Surová voda je voda, která neprošla žádnou úpravou. Je to čistě přírodní produkt. Zahrnuje se sem voda dešťová, povrchová – řeky, potoky, jezera, rybníky, zahradní jezírka, ale i podzemní, včetně studní. Obsahuje všechny složky, které úpravou na vodu pitnou ztrácí. Minerály (hořčík, vápník, dusičnany, dusitany), ionty, ale i mikroby, bakterie a parazity.

Co obsahuje surová voda v přírodě?

Složení surové vody v přírodě je nestabilní. Mění se v závislosti na okolních podmínkách. Obsah látek je odvislý od mnoha faktorů:

• míry slunečního záření, 
• okolní teploty, 
• druhu ekosystému (různá kvalita vody je v ekosystému lesa nebo pole),
• množství znečišťujících látek v okolním prostředí.

Každá surová voda obsahuje alespoň jeden nebo více kontaminantů (mikroby, chemické látky), které jsou závadné pro zdraví člověka. Kontaminanty obsažené v surové vodě mohou být:

• Huminové látky – vznikají převážně rozkladem rostlin a jsou obsaženy v půdě a ve vodě. Ve vodě jsou rozpustné fulvonové kyseliny (nezávisle na pH) a huminové kyseliny (rozpustné až s pH vyšším než 2. Barví vodu do hněda.
• Minerály – nejčastěji uhličitan vápníku a uhličitan hořčíku, které mají za následek tvrdou vodu.
• Nečistoty – hlína, bahno, kameny.
• Patogenní, zdraví nebezpečné, částice – mikroorganismy – bakterie, viry, prvoci.
• Soli.

Méně obvyklé části surové vody jsou:

• radioaktivní částice, 

• perfluorované látky (PFOS, PFOA) – jsou rakovinotvorné,
• látky hormonálního původu.

Na co lze surovou vodu použít?

Surová voda má široké použití. Bez úpravy surové vody není vhodné využívat ji jako pitnou.

• Zalévání,
• splachování WC,
• oplachování věcí, které nejsou určeny ke konzumaci,
• omývání venkovních komponent,
• omývaní aut,
• v chemickém průmyslu,

V době, kdy se začíná Země (její obyvatelé) potýkat s nedostatkem vody by měl každý přemýšlet například i při napouštění bazénu nebo jezírka, jestli není možné odchytit dešťovou vodu a naplnit s ní nádrž.

Může být surová voda nebezpečná?

Surová voda zpravidla je pro zdraví člověka nebezpečná. Výjimku tvoří místa, kde není kvalita vody ovlivněna okolním prostředím.

Je možné konzumovat surovou vodu?

Pití surové vody je možné pouze v místech, která nejsou zatížena znečištěním. Jedná se zejména o horské a vysokohorské oblasti, nebo oblasti, které nejsou vystavovány vysokým teplotám (severní arktické a antarktické oblasti).

Naopak je veliký problém s používání surové vody na pití v oblastech Afriky, kde je velký nedostatek vody obecně a pitné vody zejména. Surová voda je příčinou mnoha nemocí.

Příspěvek Surová voda pochází z Radílek.cz

Pro submerzní rostliny je jejich přirozené životní prostředí ukryto pod vodní hladinou. Rostlinné části jsou ponořené. Ve vodním sloupci se některé druhy vznášejí nebo jsou srostlé s podkladem. Tyto rostliny běžně žijí v přírodních nádržích nebo řekách. A uměle je pěstují majitelé okrasných zahradních jezírek a akvárií, jelikož zlepšují estetiku jezírka a zajišťují čištění vody.

Jaké jsou druhy submerzních rostlin?

Existují dva druhy submerzních rostlin vznášející a zakotvené.

Vyznačují se:

• velmi zmenšeným množstvím kořenů až úplnou absenci,
• redukcí cévních svazků,
• příjmem potravy celým povrchem těla rostliny,
• list se dělí až do nejtenčích, niťovitých úkrojků,
• často se vyskytuje absence průduchů. Mají vyvinutý aerenchym (vzdušné pletivo), který rostlinu nadnáší a udržuje ve správném postavení.

Jaké jsou druhy vznášejících se submerzních rostlin?

• Okřehek trojbrázdý,
• vodní mor kanadský,
• růžkatec ponořený,
• prustka obecná a další.

Jaké jsou druhy zakotvených submerzních rostlin?

• stolístek klasnatý,
• žebratka bahenní,
• některé druhy rdestu.

Jaká je funkce submerzních rostlin v jezírku a akváriu?

Rostliny v umělých nádržích plní několik funkcí:

• estetická funkce – rostliny v akváriu vytváří příjemný vzhled,
• “ochranitelská” funkce – do spleti rostlin se mohou ukrýt nově narozené rybičky,
• čistící funkce – zelené rostliny v akváriu a jezírku udržují biologickou rovnováhu. Spotřebovávají oxid uhličitý a vytváří kyslík při procesu fotosyntézy. Odstraňují z vody dusíkaté látky.

Příspěvek Submerzní rostliny pochází z Radílek.cz

Sedimentační komora může být součástí filtračního systému nebo tvoří samostatnou filtraci. Slouží k usazování nečistot, které filtrace nasaje z jezírka. Nečistoty se vlivem gravitace usadí na spodní části nádoby nebo jsou odstředivou silou zachytávány na stěnách nádoby. Na dně sedimentační komory bývá výpusť.

Sedimentační komora jako samostatná filtrace

Sedimentace nečistot je nejjednodušší typ jezírkových filtrací. Tvoří mechanický filtr a úkolem je odstraňovat hrubé nečistoty.

Sedimentační komora vyniká v jednoduchosti, ale je také nejméně spolehlivým typem mechanické filtrace.

Jak funguje sedimentační komora?

Sedimentaci (usazování) ovlivňuje rychlost, jakou proudí voda v nádobě. Čím rychleji voda proudí tím méně usazenin vzniká. Druhým aspektem pro dostatečné usazování je velikost nádoby. Ve větší komoře je mnoho prostoru pro rozvíření částic a sedimentace je nízká.

V sedimentačních komorách jsou instalovány kartáče, které zachycují rozptýlené částice.

Jaké jsou nevýhody sedimentační komory?

Příspěvek Sedimentační komora pochází z Radílek.cz

Suchá šachta nebo komora je součástí čerpadlové šachty. Jedná se oddělenou komoru v čerpadlové šachtě, která je bez vody (suchá). Je v ní umístěno čerpadlo (nebo i více čerpadel). Čerpadlové šachty se suchou komorou jsou podmínkou pro koupací jezírka. Je to důležité z hlediska bezpečnosti. Elektrický přívod k čerpadlu nepřichází do styku s vodou.

Kde je umístěna suchá šachta?

Suchá šachta je zpravidla situována jako poslední v čerpadlové šachtě. Vzhledem k přítoku vody. Čerpadlové šachty s plní zepředu za pomoci vpustí. Suchá čerpadlová šachta se nachází až na druhém konci. Voda se do ní už nedostane. Čerpadlo v ní umístěné čerpá vodu z vedlejší komory. Elektrické přívodní kabely jsou v suchu. Voda je pouze uvnitř čerpadla.

Proč mít v čerpadlové šachtě suchou šachtu?

Suchá komora v čerpadlové šachtě je nezbytností při použití u koupacího jezírka nebo biobazénu. Pokud se budou v jezírku koupat lidé, je nutné, aby byla zajištěna co nejvyšší bezpečnost a minimalizované riziko úrazu elektrickým proudem.

Příspěvek Suchá šachta pochází z Radílek.cz

Sinice jsou cyanobakterie a zároveň jedni z nejstarších obyvatelů této Země. Získávají energii pro svůj život ze Slunce prostřednictvím fotosyntézy. Jsou jednobuněčné prokaryota, ale shlukují se do kolonií nebo vláknitých stélek. Díky přemnožení sinic se stává voda závadnou pro koupání. Sinice trápí hlavně v teplých měsících, kdy stoupá teplota vody ve vodních nádržích a je dostatek slunečního svitu, které procesu růstu napomáhají.

Kde se sinice vyskytují?

• Voda je nejznámější a nejčastější stanoviště sinic. Jsou součástí planktonu.
• Půda.
• Skály.
• Termální prameny.
• Mořské dno.
• Ale i poušť a místa v oblasti pólů.

Sinice v zahradním jezírku 

Jejich výskyt souvisí se velkým množství oxidu uhličitého ve vodě. Ten je způsoben většinou malým množstvím rostlin v jezírku, které ho přirozeně zpracovávají.
Avšak i proti sinicím v jezírku lze bojovat buď přírodními nebo chemickými prostředky.

Sinice v akváriu

K jejich přemnožení dochází z důvodu dlouhého osvětlení akvária nebo nedostatkem rostlin.

V čem jsou zvláštní a významné sinice?

• Sinice jsou jednou ze součástí planktonu.
• Jsou významným producentem kyslíku, který vytváří při fotosyntéze.
• Sinice vážou vzdušný dusík na amoniak. Mají tak výrazný (globální) vliv na koloběh dusíku v atmosféře.
• Žijí v symbióze s jinými organismy. Společně s houbami tvoří lišejníky. Kooperují s rozsivkami, na kořenech cykasů, žijí uvnitř kapradinek nebo mořských hub.

Jak škodí přemnožení sinic?

Když sinice zvětší své množství, tak stoupají k hladině vody a vytvoří tam vrstvu (vodní květ), kterou nedokáží proniknout dýchací plyny. Následkem toho se dostávají do ohrožení rostliny i živočichové, které se ve vodním díle nacházejí, protože jim chybí životodárný kyslík
Růst a přemnožení sinic způsobují dusíkaté a fosforečné látky.

Co způsobují člověku sinice ve vodě?

Přemnožené sinice ve vodě mohou vést k alergickým reakcím. Záleží na množství sinic ve vodě, na délce pobytu ve vodě, na frekvenci koupání.
Sinice mohou vyvolat vyrážku, červené podráždění očí, rýmu.
SInice produkují i toxiny, které jsou nebezpečné ve chvíli, kdy se dostanou do trávicího traktu. Podle množství se pak jedná o lehkou otravu, která se projevuje střevními potížemi, bolestmi hlavy. Při větším zásahu toxiny může dojít až k jaterním problémům.

Jak zjistit, jestli voda obsahuje sinice?

• Pouhým pohledem na hladinu lze vidět vláknitě spojené sinice, které tvoří jakoby stébla trávy nebo jehličí. Nebo zelené krupičky.
• Testování vody – průhledná lahev se naplní vodou a nechá se stát na slunci po dobu nejméně 20 minut. Pokud se u hladiny vytvoří zelený kroužek, přičemž je zbývající voda čirá, tak se jedná zřejmě o sinice.

Jaké je využití sinic?

Sinice obsahují velké množství rostlinných bílkovin, mnoho vitamínů. Jeden z jejích druhů, sinice zvaná Spirulina, se uměle pěstuje na farmách. Používá se k výrobě potravinových doplňků. Má prokázané blahodárné účinky na fungování organismu.

Příspěvek Sinice pochází z Radílek.cz

Spirulina nebo také Arthrospira je volně plovoucí sinice. Patří mezi fotosyntetické prokaryoty. Je vláknitá a má válcovitý tvar. Spirulina je hojně využívána jako doplněk stravy pro člověka. Ale také jako krmivo, zejména pro KOI ryby. Obsahuje zdravé proteiny, mnoho vitamínů. Vyrábí se z Arthrospira platensis a Arthrospira maxima. Některými je považována za superpotravinu.

Kde se spirulina vyskytuje?

Spirulina je mnohobuněčná sinice. Jejím přirozeným prostředím jsou brakická a slaná jezera v tropických a subtropických oblastech. Přirozeně se vyskytuje zejména v Africe, také v Asii a Jižní Americe.

Voda pro růst spiruliny by měla mít optimální teplotu nad 35 °C.

Daří se jí v zásaditém vodním prostředí. Vysoká koncentrace hydrogenuhličitanu v těchto vodách udržuje hodnotu pH až mezi 9 – 10.

Spirulina je uměle produkována. Celkově se ročně vypěstuje 4 500 tun, z toho 50 % v Číně. Dále také v Japonsku.

Co obsahuje spirulina?

• Vitamíny – B1, B2, B3, B6, B9, A, D, E, K a C. Vitamín B12, který je ve Spirulině obsažen je pro člověka účinný pouze z 20 %. Zbytek nevyužije.
• Bílkoviny – Proteiny jsou ve Spirulině obsaženy z více než 50 %. Z tohoto hlediska je řazena na první místa proteinově bohatých potravin.
• Netoxické a dobře stravitelné rostlinné živiny.
• Barviva – karoten, chlorofyl, fykocyanin.
• Minerály, stopové prvky.
• Esenciální nenasycené mastné kyseliny.
• Buněčné soli.
• Enzymy.

Jaké je použití Spiruliny?

Pro její složení se používá jako zdravá potravina nebo krmivo.

• Doplněk stravy – superpotravina. Vyrábí se jako prášek nebo se užívají tablety.
• V lékařství – jako součást některých léků nebo jako potravina pro osoby, které nemohou polykat nebo žvýkat.
• Krmivo – pro KOI ryby (zlepšuje jejich zbarvení díky barvivům obsažených v sinici), ale i jako přídavek do ostatních krmiv.
• V technickém prostředí může být využita při výrobě stříbra, antimikrobiálních textilií, papíru.

Jaký je rozdíl mezi Spirulinou a Chlorellou?

Co mají společné?

Jsou to zelené superpotraviny.

Jaké jsou rozdíly?

Spirulina je sinice.

• Spirulina má oproti Chlorelle mnohem více esenciálních nenasycených mastných kyselin (které si člověk nedokáže sám vyrobit, ale je na nich závislý) – kyselinu gama – linolenovou.
• Spirulina obsahuje vyšší množství vitaminu B9 a B12.
• Spirulina vede pomyslné žebříčky s rostlinným zdrojem bílkovin.

Chlorella je řasa.

• Chlorella má převahu v obsahu chlorofylu ve svém těle. Je to 10x více než u Spiruliny.
• Chlorella obsahuje více železa, vitamínu K a fosforu.
• Chlorella obsahuje unikátní, zázračný růstový faktor CGF – Chlorella Growth Factor, který zajišťuje její extrémně rychlý růst. Nelze ho najít nikde jinde než v řase chlorelly.

Příspěvek Spirulina pochází z Radílek.cz

Skimmer je pomocníkem pro udržení čisté vody v jezírku nebo v bazénu. Pracuje na hladině vodní plochy, kde sbírá nečistoty, které do vody dopadnou. Pro všechny majitele jezírek a bazénů je cílem čistá voda. Skimmer je jedním z článků řetězce, který k průzračné vodě bezpochyby dopomáhá.

Co umí skimmer odstranit z hladiny?

Skimmer sbírá a odvádí nežádoucí přírodniny, které plují po hladině ještě dříve, než spadnou na dno a začnou tam svým rozkladem způsobovat nerovnováhu. Tímto významně přispívá k čisté vodě v koupacím přírodním jezírku i bazénu.
Poradí si např. s těmito nečistotami:

• spadané listí,
• pyl,
• drobné větévky,
• hmyz (mouchy, včely, vosy, brouky).

Jak funguje hladinový sběrač do bazénu?

Bazénový skimmer je umístěn na boku bazénu a nasává nečistoty, které spadnou na hladinu. Součástí zařízení jsou plastová plováková dvířka nebo-li klapka. Ta tvoří hranici mezi hrdlem a sacím otvorem sběrače. Dále se voda dostává do koše, který je vybaven víkem. Bazénové skimmery jsou napojeny na filtrační zařízení.

Použití skimmeru dle typu bazénu:

• Nadzemní bazén – používá se závěsný skimmer, který je připevněn bud’ na stěnu bazénu nebo za límec. Hladinový sběrač je pak napojen hadicí na filtrační zařízení.
• Zapuštěný bazén – skimmer je zabudován při stavbě do stěny bazénu.

Jak funguje skimmer do jezírka?

Hladinový sběrač pluje po hladině a odstraňuje napadané nečistoty.

Správná funkce skimmeru závisí na:

• Mechanismu, na kterém pracuje. Pro docílení správné funkčnosti je důležité zjistit, jaká velikost skimmeru bude pro vaše jezírko ideální. Odvíjí se od množství vody, která je potřeba načerpat.
• Umístění skimmeru. Pokud je v jezírku jako prvek vodopád, je dobré a žádoucí, umístit sběrač přesně na opačnou stranu. Mezi vodopádem a skimmerem bude vytvořen umělý proud, kterým budou nečistoty vháněny přímo do jeho hrdla. V případě špatného umístění hrozí, že budou v jezírku tzv. “hluchá” místa, která skimmer nedokáže svým záběrem obhospodařit.

Jaké jsou druhy hladinových sběračů?

Jezírkové skimmery s čerpadlem – Plují po hladině a sbírají nečistoty do koše, který je součástí hladinového sběrače. Čerpadlo je rovněž přímou součástí. Vhodná spíše do jezírek s menším objemem.

Jezírkové skimmery bez motoru:

• Plovoucí – je poháněný čerpadlem, které je externí (mimo samotný skimmer).
• Stojanový – stojí na dně jezírka, plovák s košem pluje po hladině. Poháněn externím čerpadlem.
• Boční – Stěnový – montuje se do boku jezírka. Je nutné mít stěnu ze ztraceného bednění.

Potřebuje vaše vodní dílo skimmer?

Většina nadzemních bazénů hladinové sběrače nemá. Avšak pak je třeba, abyste z hladiny ručně odstraňovali napadané listy a hmyz. Je to možné. K tomu určenou síťkou.

U malých jezírek můžete také ručně sbírat nečistoty. Avšak pro velká jezírka a bazény skimmer doporučuje deset z deseti majitelů. Tam je skutečně užitečným pomocníkem.

Velmi dobře se doplňuje skimmer s gulou neboli dnovou vpustí, která odvádí nečistoty ze dna jezírka.

Příspěvek Skimmer – hladinový sběrač pochází z Radílek.cz