší hranici odolnosti mají severské dřeviny a exotické dřeviny. Starat se o ně ale musíte také. S tím by vám mohl pomoci článek Péče o dřevěný zahradní nábytek.
• Dřevěný nábytek je těžký. Manipulace s ním je náročnější.
• Pokud pořídíte skládací dřevěné židle ušetříte si spoustu práce a starostí s úklidem. Ale na druhou stranu musíte počítat s tím, že dřevo je živý materiál a pracuje. Musí se občas dotahovat spoje.
• Dřevo, jako přírodní materiál, nejvíce zapadá do zahrady.
• Materiál je příjemný na dotyk a hřeje.

Zahradní nábytek z palet

Zahradní nábytek z palet je velice moderní pojetí nábytku. Pro šikovné domácí kutili je to levné a jednoduché řešení zahradního posezení.

• Palety lze nabarvit nebo zachovat barvu dřeva. Můžete designově přizpůsobit vaší představě o dokonalém posezení. Pro větší odolnost je doporučeno dřevo ošetřit olejem nebo lakem.
• Výhodou je, že si můžete paletový zahradní nábytek přizpůsobit jak tvarově, tak barevně. Nejste vázáni prefabrikáty.
• Odoslnost dřeva závisí na jeho ošetření.
• Skladnost palet je trochu náročnější na prostor a na fyzickou sílu. Ukládání na zimu doporučujeme, prodlužuje se tím životnost.
• Rozměry paletového zahradního nábytku se většinou řídí velikostí palet. Ale šikovní kutilové dovedou paletová prkna pokrátit, pokud bude třeba.

Plastový zahradní nábytek

A na závěr se budeme věnovat sice nejméně atraktivnímu zahradnímu nábytku, ale na druhou stranu byl svého času velmi oblíbený. Vystřídal hliníkové skládací židličky s pruhovaným potahem. V dobách minulých nebylo také příliš na výběr, jak řešit zahradní posezení. Nicméně plastový zahradní nábytek lze pořídit i dnes.

• Největší výhodou je nízká cena plastového zahradního nábytku.
• Určitě je předností i velmi snadná údržba – nábytek můžete ostříkat hadicí nebo vlhkým hadříkem. Nevyžaduje žádné natírání a impregnování.
• Dalšími plusy je snadná manipulace s nábytkem a skladnost. Židle můžete štosovat na sebe a stolu lze snadno odmontovat nohy.
• Plastový zahradní nábytek lze pořídit v různých barevných provedeních.
• Plast je lehký a tudíž je nábytek nestabilní. Židle se snadno převrátí. Není to vhodné sezení pro malé děti, které se na židle staví.
• Plast je také křehký a lehko se stane, že se zlomí noha židle, pokud nestojí na rovné ploše.
• Pod vlivem přírodních změn (teplo, chlad, slunce, voda) mění plast svou strukturu. Může se časem odlupovat a zvyšuje se jeho křehkost.

Příspěvek Druhy zahradního nábytku pochází z Radílek.cz

Svítí slunce a vy hledáte kousek stínu. Ale nedostává se vám ho. Stromy, které poskytují nejpříjemnější stín, nemáte. Přesto byste rádi chtěli posedět venku, ale na sluníčku se to opravdu nedá. Jednoduchým řešením je slunečník.

Než si slunečník pořídíte

Umístění slunečníku

Slunečník si pořizujete proto, aby zastínil posezení nebo poležení. A to buď na zahradě, na balkoně, na terase. Po stínu toužíme i na dovolené, jak u moře, tak po naší vlasti. Někde slunečníky zapůjčují, jinde je lepší, vzít si slunečník svůj. Dopředu si rozmyslete, kde budete slunečník mít. Na balkon se vyrábějí speciální půlkruhové tvary, na terasu zase můžete zvolit barvu, aby vám ladila se zbytkem vybavení.

Velikost slunečníku

Na velikosti slunečníku záleží. Vedle konstrukce a mechanismu zavírání je nejdůležitější podmínkou výběru. Při výběru vás může limitovat prostor, do kterého chcete slunečník umístit. Na to je třeba myslet. A druhou podmínkou výběru velikosti by měl být počet osob (velikost posezení), které má slunečník zastínit.

• Slunečník na balkon – pokud máte malý balkon, ale přesto zde chcete posedět ve stínu, tak je třeba vybírat mezi těmi nejmenšími slunečníky. Jejich velikost se pohybuje od 120 – 180 cm v průměru. Cena může být velmi příjemná. Ale kvalita provedení však nebývá valná. Kovové trubky jsou měkké, mohou se ohýbat, výplet slunečníku taktéž. Navíc brzy reziví. I na slunečník na balkon bychom měli dbát na kvalitu, abychom nemuseli po sezóně kupovat nový.
• Slunečník na zahradu – tady by vás velikost slunečníku nemusela limitovat. Myslete na to, kolik lidí se bude ve stínu před sluníčkem schovávat. V nabídce je mnoho variant velikostí. Od 180 cm do cca 400 cm. Záleží i na výrobci.
• Slunečník na pláž – asi nebudete pořebovat čtyřmetrový. K vodě je vhodný slunečník menších rozměrů. Ale i tak myslete na kvalitu. U moře fouká vítr, takže volte slunečník s pevnou, kvalitní konstrukcí.

Tvar, barva a potah slunečníku

Barva slunečníku

Nejdříve začněme u barev. Slunečníky se vyrábějí ve všech možných i nemožnách barvách. Určitě si vyberete v nepřeberné nabídce mezi designovými barvami, aby vám ladily k vašemu exteriéru.

Tvar slunečníku

Kromě trojúhelníku 🙂 naleznete slunečníky ve všech základních geometrických tvarech.

Můžete vybírat mezi klasickými kulatými slunečníky, moderními čtvercovými nebo obdelníkovými slunečníky. Na balkon se skvěle hodí půlkruhový slunečník, který přisunete přímo ke zdi.

Potah slunečníku

Plátna slunečníků jsou vyráběna z různých materiálů. Nejčastější je použití polyesteru nebo směsi polyesteru s bavlnou, nebo jiné impregnované textilie a laminované tkaniny.

Kvalitu poznáte podle gramáže, jakou látka má. Platí zde pravidlo, čím vyšší, tím lepší.

Základem pro tkaninu slunečníku by měl být UV filtr a voděodolnost.

Navíc mají některé slunečníky potahy snímatelné a pratelné, vetšinou na ruční praní.

Konstrukce slunečníku

Materiál konstrukce slunečníku je pro jeho životnost to nejdůležitější. Můžete narazit na:

• nekvalitní kovy – tím se vyznačují slunečníky ze supermarketů, brzy začnou reznout
• ocelovou konstrukci – pokud je doplněna o práškový nátěr, jde o skvělou volbu
• hliníkovou konstrukci – bývá dražší, ale zato lehčí
• kovovou slitinu – opět kvalitnější provedení konstrukce, některé mají i ochrannou vrstvu z práškové barvy, aby lépe odolávaly povětrnostním vlivům
• dřevěnou konstrukci – vyrábí se z odolných tvrdých dřevin a životností dostačuje kovovým konstrukcím.

Slunečník s boční nohou (závěsný)

U slunečníku s kloubem je stojná tyč vyvedena vedle slunečníku. Často je možné slunečník nastavit do různého úhlu pro dokonalé pohodlí a zastínění.Na ocelové konstrukci je kloub, který umožňuje snadnou manipulaci se slunečníkem. Dražší varianty se dokáží otáčet okolo své osy.

Klasický slunečník s tyčí uprostřed

Slunečník se středovou tyčí je klasika. Opět volte kvalitní ocelovou konstrukci. Určitě je fajn, pokud jde stínidlo naklápět, aby jste dosáhli toho nejlepšího zastnínění.

Stojan (podstavec) slunečníku

Aby vám slunečník nepadal při sebemenším vánku na hlavu, je třeba zajistit pořádný stojan. U vámi kupovaného slunečníku vyžadujte informaci, jakou minimální váhou by měl být zatížený, aby nepadal.

• Kovový stojan
• Žulový podstavec
• Plastový stojan – plní se vodou nebo pískem
• Betonové dlaždice

Péče o slunečník

Čím lépe se budete o slunečník starat, tím déle vám vydrží. V čem údržba spočívá?

• Slunečník ukládejte. Na noc, nebo pokud nebudete doma, slunečník ukliďte do tmavé, suché místnosti.
• Slunečník skládejte vždy, když začne foukat větší vítr.
• Používejte obal na slunečník. Ochrání slunečník před nečistotami.

Na závěr jedna rada: nekupujte ty nejlevnější slunečníky. Nevyplatí se to, jelikož jejich kvalita není valná a začnou brzy reznout nebo se roztrhá potah.

Už jste si vybrali slunečník, který bude vyhovovat přímo vašim potřebám? Podívejte se na nabídku slunečníků na spolehlivém e-shopu.

Příspěvek Jaký slunečník vybrat pochází z Radílek.cz

Příroda to zařídila tak, že svými vlivy věci znehodnocuje. Vítr, déšť, slunce a změny teplot nutí dřevo neustále “pracovat”. Nábytek se snaží s přírodními podmínkami vyrovnávat a materiál slábne. Existují způsoby, jak se těmto zničujícím vlivům vyhnout. (Nejen) u zahradního nábytku to vyžaduje určitou (ideálně pravidelnou) aktivitu.

Pro ochranu dřevěného nábytku používejte:

• ochranný obal (ochranný kryt) na zahradní nábytek,
• ochrannou plachtu.

Plachta i ochranný obal musí být voděodolné, tzn. nesmí propouštět vodu, ale i prach a nečistoty. Je třeba, aby zachytávaly UV záření.

Jak často zahradní nábytek přikrývat?

Vždy po použití. Jenom tak docílíte toho, že váš nábytek bude dlouho dobře vypadat.

Pár rad k prodloužení životnosti dřevěného zahradního nábytku

1. Umístěte nábytek tam, kde bude minimálně pršet. Pokud to nejde, uklízejte jednotlivé části nebo je přikrývejte ochrannou plachtou nebo obalem.
2. Používejte sedáky nebo polstry. Spojíte tím příjemné s užitečným. Posez bude měkčí a zároveň ochráníte sedací plochy od odření.
3. Dvakrát za sezónu (na začátku a na konci) ošetřete dřevo teakovým olejem.
4. Na konci sezóny nábytek ukliďte na suché a stinné místo.

Příspěvek Ochrana zahradního nábytku pochází z Radílek.cz