Úvod » Slovník pojmů » J » Jednobuněčné řasy

Co jsou jednobuněčné řasy?

Jednobuněčné řasy jsou rostliny. Jsou autotrofní, jelikož dovedou získat uhlík (oxid uhličitý) z anorganických látek (slitiny kovů, minerály, horniny) a zpracovávají z něj řetězce uhlíku. Jejich tělo obsahuje chlorofyl (zelený pigment). Zahrnují skupiny, které mají mnohobuněčné i jednobuněčné druhy. Byly prvními organismy na Zemi a díky nim se na naší planetě rozvinul život. Rozmnožují se buněčným dělením.

Jaké jsou řády jednobuněčných řas?

  • Bičíkovci (flageláti) – eukaryotické jednobuněčné řasy. Najdeme je ve všech prostředích. Dovedou žít i v tělech mnohobuněčných organismů. Shlukují se do kolonií, ale najdeme je i samostatně. Někdy tvoří schránky.
  • Zelené řasy (Chlorophyta) – jednobuněčné řasy žijící ve sladké vodě. Máji zvláště záslužné místo ve vývoji života na Zemi.
  • Rozsivky – jednobuněčné řasy, které mají křemičité buněčné stěny (schránky). Jsou řazeny mezi hnědé řasy. Žijí ve sladké i slané vodě. Produkují asi 25 % kyslíku na Zemi. zahrnují na 100 000 druhů.
  • Dinoflageláty – jednobuněčný plankton. Spolu s dalšími organismy tvoří potravu pro malé i velké vodní organismy jako jsou plži, mlži, ryby, velryby.

Jaké jsou známé druhy jednobuněčných řas?

  • Krásnoočko – vyskytuje se ve znečištěných vodách.
  • Zelenivka – je to třída zejména sladkovodních zelených řas. Obsahuje asi 500 rodů a 3000 druhů.
  • Zrněnka – je rod jednobuněčných řas. Žije na skalách, kmenech stromů a vytváří povlak.
  • Krásivky – patřící do Spájivek. Žijí ve vodě a mokřadech.

Jak se řasy rozmnožují?

Jednobuněčné řasy se rozmnožují nepohlavně – buněčným dělením. Pro zvětšení své populace si vystačí samy se sebou.

Ideální podmínky pro dělení vodních jednobuněčných řas

  • teplo (teplá voda v mělčinách jezírek a rybníků)
  • světlo (i stín dokáže zpomalit buněčné dělení řas)

Co použít na likvidaci jednobuněčných řas v jezírku?

Nejlepším možným řešením je prevence.

  • Kvalitní a odpovídající filtrační sestava. Pokud propojíte filtraci, UV lampu a čerpadlo, tak by k zakalení vody na zelenou až hnědou břečku nemělo docházet.
  • Zabránění přehřívání vody v jezírku. Mělčiny je vhodné osadit (nejen kvůli světlu a teplu, ale i kvůli čistící funkci kořenového systému) jezírkovými rostlinami (např. vodní hyacint) a na hladinu nechat vyrůst leknín, který udělá svými listy zastínění jako slunečník.
  • Minimalizovat přísun živin.

Následná péče. Pokud už voda v jezírku zelená vznikla, je možné použít:

  • Přípravky na chemické bázi pro likvidaci řas. Algicidy.
  • Přípravek přírodního typu a tím je ječná sláma nebo extrakt z ječné slámy, které jsou šetrné k rostlinám i živočichům v jezírku.