Rady a tipy, jak zazimovat zahradní jezírko

Proč zazimovávat zahradní jezírko?

Důvodem zazimování je ochrana. A to nejen fauny a flóry, ale i “infrastruktury”, která pomáhá jezírko udržovat čisté a zabraňuje růstu řas v letním období. Pokud chcete udržet ryby a jiné organismy naživu i přes zimu, na jaře se kochat pohledem na bujně rostoucí vodní rostliny a neřešit poničené jezírkové příslušenství je zazimování tím nejspolehlivějším úkonem. Co získáte správným zazimováním?

• Ochranu rybího osazenstva – většina ryb a vodních organismů je citlivá na nízké teploty a množství kyslíku ve vodě. Zazimování pomáhá udržet vodu v jezírku na vhodné teplotě, aby ryby mohly přežít zimu.

• Ochranu rostlin – některé vodní rostliny mohou v zimě při nesprávné péči odumřít nebo ztratit svou barvu. 

• Ochranu mikroorganismů – mikroorganismy v jezírku jsou klíčovými členy ekosystému, které provádějí biochemické procesy, které udržují vodu čistou. Zazimování pomáhá udržet tyto mikroorganismy naživu.

• Přípravu na zamrznutí jezírka – správná ochrana před zamrznutím zabraňuje tvorbě ledu.

• Zajištění správné kvality vody – zazimování může pomoci udržet kvalitu vody v jezírku. To je důležité pro celkové zdraví jezírka a jeho obyvatel.

• Ochranu jezírkového příslušenství – Čerpadla, filtry a jiné komponenty mohou být poškozeny v důsledku působení mrazu.

Kdy zazimovat zahradní jezírko?

Obvykle se zazimování provádí na konci podzimu, než přijdou první mrazy. Pokud máte jezírko zarybněné, tak mrkněte na Jak zazimovat jezírko s rybami. Příprava začíná už srpnu/září.

Měli byste stihnout zazimovat před příchodem větších a dlohodobějších mrazů. Protože byste se pak kvůli ledu nemuseli dostat ke kalu na dně apod. Mráz také velmi rád poškozuje jezírkovou techniku.

Při ochlazení vody se také ryby dostávají do klidového režimu a není dobré je rušit. 

Zazimování je možné provádět postupně.

• Ostříhat rostliny,
• odlovit nečistoty (napadané listí) z hladiny a odsát kal ze dna jezírka,
• zastavit provoz filtrace a uložení komponent.

Jak zazimovat různé typy zahradních jezírek

Jak zazimovat jezírko s rybami?

Na přípravu ryb na zimní období je třeba myslet již v srpnu a září, kdy ještě nejsou velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Ryby v tomto čase dobře přijímají potravu. A úkolem je dostat do jejich těla probiotika a vitamíny, které jim pomohou přečkat zimu bez úhony.

V době, kdy se začnou zvětšovat rozdíly teploty vody přes den a v noci bude okolo 15 °C sypejte rybám krmivo, které je pro ně lehce stravitelné.

Pokud teplota vody klesne k 10 °C přestávají ryby přijímat potravu. Jelikož se jejich metabolismus řídí právě teplotou okolního prostředí. Samy se připravují na přezimování. Jejich celková aktivita je zpomalená. V podzimních měsících může teplota kolísat a i chuť ryb může být v řádu dnů proměnlivá. Může nastat situace, kdy několik dní není třeba krmit a po slunečných dnech se opět voda zahřeje a i metabolismus ryb se znovu aktivuje.

V zimním období se ryby nekrmí. Mohlo by jim to poškodit zdraví, jelikož nemají při dlouhodobém odpočinku v trávicím traktu enzymy pro zpracování potravy.

Přežijí ryby zimu v jezírku?

Abyste udrželi ryby nebo i některé vodní želvy naživu musíte zajistit jednu důležitou podmínku. Hloubka jezírka, ve kterém mají živočichové přezimovat, musí být nejméně 1 m a více. Voda si tady drží stabilní teplotu okolo 4 °C. 

Druhou (náročnější) možností přezimování ryb je zimoviště, které si můžete vytvořit ve sklepě nebo zimní zahradě. Nádrž je napuštěna vodou z jezírka a udržujete teplotu vody okolo 10 °C. Je zajištěno přirozené nebo umělé světlo. Ryby se nekrmí.  

Jak zazimovat koupací jezírko?

Koupací jezírko se nijak nevymyká v ohledu přípravy na jeho zazimování. Přejděte níže do článku na Postup zazimování jezírka a učiňte kroky, které jsou zde popsané.

Jak zazimovat plastové jezírko?

Nejdůležitější věcí, na kterou je nutné dát pozor, je malá velikost a hloubka plastového jezírka. Ta je důležitá pro správné přezimování ryb (minimálně 1 m). Proto je při zazimování plastového jezírka potřeba ryby odlovit a nechat je přezimovat v zimovišti. 

Jezírko nemusíte na zimu vypouštět. Jenom je dobré nechat na jeho hladině například plovoucí pet lahve nebo plováky, které by v případě zamrznutí hladiny rozrušily ledovou vrstvu a zároveň díky tomu zůstal otvor pro odchod jedovatých plynů a místo, kterým může do vody vstupovat kyslík. 

Jak zazimovat rostliny v jezírku?

Jezírkové rostliny potřebují péči s příchodem prvních mrazíků. Listy ztrácí svou barvu a je třeba je odstranit. Pokud by se tak nestalo, mohly by odumřelé části rostlin způsobit v jezírku prostředí nevhodné pro život ryb. Protože jejich tlející části vytvářejí nebezpečné, jedovaté plyny. 

Nadzemní části rostlin se ostříhají. Stonky a listy leknínů také. Oddenky by měly být alespoň 30 cm pod úrovní hladiny jezírka. Choulostivější rostliny je lepší přesunout do hlubší části jezírka. Je také možné lekníny nechat přezimovat ve sklepě. 

Na jaře ostříhané části rostlin znovu obrazí, jelikož mají uloženou mízu v koříncích a cibulkách. 

Jakou jezírkovou chemii nebo bakterie použít při zazimování?

Jezírková chemie může pomoci s přípravou jezírka na zimu. Základním cílem je, aby bylo jezírko čisté, zbavené detritu, řas a organických nečistot. Důvodem je udržení kvality vody i v zimních měsících. Ve vyčistěném jezírku nedochází ke zvýšené tvorbě amoniaku, pH a následnému úhynu ryb.

S čistěním pomůže:

• Přípravky na bázi aktivního kyslíku, které pomáhají odstraňovat řasy.
• Pokud je voda zakalená, je možné, podle správného dávkování, využít vločkovač. Vytvoří shluky, které spadnou na dno jezírka a mohou se pak odsát vysavačem.
• Je možné upravit pH v jezírku. Na zimní období by nemělo přesahovat hodnotu 8.

Bakterie se na zimu nepoužívají, jelikož ve studené vodě nefungují. K životu se začínají probouzet okolo 15 °C.

Postup zazimování zahradního jezírka

1. Pokud máte ryby, začněte je v srpnu/září krmit krmivem obohaceným o vitamíny a probiotika.
2. S prvními mrazy ostříhejte celé nadzemní části bahenních rostlin. Lekníny dejte na nejhlubší místo jezírka nebo je vylovte a můžete je umístit ve sklepě. Zastřihněte i rostliny v okolí jezírka.
3. Odstraňte z hladiny spadané listí, jehličí. 
4. Zakalenou vodu zbavte nečistot. Můžete si pomoci vločkovačem.
5. Vysajte jezírkovým vysavačem dno. Odstraňte bahno. 
6. Postarejte se o jezírkové zařízení.
   1. Filtrace – Pokud je filtr umístěn nad úrovní hladiny s příchodem mrazů okolo – 5 °C filtraci vypněte. Vypusťte z ní vodu. Médium můžete ponechat na místě. Bakterie se aktivují ve chvíli, kdy přijdou znovu do styku s vodou. Voda musí být vypuštěna z hadic. Gravitační filtrace a filtrace umístěné v šachtě mohou zůstat zapojené. V zimě může mít čerpadlo až poloviční výkon oproti létu.
   2. Jezírkové čerpadlo – Odpojit a uskladnit. Rotor i stator je dobré ošetřit proti vodnímu kameni. 
   3. UV lampa – Odpojit a uskladnit. Křemíkovou trubici zbavit vodního kamene.

Jak zabránit zamrznutí jezírka?

Ptáte se, proč by nemělo jezírko zamrznout? Jednak má led destruktivní účinky na jezírkovou fólii, kdy může být protržena nebo může být poškozen plast jezírka. Dalším důvodem je uzavření vodní hladiny. Jedovaté plyny nemohou odcházet do atmosféry a pro ryby v jezírku mohou být nastalé podmínky život ohrožující.

Pokud vás zajímá, jak efektivně předejít zamrznutí jezírka, přečtěte si článek Co použít proti zamrznutí zahradního jezírka?

Příspěvek Co dodržet při zazimování zahradního jezírka pochází z Radílek.cz

Jedni mají o své kuchyni jasnou představu a druzí nevědí, jak by jejich kuchyň měla vypadat. Pro obě skupiny lidí mohou být informace přínosné. Nejdůležitější pro všechny je, aby se v ní dobře vařilo.

Uspořádání podle tvaru kuchyně

Každý si přeje, aby jeho kuchyň byla dostatečně velká. Existuje několik možností uspořádání v závislosti na velikosti prostoru a dispozici oken a dveří. To může být někdy limitující a je třeba se ve svých představách těmto proměným přizpůsobit.

Rovné kuchyňské linky

Lineární uspořádání kuchyně se nejčastěji využívá v panelákových kuchyních, kde není dostatek místa pro jiné rozložení. Tento typ uspořádání je vhodný pro úzké a dlouhé kuchyně.

Rohová kuchyň neboli kuchyň do tvaru L

Rohové uspořádání kuchyně je populární pro své efektivní využití prostoru. Dvě protilehlé stěny vytváří tvar písmene L. Tento typ je vhodný pro kuchyně různých velikostí a může se zde zakomponovat i okno.

Kuchyň do U

Kuchyně ve tvaru “U” je uspořádání, které vytváří prostor o tvaru písmene “U”. V tomto uskupení jsou pracovní plochy a spotřebiče umístěny na třech protilehlých stěnách, což vytváří kompaktní a funkční prostor.

Kuchyň s ostrůvkem

Ostrůvek může doplňovat rohovou kuchyň, ale i lineární tvar. V posledních letech se stává čím dál více využívanou možností, jak uspořádat kuchyň. Ostrůvek je samostatný, volně stojící, středový prvek. Může plnit funkci varného centra nebo mycí zóny. Případně lze využít “pouze” jako rozšířenou pracovní plochu s úložnými prostory. Zpravidla odděluje kuchyň a jídelní prostor.

Hloubka ostrůvku bývá standardně 60 – 90 cm. V případě, že je na něm umístěno varné centrum, musí být hloubka minimálně 80 cm.

Doporučení

• Je nutné plánovat umístění vodovodních a elektrických přípojek, aby byly dostupné pro ostrůvek, což může být náročné v případě již existující kuchyně.
• Při plánování ostrůvku je důležité zvážit jeho výšku a ergonomii. Pokud je ostrůvek nevhodně vysoký nebo nízký, může to způsobovat nepohodlí při práci na něm.

Kuchyň do G

Základem pro tento typ kuchyně je dostatek místa na realizaci. Hodí se do domů nebo bytů s velkým otevřeným prostorem. Tento tvar kuchyňského uspořádání využívají velké domácnosti i profesionální kuchyně.

Jak nejlépe vyřešit roh v kuchyni?

Rohová skříňka je v kuchyni nejhůře využitelné místo. Existuje několik možností, jak vyřešit prostor v rohu kuchyňské linky.

• Slepý roh – Z hlediska využití prostoru v kuchyňské lince, je slepý roh tou nejefektivnější variantou. Skutečně je tomu tak, pokud jsou šuplíky a skříňky z bočních stěn dovedeny nejdále, co to jde.
• Rohové výsuvné šuplíky – Zajímavé řešení. Vypadá i efektně. Cenově náročnější varianta.
• Výsuvné ledvinky – Usnadní vyndávání uložených věcí, protože vyjíždějí na drátěném programu ven ze skříně.
• Otočné police – Snaha zorganizovat prostor v celé skříňce. Roztočný mechanismus zabírá místo.
• Police – Velmi špatně se dostává do zadní části skříňky.
• Nika – Pokud je z druhé strany rohu prostor, můžete vnitřní část skříňky zmenšit a z vnější strany vyrobit niku – poličky.

Zóny v kuchyni (trojúhelník)

Tvar trojúhelníku v kuchyni je koncepčním uspořádáním, které se používá k maximalizaci efektivity při přípravě jídel. Na jeho vrcholech jsou umístěny tři klíčové prvky, které nechybí v žádné kuchyni. Varná deska, dřez a lednička. Trojúhelníkovým uspořádáním se minimalizuje nutnost přesunu mezi těmito zónami a zlepšuje se plynulost práce. Jednotlivé zóny na sebe navazují.

Při rozvržení “kuchyňského trojúhelníku” mějte na paměti tato pravidla.

• Vzdálenosti – Ideálně by měly být všechny tři prvky umístěny tak, aby mezi nimi byly krátké vzdálenosti. Doporučuje se, aby součet délek všech tří stran trojúhelníku byl mezi 4 a 8 metry. Tím se minimalizuje čas a úsilí při přechodu mezi různými úkoly v kuchyni.
• Nerušený pohyb – Plánujte tak, aby v trojúhelníku bylo co nejméně překážek. Vadit mohou dveře, ostrůvek nebo jiné barikády. Zajistíte si tak plynulý pohyb.
• Pracovní plocha mezi jednotlivými prvky. Při rozvržení dbejte na to, abyste měli dostatek místa pro přípravu jídel a odkládání potřebných přísad a nádobí. Praktická rada – pokud nemusíte, tak neumisťujte varné centrum nebo dřez do rohu. Vždy si nechte místo po obou stranách.
• Skladovací prostory u každé zóny. V rámci trojúhelníku je vhodné mít dostatek úložného místa v blízkosti každého z těchto tří prvků. Mycí zóna – šuplík pro potřeby na umývání. Varná zóna – kořenky, měchačky, nože. Chladnička a úložné prostory ideálně poblíž sebe.

Každá kuchyně je trochu jiná, takže výsledný vzhled zóny trojúhelníku se může lišit v závislosti na velikosti a uspořádání prostoru. Je dobré zohlednit tyto zásady, ale také přizpůsobit rozvržení vašim specifickým potřebám.

Mycí centrum

Kuchyňská zóna pro mytí nádobí v dnešní době obsahuje dřez a myčku. Pod dřez se velmi často dává odpadkový koš. Správné umístění a dodržení pravidel vám usnadní a zpříjemní práci.

Možnosti uspořádání myčky a dřezu v prostoru kuchyně.

• Vedle sebe – Buď mohou být přímo v jedné linii nebo může být dřez v rohu a myčka hned vedle. Tato konfigurace umisťuje dřez a myčku vedle sebe, obvykle na jedné linii. To umožňuje snadný přenos nádobí mezi dřezem a myčkou a usnadňuje tok práce při mytí. Pokud je možné, je vhodné nechat mezi dřezem a myčkou dostatek pracovní plochy pro pohodlné manipulování s nádobím.
• Pod oknem – Pokud máte okno v kuchyni, můžete umístit dřez pod okno a myčku vedle něj. To umožňuje výhled při mytí nádobí a přináší přirozené světlo do pracovní oblasti.
• Proti sobě – Dřez a myčka mohou být umístěny proti sobě na opačných stranách kuchyně. Tato konfigurace je vhodná pro rozdělení pracovních zón a usnadňuje přenos nádobí mezi dřezem a myčkou. Je důležité zajistit dostatečný prostor pro otevření dvířek myčky.
• Vyvýšená myčka nádobí – I tuto variantu můžete ve své kuchyni mít. Pohlídejte si výšku, aby pro vás vkládání a vykládání bylo pohodlné.

Doporučení

• Krátká vzdálenost mezi dřezem a myčkou – Při přendávání nádobí ze dřezu do myčky nenakapete na zem.
• Manipulační prostor okolo dřezu – Abyste mohli pohodlně umýt například i velké hrnce.
• Dát pozor, aby byl dostatečný prostor na otevření dvířek myčky a otevírání nekolidovalo s otevíráním šuplíků nebo jiných skříněk.

Pracovní plocha – přípravné centrum

V pracovní zóně se odehrává přípravná fáze vaření. Nebo ji využijete i pro namazání pečiva. Z tohoto důvodu je důležité správné umístění.

• Pracovní plocha mezi dřezem a varnou deskou. Tento prostor by měl být dostatečně velký, abyste mohli omytou zeleninu nebo maso přendat na linku, zpracovat a poté přemístit do hrnce nebo pánve.
• Plocha po obou stranách varného centra. Při vaření oceníte možnost odložit ingredience nebo nádobí na obě strany vařiče.

Varné centrum

Tato zóna slouží k tepelné úpravě potravin. K tomu je potřeba varná deska a trouba. Ta může být umístěna buď pod varnou deskou nebo vyvýšená v komínu. Vkládání do trouby je pak pohodlnější. Obvykle se instaluje do výšky 90 cm. Tradiční sporák se už v podstatě do nových kuchyní nepoužívá.

Při vaření hraje velkou roli také odsavač par. Může být umístěn klasicky nad varnou deskou nebo zabudován v kuchyňské lince.

Úložné prostory – potravinová skříň nebo spíž

Správné řešení úložných prostor v kuchyni je klíčové pro efektivní organizaci a ukládání nádobí, potravin a dalších kuchyňských potřeb. Jaké možnosti se v kuchyni nabízejí?

Šuplíky, police a skříňky

Skříňky a police jsou základními prvky úložného prostoru v kuchyni. Měli byste zvážit jejich dostatečný počet, abyste pokryli vaše potřeby. Při plánování si rozdělte kategorie – nádobí, potraviny, kuchyňské spotřebiče. Přizpůsobte vnitřní uspořádání skříněk, abyste maximalizovali jejich využití.

Šuple neboli zásuvka je téměř vždy lepší řešení pro ukládání. Ať už potravin nebo nádobí. Pomocí výsuvu vidíte do celého prostoru a vše je přehledné a po ruce.

Potravinová skříň

Skříň na potraviny nahrazuje dříve používané špajzy. Nejčastěji bývá umístěna vedle panelu s vyvýšenou troubou a mikrovlnkou. Vedle lednice. Společně tvoří stěnu. Tyto ukládací skříně mohou mít různé typy výsuvů, které usnadňují přístup k potravinám a zlepšují organizaci.

• Výsuv celé skříně. Uvnitř je drátěný program, kam narovnáte vše potřebné. Fajn řešení, ale někdy je obtížnější dostat se k zadním potravinám.
• Skříň s šuplíky. Nejlepší řešení. Otevřete dvířka skříně a vysouváte jednotlivé zásuvky. Vše je v šuplících přehledně umístěno. Nevýhodou je dražší pořizovací cena.

Spíž (špajz)

Pokud vám to prostor umožňuje, tak zvolte variantu samostatné místnosti, kde jsou police a regály, kam můžete ukládat potraviny i nádobí. Ve spíži můžete nechat instalovat i výsuvné systémy.

Velmi elegantní řešení vchodu do spíže  jsou skryté dveře, které vypadají jako součást kuchyňské linky.

Standardní rozměry v kuchyni

Standardní rozměry berme jako příklad, který vznikl na základě zkušeností. Nemusíte je brát doslova, ale je dobré, držet se v daném rozmezí. Vždy ale záleží na individuálních potřebách.

Výška pracovní desky

Standardní výška pracovní desky v kuchyni se pohybuje mezi 85 a 95 cm. Tento rozměr je vhodný pro většinu průměrně vysokých lidí. Tu správnou výšku pro vás zjistíte podle výšky postavy a jednoduchého testu. Ohněte ruce v lokti do pravého úhlu a dejte je nad desku. Ta by měla být v této chvíli 5 – 10 cm pod ohnutým předloktím.

Pokud jste s partnerem různě vysocí, domluvte se, kdo tráví v kuchyni více času. Pravidlem je, že by měla být kuchyňská linka přizpůsobena nižší postavě.

Hloubka spodních skříněk

Standardní hloubka spodních skříněk je často 60 cm. Tento prostor je dostatečný pro uložení hrnců, pánví a dalších větších kuchyňských potřeb.

Pokud budete řešit svou kuchyň na míru s truhlářem, můžete si zvolit hloubku individuálně. Pracovní desky, které jsou hlubší než standardní rozměr, dávají možnost umístit vrchní skříňky níže na linku.

Výška a hloubka horních skříněk

Standardní hloubka horních skříněk je obvykle 30 cm. Ale může být individuální rozměr. Výška skříněk se v posledních letech šplhá až ke stropu. Je to praktické řešení, protože nemusíte řešit špínu a mastný prach, který se navrchu usazuje.

Vzdálenost vrchních skříněk bývá 38 – 45 centimetrů nad kuchyňskou deskou. Opět je důležité vzít v potaz výšku člověka, aby snadno do polic dosáhl.

Výška odsavače par nad varnou plochou

V případě, že je digestoř umístěná nad varnou plochou je standardní výška 60 – 90 cm. Výkon odsavače par by měl být 10x vyšší, než je objem vzduchu v místnosti.

Minimální prostor u dřezu a varné plochy

Varná plocha obsahuje varnou desku + místo okolo. Pro pohodlnou přípravu jídla je vhodné mít zhruba 90 cm z jedné strany a z druhé minimálně 30 cm. Pokud se u vaření občas potkáte dva, doporučujeme okolo vařiče opravdu dostatek prostoru z obou stran.

Prostor mezi varnou deskou a dřezem by měl být alespoň 50 cm.

Pro pohodovou manipulaci ve dřezu je dobré mít minimálně 30 cm plochy od okraje linky.

Vzdálenost ostrůvku nebo protilehlé části kuchyně (průchod)

Pro příjemný a ergonomický pohyb po kuchyni platí pravidlo ani ne moc blízko, ani daleko.

Ideální vzdálenost pro průchod mezi dvěma kusy kuchyňské linky je 110 – 120 cm.

Co na zeď za kuchyňskou linku?

Dřez nebo varná zóna. Od obou může očekávat určitou míru zašpinění zdi za nimy. Existuje několik způsobů, jak zajistit omyvatelný povrch za pracovní plochou.

Obklad

Keramické nebo skleněné obklady jsou trvanlivou a snadno udržovatelnou volbou. Jsou odolné proti vlhkosti a lze je snadno otřít. Existuje široká škála designů, barev a vzorů obkladů, které mohou přidat do kuchyně živost a styl. Pro některé můžou být nevýhodou spáry mezi kachličkami, které se špatně čistí.

Vytažená pracovní deska

Sama deska je odolná, omyvatelná a bez spár a tvoří ucelený vzhled. Je to jednodušší řešení než obklady.

Sklo

Někteří nedají dopustit na skleněnou tabuli. Kuchyni dodává moderní a elegantní vzhled. Dobře se čistí.

Omyvatelná stěrka na zeď

Relativní novinkou je betonová stěrka, která má mnoho kladů. Nemusíte řešit spáry. Olej ani jiné nečistoty nedělají skvrny. Zajišťuje designový výraz vaší kuchyně.

Osvětlení v kuchyni

Každá pracovní plocha v kuchyni by měla být dostatečně osvětlená. Nejčastěji se řeší LED pásky na spodní straně horních skříněk.

Na stropě se mohou využít bodovky nebo stále více oblíbená kolejnicová světla.

Nad ostrůvkem nebo pracovní plochou v prostoru můžete využít oba výše zmíněné způsoby osvětlení nebo visací designová světla. Ta by měla být ideálně ve výšce 75 cm nad pracovní plochou.

Dobře promyšlená ergonomie kuchyně se projeví záhy potom, co ji začnete používat. Neukvapte se a dobře si rozmyslete vaše požadavky. Je jedno, jestli to bude kuchyně na míru, malá paneláková nebo luxusní a designová. Vnitřní uspořádání by se mělo vždy řídit podle osvědčených pravidel.

Příspěvek Jak správně uspořádat kuchyň – pravidla, tipy pochází z Radílek.cz

Grilování je oblíbenou kratochvílí v období letních měsíců. Leckdo si může lámat hlavu, jak své zahradní grily rozehřát na provozní teplotu. V otázce “jak gril roztopíte” je jedno, jestli budete topit dřevěným uhlím nebo briketami. Důležité pravidlo pro oba typy je dostatečný přívod vzduchu, který zajistí správné rozpálení. Čtěte dále a dozvíte se, jak jednotlivé tipy usnadňují přípravu grilu.

Výběr paliva do grilu. Rozdíl brikety versus dřevěné uhlí.

Dřevěné uhlí a brikety nejsou totožným palivem. Jejich použití se různí podle preferencí a podle doby, po kterou chcete grilovat.

Dřevěné uhlí

• Výroba – přímo z přírodního dřeva (buk, dub, olše nebo ovocné stromy). Vzniká spalováním dřeva za vysokých teplot a nízkého přísunu kyslíku.
• Má vyšší hustotu a obsahuje méně příměsí než grilovací brikety.
• Doba rozpálení dřevěného uhlí pro grilování je asi 15 minut.
• Doba hoření dřevěného uhlí – rychlé spalování. Odvíjí se od podílu uhlíku. Čím větší je obsah uhlíku, tím déle hoří. Ideální je podíl 80%. Zpravidla se nehodí na delší grilování. Ideální do doby 60 minut.
• Výhodou uhlí je to, že dosahuje vysokých teplot, což umožňuje rychlejší grilování.
• Grilování na dřevěném uhlí dodá masu autentickou vůni a chuť dřeva.
• Po použití uhlí zbývá více popela.

Dřevěné uhlí by mělo být vyrobeno z listnatých stromů, protože jehličnany obsahují pryskyřice. U nekvalitního dřevěného uhlí hrozí, že v pytli bude přítomno velké množství drti, která propadá roštem.

Grilovací brikety

• Výroba z komprimovaných materiálů, jako jsou dřevní třísky, dřevěné uhlí nebo kokosová skořápka, které jsou spojeny pomocí vázaných prostředků.
• Mají pravidelný tvar, obvykle kostkový nebo kulatý.
• Doba rozpálení briket pro grilování je asi 20 minut.
• Doba hoření briket – díky nižší hustotě vydrží déle a poskytují stabilnější teplotu. Pro grilování nad 60 minut až 3 hodiny.
• Mohou mít různé přísady, které ovlivňují jejich chuť a vůni.
• Vytvářejí méně popela a špíny.

U dřevěných briket je třeba dbát na složení. Nekvalitní výrobky obsahují nevhodná pojiva, která pak dávají pokrmu nepříjemný zápach a také nejsou pro tělo zdravá.

Tento “souboj” nemá jasného vítěze. Využití při grilování najdou brikety i uhlí. Záleží, zda budete připravovat “rychlovku” – pár plátků kuřecího masa, sýr nebo zeleninu, kdy vám postačí žár z dřevěného uhlí. Nebo se rozhodnete pohostit více lidí a budete grilovat maso, které potřebuje na mřížce zůstat déle, pak oceníte vlastnosti grilovacích briket.

Postup, jak rozpálit gril na dřevěné uhlí nebo brikety

Vyberte si způsob, který vám bude nejbližší. Níže jsou popsané čtyři varianty, jak můžete uvést brikety či uhlí do rozžhaveného stavu.

Podpálení tradičním způsobem – sirky, papír, třísky

Zapálení grilu pomocí sirek a třísek je klasický styl. Ideální pro toho, kdo si rád “pohraje” s přípravou grilu. Zároveň je to zdravý způsob. Jak postupovat při použití sirek a dřevěných třísek?

1. Příprava grilu – Ujistěte se, že gril je umístěn na bezpečném místě a dostatečně daleko od hořlavých materiálů. Odklopte pokličku grilu a odstraňte případné zbytky popela.
2. Příprava materiálu – Vyrobte si dřevěné třísky. Ideálně by dřevo mělo být suché, aby dobře hořelo. A novinový papír (letáky hoří hůře).
3. Příprava pomůcek – Sirky by měly být suché a nepoškozené. Namísto sirek můžete použít i zapalovač.
4. Vytvoření základny – Zmačkaný novinový papír položte na rošt určený pro palivo. Obložte ho třískami ze dřeva. Měly by tvořit jehlan nebo kužel. Na dřevo opatrně rozložte brikety nebo uhlí.
5. Podpálení základny – Sirkami nebo zapalovačem zapalte na více místech papír a nechte hořet.
6. Vznikne klasický oheň, který zajistí, že nejdříve shoří papír, který podpálí dřevěné třísky. A ty pak zapálí brikety. Někdy je třeba do základny fouknout, aby se lépe rozhořela. Ústy nebo dmychadlem. Postupně přidávejte uhlí podle potřeby.
7. Teď už stačí jenom vyčkat, než se brikety nebo uhlí dobře rozpálí na červené uhlíky.

Podpalovací pomůcky – tekuté nebo tuhé podpalovače

Rozpálení grilu podpalovačem je vcelku běžná a snadná metoda, jak roztopit gril. Ale za nás je nejméně doporučována. Je to díky škodlivinám, které tekuté podpalovače obsahují. Nejen, že nejsou dobré pro naše zdraví, ale ovlivňují i výslednou chuť grilovaného pokrmu. Proto doporučujeme dát přednost jiným způsobům. Postup za použití PEPO nebo tekutého podpalovače.

1. Příprava grilu – Odklopte pokličku nebo víko grilu a odstraňte případné zbytky popela.
2. Příprava materiálu – Sežeňte si tuhý podpalovač nebo lahev s tekutým podpalovačem.
3. Příprava pomůcek – Sirky by měly být suché a nepoškozené. Namísto sirek můžete použít i zapalovač.
4. Vytvoření základny – V grilu vytvořte základnu z uhlí nebo grilovacích briket. Ujistěte se, že máte dostatečný počet uhlí nebo briket pro požadovanou teplotu.
5. Použijte podpalovač –  Pokud používáte tekutý podpalovač, zalijte několik lžic podpalovače na povrch uhlí nebo briket. Pokud používáte PEPO, aplikujte ho pod uhlí nebo brikety a nechte kousek čouhat, abyste ho mohli zapálit.
6. Zapalte podpalovač – Postupujte podle pokynů na obalu.
7. Nechte oheň hořet – Vyčkejte dokud se oheň nerozšíří do zbytku uhlí nebo briket.
8. Vyčkejte, až se uhlí nebo brikety zahřejí a vytvoří rovnoměrný žár. Poté můžete přidat potraviny na gril a začít s grilováním.

Komínový podpalovač na rozpálení briket

Roztopení briket pomocí startovacího komínu je velmi účinný a oblíbený způsob. Startér je speciální válec, který má madla nebo rukojeť a jsou v něm otvory pro přívod vzduchu. Zde je postup, jak použít startovací komín k rozpálení briket:

1. Příprava grilu – Dejte gril na bezpečné místo. Vysypte zbytky starého popela.
2. Naplňte komínový podpalovač uhlím nebo grilovacími briketami. Ujistěte se, že může vzduch volně proudit mezi kousky uhlí nebo briket.
3. Připravte si podpalovač, který umístěte pod spodní částí startovacího komínu. Mohou to být noviny, zapálené třísky nebo speciální brikety určené k rozpálení.
4. Podpalovač zapálíte a ujistíte se, že dostatečně hoří a zahřívá spodní část komínu.
5. Nechte oheň hořet. Od podpalovače se postupně rozpálí uhlí nebo brikety.
6. Poté pomocí rukavic vysypte rozpálené brikety nebo uhlí na gril.
7. Poté už můžete začít grilovat.

Elektrický podpalovač (nebo při nejhorším horkovzdušná pistole)

Ještě jste o této variantě neslyšeli? Je to velmi pohodlný způsob, jak zapálit dřevěné brikety nebo uhlí, ale je třeba mít v první řadě horkovzdušnou pistoli a v druhé řadě přístup k elektřině. Jak postupovat při rozpalování grilu?

1. Příprava grilu – Vysypte vyhořelé části popela z grilu.
2. Postavte z dřevěného uhlí nebo briket pyramidu.
3. Zapojte horkovzdušnou pistoli do napájení a přímo na hromádky dřevěného uhlí namiřte elektrický podpalovač.
4. Foukejte horký vzduch z pistole na brikety. Po chvíli od působení horka začnou hořet.
5. Rozpálené brikety nebo uhlí pak rozhrňte.
6. Poté už můžete začít grilovat.

A jak zapálit plynový gril?

Zapálení plynového grilu je obvykle snadné a bezpečné. Přesto je však vhodné, přečíst si návod k obsluze přímo vašeho modelu. Některé se mohou mírně lišit. Následující postup vám ukáže, jak správně zapálit plynový gril:

1. Připravte gril – Umístěte ho na místo, kde nehrozí poškození okolí žárem a ohněm.
2. Otevřete víko grilu, aby mohl plyn přirozeně odcházet.
3. Zkontrolujte plynovou láhev – Musí být připojená a plná. Ujistěte se, že jsou všechny ventily a připojení správně uzavřeny a nepropouštějí plyn.
4. Otevřete ventily – Nejprve je třeba pustit plyn do grilu. Otevřete tedy hlavní ventil na plynové lahvi. Může chvilku trvat, než se potrubí naplní plynem. Pokud váš gril má více hořáků, otevřete také ventily na každém z nich.
5. Zapalte hořáky –  Existují dvě varianty. Buď použijete zapalovač (ideálně s dlouhou rukojetí) nebo má gril integrovaný elektronický zapalovač. Pak dojede k zapálení zapalovacím tlačítkem nebo ovládacím kolečkem.
6. Uzavřete víko grilu a předehřívejte. Poklop nechte zaklopený po dobu 10 až 15 minut, aby se dosáhlo požadované teploty.
7. Po uplynutí doby a dostatečném předehřátí můžete grilovat.

Jak určit, že je palivo dostatečně rozžhavené?

K jednoduchému určení teploty grilu slouží pomůcka a tou je teploměr na víku. U některých modelů není využití teploměru možné, protože ho nemají integrovaný. Co tedy dělat, aby byl gril správně připravený?

• Vizuální kontrola – Po umístění rozpálených briket na gril můžete vizuálně sledovat žhavé uhlí nebo brikety. Jak se brikety rozpalují a žhnou, mění se jejich barva z červené na šedou. Když brikety dosáhnou požadované teploty, vytvoří se na nich vrstva šedého popela. Poté by měly vyzařovat stabilní teplo.
• Měření teploty – Použijte teploměr grilu, který je instalován ve víku.
• Dotyková zkouška – Časem a zkušenostmi získáte určitě dovednost, kdy dokážete odhadnout teplotu svojí rukou. Opatrně položte ruku nad rošt grilu ve vzdálenosti asi 10 cm a ucítíte intenzitu tepla. Když je teplota dostatečně vysoká, mělo by to být silné teplo. Buďte však opatrní, abyste se nespálili.

Jak nastavit větrací průduchy na grilu?

Nastavení větracích průduchů na grilu je důležitým faktorem při ovládání teploty grilování. Správné nastavení větracích průduchů umožňuje regulovat přívod kyslíku a proudění vzduchu, což ovlivňuje intenzitu ohně a teplotu grilu.

• Pokud chcete zvýšit teplotu grilu, otevřete průduchy, aby proudilo více kyslíku k palivu. To zvýší intenzitu ohně a teplotu. Je třeba mít také na paměti, že otevřené větrací průduchy mohou vést ke zvýšené spotřebě briket nebo uhlí.
• Pokud chcete snížit teplotu grilu, zavřete větrací průduchy, aby se snížil přívod kyslíku. To omezí intenzitu ohně a tepelnou energii, což sníží teplotu grilu. Uzavřené větrací průduchy zase mohou snížit spotřebu paliva.

S nastavením větracích průduchů je třeba trpělivost a pozorování. Vyzkoušejte si různé kombinace otevření a uzavření větracích průduchů a sledujte, jak se teplota grilu mění. Postupně upravujte nastavení a pozorujte, jak se teplota grilu vyvíjí.

Každý gril může mít specifické vlastnosti a charakteristiky větracích průduchů, proto je důležité se seznámit s vaším konkrétním modelem a provést několik pokusů a chyb, abyste dosáhli nejlepších výsledků při grilování.

Jak udržet teplotu v grilu?

Chcete-li udržet požadovaný žár po delší dobu při grilování, zde je několik tipů:

• Správné nastavení větracích průduchů – Otevřené průduchy = lepší hoření.
• Správné rozložení uhlí nebo briket – Až se brikety rozžhaví, rozložte je rovnoměrně na rošt grilu. Udržujte dostatečný prostor mezi jednotlivými kusy, aby se zajišťovalo rovnoměrné proudění vzduchu kolem paliva.
• Postupné přidávání paliva – Pokud se teplota grilu začne snižovat, můžete přidat další kusy uhlí nebo briket. Přidávejte je postupně, abyste nezpůsobili přehřátí. Pamatujte si, že přidání paliva může vyžadovat nějaký čas na dosažení požadované teploty.
• Uzavření poklopu grilu – Otevírání víka grilu způsobuje únik tepla a snižuje teplotu. Snažte se poklici grilu co nejméně otevírat a udržujte ji zavřenou, pokud to není nezbytně nutné.
• Regulace hořáku u plynového grilu – Pokud používáte plynový gril, regulujte ovládací knoflíky jednotlivých hořáků, abyste dosáhli požadované teploty. Snížením plynu se sníží teplota, zatímco zvýšením plynu se zvýší teplota.
• Sledování teploty – Pravidelně sledujte teplotu grilu pomocí teploměru, který je umístěn na víku. To vám umožní reagovat na změny a provádět případné úpravy, abyste udrželi požadovanou teplotu.

Pokud vám chybí nějaké komponenty, mrkněte na příslušenství ke grilům na osvědčeném e-shopu.

Když už se griluje, tak je potřeba také uklidit. Nechte se inspirovat článkem Vyzkoušené tipy, jak snadno vyčistit gril. A možná by se vám hodily informace o tom Jak vybrat nejlepší zahradní gril pro vás nebo Jak vybrat nejlepší stolní gril. Jestli vás téma zajímá, tak se podívejte na články.

Příspěvek Jak správně, snadno a rychle rozpálit gril pochází z Radílek.cz

8 důvodů proč je dobré gril čistit?

Správným vyčištěním grilu se ochráníte před nemocemi z bakterií, které se na roštech nacházejí. Nikdo nechce, aby s grilovaným steakem, klobáskami nebo zeleninou dostal i nevyžádané bakterie, plísně a připálené zbytky z předchozího grilování.

Co získáte důkladným vyčištěním?

1. Zbavíte se případných karcinogenních látek, které ulpěly na grilovací ploše. Spálené zbytky jídla jsou jejich útočištěm.
2. Prodloužíte životnost vašeho grilu. Riziko rezivění bude mnohem menší.
3. Zabráníte kontaminaci jídla bakteriemi, které osidlují nevyčištěné rošty. Možná si tak ušetříte žaludeční a střevní potíže.
4. Pokrmy přichystané na čistém grilu budou mít lepší chuť.
5. Předejdete nezvaným návštěvám v podobě zvířátek. “Vůně” ze znečištěného grilu láká různou havěť.
6. Gril se rychleji zahřívá, když nemusí prohřívat nánosy tuku a zbytků. Čímž ušetříte za palivo.
7. Zabráníte možnému vzplanutí přebytečného oleje. V nádobkách na zachytávání zbytkového tuku zůstává olej, který by se mohl vznítit.
8. Pravidelně budete mít možnost zkontrolovat, zda je gril v pořádku a bez závad.

Jak často čistit grilovací plochu?

Čištění by se mohlo rozdělit na dva typy podle důkladnosti.

• Kratší, ale zato pravidelné čištění, by mělo probíhat po každém grilování. Nejlepších výsledků dosáhnete ještě když je gril teplý (ne horký). Je asi pochopitelné, že jsou situace, kdy zábava běží v plném proudu a vy se nechcete v této chvíli věnovat drhnutí. Potom je tady ještě možnost krátkého vyčištění před dalším grilováním. Kdy necháte rošt nebo desku zahřát a vyčistíte kartáčem nebo hrubou houbou. Tento proces by vám měl zabrat nejvýše 5 až 10 minut. K dostání je příslušenství na čištění.
• Delší a hloubkové čištění byste měli udělat minimálně jednou. A to na konci každé sezóny. Podle druhu grilu vás bude stát umytí 30 až 60 minut vašeho času.

Co mít připraveno před hloubkovým čištěním?

• Kartáč na čištění grilu. Poslouží k oškrábání roštu. Bývá opatřen ocelovým kartáčem, hrubou houbou a plochou škrabkou. V nouzi lze nahradit ocelovou drátěnkou nebo zmačkaným alobalem.
• Kuchyňská houba. Je třeba, aby byla opatřena hrubou částí na silné nečistoty.
• Špachtle (malířská) nebo škrabka. Skvěle s ní jde vyčistit vnitřek grilu.
• Mycí prostředek s odmašťujícím účinkem.
• Gumové rukavice. Velmi doporučujeme. Černá mastnota jde velmi špatně umýt z ruk.
• Nádobu na vodu.
• Jedlá soda.
• Ocet.

Způsoby čištění podle druhu grilu

Některé kroky při čištění se budou shodovat napříč všemi druhy grilovacích zařízení. Ale jsou zde některá specifika, která si rozebereme.

Jak vyčistit kontaktní gril

Domácí opékání za pomoci kontaktního grilu je velmi oblíbené. Můžete na něm připravit toasty, panini, ale i maso nebo zeleninu. To vše je zábava, dokud nepřijde čas na mytí. Na teflonové ploše bývají napečené zbytky šťávy z masa nebo zeleniny. Případně sýra. Někdy může být obtížné, tyto pozůstatky odstranit. O to větší potíž to může být, pokud chcete zachovat nepřilnavost a nechcete poškodit teflonovou vrstvu. I přesto jde celkem snadno povrchy umýt.

Čištění párou (není příliš bezpečné)

Pára vzniká působení tepla na vodu. Jak tedy dosáhnou čistícího účinku u vašeho zařízení?

• Zapněte gril na nejnižší možnou teplotu.
• Namočte plátěný hadřík nebo papírovou utěrku zcela do vody.
• Na zahřátou plochu položte mokrou utěrku. A gril přivřete.
• Chvíli nechte působit. Mokrá utěrka a teplo naruší připečeniny, které pak můžete snadněji setřít. Při této fázi nesmíte od přístroje odejít.
• Setřete usazeniny a gril vypněte.

Nikdy při vložení utěrky do grilu neodcházejte a sledujte, zda se nezahřívá příliš, aby nedošlo ke vzplanutí.

Čištění jedlou sodou

O poznání bezpečnější je druhý způsob odstraňování nečistot pomocí roztoku z jedlé sody a vody.

• Připravte si nádobu (hrneček, misku) s teplou vodou. Množství tekutiny bude asi půl šálku. K ní přidáte dvě lžíce jedlé sody. Zamícháte dohromady.
• Vzniklou tekutou hmotou nalijte na spodní část grilovacího povrchu. Horní desku potřete zbylým roztokem.
• Nechte působit 5 až 10 minut.
• Po uplynutí doby otřete vlhkým hadříkem nebo papírovou utěrkou jednotlivé drážky do úplného vyčištění.

Nepoužívejte žádné abrazivní prostředky, které by mohly narušit a poškodit nepřilnavý povrch. Vyvarujte se ostrých předmětů a hrubých houbiček nebo drátěnek.

Jak vyčistit plynový gril

Pro správně fungující plynový gril je zapotřebí čištění. Pokud není přístroj pravidelně udržovaný, může dojít až k ucpání hořáků.

Pravidelné čištění po každém použití

Odstraňte hrubé nečistoty z mřížky za použití hrubého kartáče. Občas zapněte gril na nejvyšší výkon na 15 minut, abyste spálili nečistoty.

6 kroků pro důkladné čištění (minimálně na konci sezóny)

Vše, co potřebujete je: dobrý kartáč na gril, kbelík s mýdlovou vodou, nádobu na nečistoty a houbu, o které víte, že už ji nebudete potřebovat. Zničíte ji.

1. Vydrhněte ocelovým kartáčem rošty. Následně je vyjměte z grilu. Zjistíte, že se spodní částí musíte udělat to samé.
2. Vyndejte ochranné kryty hořáků a umyjte je. Použijte nádobu s vodou, do které kryty ponoříte a vyčistíte houbou. Opláchněte čistou vodou a nechte je oschnout.
3. Zbavte hořáky všech nečistot. Pokud jdou vyjmout, můžete je omýt mýdlovou vodou. Případně je ponechte na místě a důkladně otřete.
4. Plotýnky pod hořáky si také zaslouží údržbu. Padají na ně zuhelnatělé zbytky a nečistoty. Vyndejte je ven a oškrábejte, co půjde dolů.
5. Pod plotýnkami je spodní zachytávací vanička, kterou vyjměte, vysypte a umyjte.
6. Nyní můžete dát jednotlivé komponenty zpět a vesele grilovat.

Jak vyčistit elektrický gril

Ještě než se pustíte do jakéhokoliv mytí, ujistěte se, že je přístroj vypojený z elektřiny.

Elektrický gril nikdy neponořujte od vody ani pod tekoucí proud.

Elektrický gril by měl být udržovaný v čistotě po každém posezení.

• Vypněte přístroj a vypojte ze zásuvky.
• Vyčkejte, až plotny trochu vychladnou.
• Grilovací rošt vyčistěte kartáčem.
• Pokud lze vyndat nějaké komponenty, udělejte to. Umyjte je a osušte.
• Nyní můžete znovu sestavit.

Plochou grilovací plotýnku nechte vychladnout, otřete papírovou utěrkou, nalijte malé množství horké vody a trochu prostředku na nádobí. Omyjte a osušte.

Jak vyčistit litinový gril

Když se řekne litinový, tak to znamená, že je celé jeho tělo vyrobeno z litiny a taktéž i rošt. Celolitinový gril používá jako palivo dřevo nebo dřevěné uhlí. Je nutné vysypávat zbytky neshořelého materiálu.

Litinový rošt čistěte podle postupu níže Jak vyčistit litinový rošt.

Jak vyčistit nerezový gril

Při čištění nerezových ploch grilu může dojít k nechtěnému poškrábání. Jak tomu lze předejít?

• Nepoužívejte žádné ostré předměty.
• Hrubá strana houbičky sice odstraní snadněji nečistoty, ale dokáže povrch poškrábat.
• Na vyčištění použijte čističe určené na nerez.
• Utěrka z mikrovlákna bude pracovat šetrně.

Způsoby čištění podle druhu grilovacího povrchu

Jak vyčistit kámen na grilování

Grilovací kámen je potřeba vyčistit po každém skončeném opékání. Jaké kroky vedou ke snadnému a rychlému čištění?

• Po skončení grilování, ještě než kámen vychladne, použijte škrabku nebo špachtli na odstranění hrubých nečistot.
• Když je kámen vychladlý, přijde na řadu hlubší čištění. Nejsnadnější způsob je použití horké vody a jedlé sody.
  • Kámen polijte horkou vodou a posypte jedlou sodou. Nechte chvilku působit.
  • Hrubou stranou houbičky nebo drátěnkou odstraňte všechny nečistoty.
  • Poté opláchněte opět horkou vodou. (Pokud nebude kámen čistý, můžete postup zopakovat.)
  • Nakonec vysušte papírovou utěrkou.

Jak vyčistit mřížku grilu

Na mřížce se zachytávají nečistoty vzniklé při pečení masa, sýrů i zeleniny. A těch je potřeba se zbavit. Nejjednodušším způsobem je použití kartáče na gril, který obsahuje kartáč z mosazi a škrabku na velmi hrubé nečistoty a houbičku z PVC, která dočišťuje.

Pokud nebude výsledek po použití kartáče dostačující, potřete mřížku kašičkou vytvořenou z vody a jedlé sody (půl šálku teplé vody a 2 lžíce sody).

• Naneste hmotu na mřížku a nechte působit.
• Poté setřete hadříkem. Následně ještě omyjte pod tekoucí vodou.
• Vysušte a můžete vrátit zpět na gril.

Jak vyčistit litinový rošt

Litinový rošt je velice odolný materiál. Na jeho čištění můžete použít i ostré a hrubé předměty. Škrabku, kartáč. Nepoužívejte saponáty na nádobí a nedávejte do myčky.

Jak vyčistit teflonový gril

Teflonový povrch grilu je velice náchylný na poškození. Proto je nutné používat pouze šetrné prostředky a nářadí.

Nejlépe se čistí tehdy, když jsou plotýnky ještě teplé. Vodou a papírovou, plátěnou utěrkou. Někdy může být nápomocný i hadřík z mikrovlákna.

Pokud jsou nečistoty zaschlé doporučujeme následující postup za použití jedlé sody.

• 2 lžíce sody smíchejte společně s půl hrnkem teplé vody.
• Výslednou kaši nalijte nebo potřete na teflonový povrch.
• Nechte několik chvil působit.
• Poté otřete do sucha nebo postup zopakujte.

Vychytávky, jak si usnadnit čištění

• Pokud je to možné a výrobce to dovoluje, čistěte svůj gril v myčce na nádobí.
• Do umývání se pusťte nejlépe hned po skončení opékání. Povrch by neměl být horký, ale teplý.
• Použijte roztok jedlé sody a vody. (2 lžíce sody do půl šálku teplé vody)
• Zkuste účinky roztoku z octa a vody v rozprašovači. (1:1 – 0,5 vody a 0,5 octa, působit nechte 10-15 minut)
• Nemáte-li po ruce kartáč na čištění pomozte si zmačkaným alobalem.

Po přečtení už jste určitě zjistili, že čištění grilu nemusí být skličující úkol. S využitím našich tipů vám to půjde jistě snadněji. A jestli vám pro dobře umytý gril něco chybí, tak se podívejte na příslušenství ke grilům u ověřeného a spolehlivého e-shopu.

Příspěvek Vyzkoušené tipy, jak snadno vyčistit gril pochází z Radílek.cz

Důvody pro zazimování závlahového systému

Automatický závlahový systém (AZS) vám byl po celé léto skvělým pomocníkem. Aby tomu bylo i nadále, je nutné její součásti ochránit před poškozením mrazem. V sezóně je celý systém neustále zavodněný. A zazimování spočívá v dokonalém vypuštění vody ze všech jeho částí.

• Zabráníte poničení AZS působením ledu – Voda se působením nízkých teplot přeměňuje v led, který zvětšuje svůj objem a mohl by poškodit (roztrhat) jednotlivé komponenty. Jakou je potrubí, ventily, rozstřikovače, dešťové čidlo nebo ovládací jednotku.
• Zajistíte si platnost záruky – Pokud dojde k poškození mrazem a ledem přijdete o záruční servis. Profesionál zjistí, že byl systém nedostatečně odvodněn a zamrzl. A to je chybou majitele, nebere se jak závada, která spadá do záruky.
• Ušetříte za pořízení nových součástí nebo komplet celého závlahového systému.

Kdy vypnout zavlažování?

Jako majitelé zahrady a zavlažování musíte sledovat vývoj počasí. Nejpozději je třeba přípravu stihnout ještě před příchodem prvních mrazíků. Obvykle už v podzimních měsících automatické zavlažování nebývá potřeba, protože je půda sama o sobě vlhká. Proto si můžete naplánovat vypnutí například na říjen.

Nedávejte si na čas a jakmile začne v noci přituhovat, musíte zajistit co nejrychleji odvodnění. Může se totiž stát, že potrubí v zemi bude ještě průchodné, ale nadzemní části, ventily a postřikovače, zamrznou. V tu chvíli už nedokážete tekutinu ze systému dostat ven.

Jak zazimovat závlahu?

Alfou a omegou celého zazimování je odstranění vody ze všech částí. Jelikož se může jednat o rozsáhlou soustavu je vhodné použít stroj, který dokáže zbavit potrubí i ventily veškeré vody.

Jak vyfouknout závlahu?

Nejlépe vám poslouží stlačený vzduch z kompresoru. Ničím jiným nedosáhnete tak kvalitního a efektivního výsledku. Pod tlakem vzduch vytlačí vodu nejenom z potrubí, ale i elektromagnetických ventilů a postřikovačů se zpětnými ventily.

Jaký kompresor použít?

Kompresor, který je vhodný pro vyfouknutí vody z AZS by měl mít tyto parametry:

• Jednopístový nebo dvojpístový olejový kompresor. (✖️Vzduchem chlazený kompresor je náchylný na přehřívání – následně se automaticky vypíná, což je nežádoucí.)
• Okamžitý výkon objemu vzduchu 200 l/min – 650 l/min.
• Maximální pracovní tlak kompresoru 6 – 10 barů. Tlak pro účely profouknutí je 2,5 – 3,5 baru.

Proč nestačí pouze vypustit vodu ze systému?

1. Nikdy nedojde k dokonalému vypuštění. Celý proces by bylo možné realizovat, pokud by soustava byla dostatečně vyspádovaná. Tento způsob je většinou nereálný. Potrubí je vedeno různě po pozemku a většinou se sklon neřeší. Nebo naopak kopíruje terén. Některé části potrubí mohou být níže než ostatní. A tady by vznikl problém, protože se v těchto místech voda kumuluje a zůstává.
2. Druhým důvodem je, že pouhým vypuštěním vody nezajistíte odvodnění postřikovačů a elektromagnetických ventilů. Voda, která by v nich zůstala, by je poškodila.

8 kroků pro úplné zazimování závlahy

1. Uzavřete hlavní přívod vody. Tím zajistíte, že se do rozvodů nedostane žádná voda. Zajistěte, aby nedošlo k otevření uzávěru (např. můžete demontovat páku u hlavního ventilu).
2. Teď přijde na řadu vypouštěcí ventil a kompresor. Ventil by se měl nacházet na hlavní sestavě.

1. 1. 1. Hadici kompresoru připojte na ventil.
      2. Ovládací jednotkou uveďte do chodu vámi zvolenou sekci závlahy. Tlak by měl klesnout až na nulu.
      3. Přichází na řadu kompresor. Nastavte tlak na hodnotu maximálně 2,5 – 3,5 baru. Vyšší tlak by mohl poškodit převodový mechanismus u rotačních postřikovačů.
      4. Až teď zapněte kompresor. ➡️ Začněte otevírat jednotlivé sekce systému. Buď manuálně nebo ovládací jednotkou. Jako první přijde na řadu nejbližší, až se postupně dostanete k té nejvzdálenější. Z postřikovačů nejdříve vytéká voda, pak mlha a nakonec pouze vzduch. Ze všech postřikovačů by na konci procesu neměla vycházet žádná voda.
      5. Projděte tímto způsobem všechna oddělení závlahy.
      6. Postup znovu zopakujte 2 až 3 krát. Profukujte od nejbližší po nejvzdálenější. Do doby než z vysunutých postřikovačů bude vycházet jen vzduch. To je znamení, že celý proces proběhl správně.

3. Profoukněte také tlakový rozvod s rychlospojkami a kohouty. Nechte je přes zimu v zavřené poloze.
4. Postarejte se o elektromagnetické ventily.

• Stačí je profouknout. Hlavně je nechte tak, jak jsou. Nerozebírejte.

5. Připravte na zimu dešťové čidlo.

• Demontujte snímač vlhkosti a uložte v suchu.
• Na senzor položte např. kelímek, aby v něm nezamrzala voda.

6. Zazimujte ovládací jednotku.

• V interiéru – Odstraňte záložní 9V baterii. Lithiovou můžete ponechat. Odpojte z elektrické sítě, data se uloží.
• Venku, v exteriéru – Odejměte záložní 9V baterii. Lithiovou nemusíte. Můžete nechat připojenou v elektřině. Jednotka by měla být vyhřívaná. Pokud se rozhodnete o vypnutí, uložte naprogramování jednotky nebo si nastavení někam zaznamenejte. Pro další nastavení. Pak odpojte a vyjměte záložní baterii.
• Bateriová jednotka – Vyjměte 9V baterku. Můžete odpojit. Musíte zajistit, aby se do otvoru po cívce nedostaly nečistoty.

7. Čerpací stanice musí být zazimována pomocí vypouštěcího ventilu.

• Ponorné čerpadlo musí být v nezámrzné hloubce. Jinak je nutné ho vyndat a zazimovat. Pokud zůstane na místě je třeba ho pravidelně na pár sekund během zimy zapnout, aby nedošlo k zatuhnutí (1x za 2 měsíce). Dejte pozor, aby se při protáčení čerpadla nedostala voda do systému.

8. Filtr. Filtrační médium vyperte.
Pokud se budete držet výše uvedených bodů, tak zvládnete zazimovat závlahový systém sami. A nemusíte se obávat toho, když v potrubí zůstane nepatrné množství kapaliny. Funkčnost potrubí ani ventilů nijak neohrozí.

Rozhodli jste pro samostatné zazimování, ale chybí vám zařízení na vyfouknutí vody? Zkuste se poohlédnout po kompresoru na spolehlivém a osvědčeném e-shopu.

Příspěvek Správný postup zazimování závlahy pochází z Radílek.cz

Představení hyacintů

Hyacinty původně pochází z teplých krajů Malé Asie, východního středomoří a Středního východu. Do Evropy byl dovezen v 16. století.
Nadchl holandské zahradníky, kteří jsou známí svým pěstitelským umem. V dnešní době je k dispozici asi 60 vyšlechtěných druhů. Zhruba polovina je dostupná pro běžné domácí pěstování.
Hyacinty vynikají svým tvarem s bohatou nadílkou květů v různých barvách.
Jedná se o trvalky. Dále se řadí do cibulovin. Většinou jsou označovány jako jarní cibuloviny. Protože doba kvetení probíhá právě v jarních měsících. Konkrétně v dubnu a květnu. Záleží také na druhu. Někdy jsou označovány jako podzimní cibuloviny, protože se na podzim sázejí.
Vyznačují se sladkou vůní. Z jedné cibule vyrůstá zpravidla 4–6 vzpřímených listů a 1-3 stonky s květy. Dorůstají do výšky asi 30 cm.

Nejznámější druhy hyacintů

Hyacinty mohou rozzářit zahrádku, ale i květináče, truhlíky nebo domácnost všemi možnými barvami.

• Hyacint modrý
• Hyacint fialový
• Hyacint růžový
• Hyacint červený
• Hyacint bílý – hyacint carnegie
• Hyacint žlutý
• Hyacint woodstock – Má světle a tmavě fialovou (vínovou) barvu.
• Hyacint gipsy queen – Má meruňkovou někdy růžovou barvu.
• Hyacint vodní – Podle názvu je patrné, že se pěstuje ve vodě. Znají ho zejména majitelé okrasných jezírek. Jiným názvem je tokozelka. Jeho pěstování má svá úskalí. Jedná se totiž o rostlinu zapsanou na seznamu nejinvazivnějších rostlin. Extrémně rychle se množí a dokáže hubit ostatní druhy.
• Hroznový hyacint neboli Modřenec – Jedná se o cibulovinu, která ale není přímo druhem hyacintu. Pouze svojí ho stavbou a strukturou květů připomíná. Kvítka jsou drobnější, ale krásně se doplňují třeba s narcisy.

Kdy a jak sázet cibule hyacintů

Kdy sázet

Cibulky hyacintů se sázejí na podzim. Nejlepší dobou jsou měsíce od září až do listopadu. Vždy záleží na okolních podmínkách.
Čerstvě zasazené cibulky nesmí zmrznout. Proto je třeba ohlídat, aby byly v zemi 6-8 týdnů předtím, než začne mrznout. Podzimní přízemní mrazík jim neublíží. Nebo se můžete řídit teplotou půdy a začít výsadbu, když začne klesat pod 15°C.

Jak sázet

• Cibulky se umisťují do dobře prokypřené půdy. Alespoň 30-40 centimetrů. To je důležité z důvodu odvádění přebytečné vody. Pokud by cibule byla v přílišném vlhku, mohla by začít hnít. Což by mělo za následek její konec.
• Půda by měla být obohacena vyzrálým kompostem nebo hnojivem. Hyacinty ocení přimíchání kostní moučky. Pro zajištění kvetení.
• Cibule se posazují do hlíny kořenovým (zploštělým) koncem dolů a špičatým (ze kterého vyraší listy) směrem nahoru.
• Hloubka umístění cibulek je asi 10 cm.
• Prostor mezi jednotlivými rostlinami nechte asi 7 cm. Hyacinty se mohou vysazovat do shluků nebo řádků.
• Zahrňte hlínou a jemně přitlačte.
• Na závěr je třeba cibulky zalít. Pokud je sucho, vyčkejte, až po zalití půda vyschne a zálivku opakujte. Pořád mějte namysli, že cibulky nesmí být dlouhodobě v mokré půdě.

Půda vhodná pro pěstování

Pěstování hyacintů není příliš náročné. pH půdy by mělo být mírně kyselejší nebo neutrální.
Důležité je, aby byla zemina dostatečně kyprá, aby mohla protékat voda. V přemokřené půdě se hyacintům nedaří.
Kořínky jiných rostlin mohou odebírat cibulkám živiny, proto je dobré je z dosahu odstranit.
Hyacinty mají rády půdu obohacenou živinami. Odmění vás pak svými bohatými květy.

Podmínky a stanoviště

Hyacintům se daří na plném slunci nebo v polostínu. Pro bohaté kvetení potřebují alespoň 6-8 hodin slunečních paprsků.
Výhodou je, že stromy nasazují listy až poté, co hyacinty už odkvétají. Proto se nemusíte bát zastínění.

Co dělat s hyacinty po odkvětu aneb kdy stříhat

Odkvetlé hyacinty se odstřihnou i se stonkem. Listy se na rostlině ponechávají až do úplného odumření. Zelené listy předávají sílu cibulkám. Pokud by se odstranily hned po odkvětu, cibulka by pak neměla dostatek živin na další kvetení.

Rozmnožování hyacintů

Hyacinty se množí nejčastěji pomocí dceřiných cibulek, které narostou na mateřské rostlině. Musíte však počítat s tím, že z dceřiných cibulek se dočkáte květu až po dvou až třech letech. Musí totiž nejdříve dospět a cibule narůst do dostatečné velikosti.

Kroky k rozmnožení cibulek

• Po odkvětu hyacintu (koncem léta), kdy jsou ještě listy zelené, vykopejte cibule ze země. (Při manipulaci si vezměte rukavice, může dojít k podráždění pokožky.)
• Opatrně oklepejte nebo omyjte hlínu. A oddělte dceřiné cibulky od mateřské.
• Nově získané cibulky rovnou zasaďte.

Choroby a škůdci

• Hyacinty mohou trpět plísní, pokud jsou zasazeny v půdě, která není dostatečně odvodňována.
• Virová pestrokvětost může způsobit pruhy a skvrny na okvětních lístcích. Napadené rostliny se musí co nejdříve odstranit.
• Cibulky velmi lákají různé hlodavce, kteří si na nich pochutnávají. Částečnou obranou může být přimíchání štěrku do výsadbového ďolíku. Nebo výsadba do blízkosti narcisů, které hlodavce nepřitahují.

Potíže s hyacinty

I hyacinty, ačkoliv jsou to okrasné cibuloviny odolné, mohou postihnout neduhy. Hlavní je nezapomínat rostliny přihnojovat.

Skvrny na listech

Nevzhledné skvrny mohou vzniknout po spálení mrazem. A nedá se s tím zpětně už nic dělat. Předejít se tomu dá, pokud mrazy očekáváte, přikryjte rostlinu netkanou textilií.

Malé květy

Hyacinty se stářím vyčerpávají. Jejich život prodloužíte hnojením.
A hyacintovou zahrádku udržíte množením, kdy budete neustále obnovovat cibulky a tím udržíte mladé a silné květiny plné života.

Kde můžete hyacinty pěstovat

Hyacint v květináči

Cibule hyacintů v květináči mají velkou výhodu, protože je možné je přemisťovat. A pokládat na místa, kde chceme, aby dělaly parádu.

Jak pěstovat?

Květináč by měl být alespoň 15 centimetrů hluboký. Šířka nádoby záleží na počtu cibulí, které do ní umístíte. Mohou být u sebe blíž než je tomu při pěstování v záhonu. Zároveň by mezi měl být prostor na hlínu, která bude zadržovat vodu.
Poté by mělo přijít období klidu, které trvá 2-3 měsíce. Probíhá na chladném a tmavém místě. Po uplynutí klidového režimu přesuňte rostlinu na světlo.
Dokud cibulky nevyraší, pravidelně zalévejte. Poté provádějte zálivku až když hlína vyschne.
Jakmile začne mít rostlina listy dopřejte jí slunce.

Pokud necháte rostlinu v chladu, při teplotě okolo 18°C, budete se těšit z květů déle. V teple rychleji odkvétá.

Hyacint v truhlíku

Hyacinty se dají pěstovat i v ozdobných truhlících. Buď je možné zakoupit již předpěstované v zahradnictví nebo si můžete vypěstovat z cibulky. Postup je stejný jako u hyacintů v květináči.

Hyacint v bytě

Krásu a vůni hyacintů si můžete užít i v bytě. Lze je buď koupit předpěstované a rovnou vystavit nebo vypěstovat z cibulky vložené do květináče.

Hyacint ve vodě

Dalším způsobem může být umístění cibule do skleněné nádoby (speciální vázy). Rostlina je tak vidět od kořínků až po květy. Ke svému životu pak potřebuje vodu. Jedná se o pěstování bez hlíny.

Jak pěstovat?

• Cibulka, kterou chcete použít na pěstování ve váze, musí mít alespoň měsíc klid v lednici.
• Poté se nádoba naplní po vodou. Hladina by měla dosahovat těsně pod kořínky hyacintu. (pokud by byla cibule ponořená, tak by neprospívala)
• Přikryjte vršek cibulky papírovým pytlíkem nebo vytvořeným kloboučkem.
• Na další 2 měsíce ukliďte na chladné a tmavé místo.
• Když začne hyacint rašit (lístky dosáhnou cca 5 cm), dejte rostlinu na světlo, kde je teplota okolo 18°C.

Hyacint na Vánoce aneb rychlení cibulek

Pokud chcete na Vánoce vyzdobit interiér rozkvetlým hyacintem, použijte metodu rychlení.
Rychlení je od slova rychlý, ale v tomto případě, vyžaduje dostatek času. Minimálně tři měsíce.

• Celý proces rychlení je třeba začít už během září. V první fázi se cibule hyacintu dá do lednice. V papírovém ubrousku nebo papírovém sáčku. Na dobu jednoho měsíce.
• Po uplynutí klidového období, které cibule strávila v lednici, zasaďte do květináče. Vrchol cibulky by měl vystupovat nad hlínu. Asi tak jedna třetina. Opět cibulku zakryjte kloboukem z papíru nebo sáčkem (ne plastovým).
• Nádobu přemístěte do chladné a temné místnosti, kde teplota dosahuje 5 až 8 °C. Takto vydrží cibulka dva měsíce. Po tuto kontrolujte a zalévejte, aby byl substrát vlhký.
• Po této době by měly hyacintu vyrůstat lístky. Odstraňte papírový pytlík a přendejte květináč na světlo. Kvetení bude svědčit teplota okolo 18°C. Čím vyšší teplota, tím kratší doba kvetení.

Hyacint na zahradě

Na zahradě se hyacint pěstuje v záhoně. Není příliš náročný. Pokud budete dodržovat pravidla Kdy a jak sázet cibule hyacintů. Vyberete správnou Půdu vhodnou pro pěstování a Podmínky a stanoviště, tak budete jistě odměněni vůní a barevnými květy.

FAQ – Nejčastější dotazy

Rozhodli jste se, že hyacinty nebo jiné cibuloviny nesmí na vaší zahradě nebo v květináči chybět? Teď můžete jít a vybírat mezi různými druhy jarních a podzimních cibulovin.

Příspěvek Jak na hyacinty a jejich pěstování pochází z Radílek.cz

Kdy zazimovat venkovní bazén?

To je asi první otázka, která vás před přípravou bazénu na zimu napadá. Pokud nejste otužilci, tak koupací sezóna zpravidla končí se začátkem školního roku. Tedy v září. Ale to neznamená, že se bazén musí hned zazimovat.

Voda v bazénu by neměla při zazimování dosahovat více než 10 °C. Při této teplotě se už nebudou tvořit řasy.

Druhým faktorem může být venkovní teplota pod 18°. Důležité je, že se nejedná o teplotní výkyv, ale vyšší teploty už se neočekávají.

Co mít připraveno před zazimováním bazénu?

Bazénová chemie a přípravky na zazimování

Bazénovou chemii na kontrolu hodnot a úpravu vody.
pH by před zazimováním mělo být v rozmezí 7 – 7,4. Chlór by měl být přítomen od 0,3 – 0,6 mg/l.
Pokud je nutné upravit hodnoty pH, chlóru nebo uhličitanů, je pak třeba, aby se ponechala zapnutá filtrace alespoň 24 hodin.

Plachta na bazén nebo bazénový polštář

Bazénová plachta

Používá se na zakrytí hladiny a slouží k zachytávání nečistot. Před příchodem mrazů (když už se neočekává padání listí či jiných nečistot) se musí sundat. Ve chvíli, kdy je plachta prověšená, může nadělat více škody než užitku. Může přispět k potrhání pláště bazénu při jeho zamrznutí. Dalším problémem je sníh, který plachta nedokáže udržet a pod jeho tíhou se může provalit do bazénu.

Bazénový polštář

Bazénový polštář je skvělým řešením pro zakrytí nadzemních i zapuštěných bazénů. A je zde možnost celoročního použití. Může se používat i v nenafouknutém stavu jako silná plachta.

Skládá se z dvojité fólie, která je vprostřed vyplněná vzduchem. Takže skutečně vypadá jako polštář.

Dilatační plováky nebo PET lahve?

Dilatační plovák zabraňuje poškození bazénu, které by vzniklo při jeho zamrznutí. Voda v podobě ledu mění své vlastnosti. A mimoto, že ztvrdne také zvětšuje svůj objem. Což by mohlo způsobit velké problémy na stěnách bazénu.
Proto se umisťují na vodní hladinu dilatační plováky, které absorbují tlak rozpínajícího se ledu.
Pet lahve by měly sloužit jako náhrada za dilatační plováky. Samozřejmě plast pet lahví je mnohem křehčí než materiál dilatačních plováků.

Kryt nebo dilatační zátka na skimmer

Slouží k ochraně skimmeru a potrubí před možným zamrznutím vody v něm.

Zazimovací zátky na otvory v bazénu

Zimní zátky z gumy utěsňují otvory po zazimování bazénových trysek, skimmeru nebo jiného příslušenství.

Jak zazimovat bazén?

Prvním krokem k úspěšnému zazimování bazénu je jeho vyčištění. Uvnitř se může nacházet napadané listí nebo jiné nečistoty, které by měly za následek pozdější tvorbu řas. Ve studených zimních měsících by voda byla v pořádku, ale jakmile se začne voda ohřívat, řasy využijí podmínek a začnou bujet.

1. Odstraňte bazénové příslušenství

Stejnou péči, jakou věnujete bazénu musíte dopřát také příslušenství, jestliže stojíte o to, aby vydrželo zimní období bez úhony.

• Bazénové schůdky a žebříky – očistěte, osušte a uložte na suché místo. Zkontrolujte nášlapy žebříku, jestli nejsou poškozené.
• Doplňky k bazénu – madla, armatury, síťku na hmyz, koš skimmeru.
• Bazénová světla.
• Filtraci po odpuštění bazénu je třeba také uložit.

Zakryjte otvory a trysky zazimovacími zátkami.

2. Vyčistěte bazén

Stěny a dno bazénu musí být na zimu bez jakýchkoli nečistot. Pokud tento krok nepodceníte, tak si při jarním znovuotevření ušetříte spoustu práce. Nebudete muset řešit rozmnožené řasy a zakalenou vodu. K dokonalému vyčištění určitě pomůže bazénový vysavač.

3. Zkontrolujte hodnoty vody

Pro udržení čisté vody v bazénu až do jara je nutné zkontrolovat hodnoty pH a výši její zásaditosti. Vyvážená voda v bazénu by měla mít následující hodnoty.

• pH vody – 7,4 – 7,6 ppm.
• Tvrdost vody – měla by se pohybovat 175–225 ppm. Což je středně tvrdá voda. U betonového bazénu je hodnota 200 ppm až 275 ppm.
• Alkalita (zásaditost) – ideální hodnota je 125 ppm.
• Chlór – 1 – 3 ppm.

4. Použijte bazénovou zazimovací chemii

Přípravky k zazimování pomáhají udržet vodu po celou dobu zimního období v rovnováze. Tak, abyste se mohli na jaře těšit z čisté vody a snadného rozjezdu bazénové sezóny.

5. Propláchněte bazénovou filtraci

Filtry mají funkci proplach, kdy dojde k vyčištění filtračního média. Jak zjistíte, že je filtrační písek čistý? Voda, která vytéká nesmí být kalná.

6. Snižte hladinu vody

Zazimování bazénu není zdaleka u konce. Je třeba bazén odpustit. Hladina by neměla dosahovat na trysky, skimmer, hlavice protiproudu.

• Použití dilatační zátky na skimmer. Zátka uzavře odtok ze skimmeru. Tím pádem se nebude dostávat voda do potrubí filtrace.

Měli byste si dát pozor na větší dešťové srážky. A zkontrolovat, zda voda může z bazénu odtékat. Spodní část skimmeru musí být volná, nezapojená.

• Použití krytu na skimmer. Snižte hladinu vody pod otvor skimmeru zhruba o 10 cm až 20 cm.

Nahromaděná voda ve skimmeru a její následné zamrznutí může mít za následek prasknutí stěn.

7. Vypusťte filtraci

Na filtraci jsou dva vypouštěcí šrouby. Menší slouží k odtoku vody. Větší se používá na výměnu filtračního média. Vypouštěcí šroub je ponechán otevřený přes celou dobu zazimování. Do přihrádky s pískem se aplikuje dezinfekční prostředek.

Měřič tlaku (manometr) také lépe přezimuje v suchu.

8. Odpojte čerpadlo

Čerpadlo by mělo být vysušeno a uloženo na suchém místě. Je možné nechat ho ve šachtě. V tom případě je nutné odstranit těsnění, otevřít vypouštěcí šroub.

9. Zazimujte protiproud

Protiproud má také vypouštěcí ventil na spodku čerpadla. Je třeba odpojit sání. Vyfoukat potrubí.

10. Potrubí a bazénové komponenty uložte a odstraňte vodu

Tato kontrola může ušetřit starosti s roztrhanými trubkami či poškozeným zařízením.

11. Zakryjte bazén

Kryt chrání bazén před nečistotami. Možností je více a liší se i podle typu. Buď může být pevné lamelové krytí, kopule, stan, plachta, bazénový polštář.

Jak na zazimování nadzemního bazénu

Nadzemní bazény je třeba připravit na zimu. Druhy s konstrukcí se mohou ponechat na místě a bazény s prstencem je nutno uklidit.

Zazimování bazénu s nafukovacím prstencem

Tento typ bazénu je nutné na zimu celý uklidit. Mráz by stěny poničil. Co vás při zazimování čeká?

Rada na začátek: Zazimovávejte bazén ve chvíli, kdy je voda ještě čistá. Usnadní vám to spoustu práce s čištěním stěn bazénu. Počasí vybírejte slunečné, aby bazén dobře uschnul.

1. Vyčistěte dno a stěny bazénu. Koštětem, hadrem.
2. Vypuštění vody může proběhnout několika způsoby. A dokonce se tomu věnuje i náš článek Jak vypustit rychle vodu z bazénu.
   • Pomocí filtrace,
   • výpustným ventilem,
   • kalovým čerpadlem.
3. Pokud nebudete používat filtraci k vypouštění, tak ji vypněte a odpojte.
   • Propláchněte filtrační písek.
   • Odpusťte z ní vodu spodním ventilem. Ten menší.
   • Nalijte do písku dezinfekci a nechte ventil otevřený.
   • Filtraci uložte dovnitř.
   • Trubky vypláchněte a také uložte.
4. Vypuštěný bazén nechte oschnout. Nejlépe na slunci. Při sušení ho otáčejte, aby nezůstala voda v záhybech.
5. Po dokonalém vyschnutí bazén poskládejte a uložte na suché místo.

Zazimování bazénu s konstrukcí

Bazény s konstrukcí jsou vyrobené tak, že dokáží odolat zimnímu nečasu. Jen je třeba bazén na zimu připravit. Řiďte se postupem popsaným výše Jak zazimovat bazén.

9 kroků k zazimování bazénu se slanou vodou

Bazén se slanou vodou vyžaduje o trochu jiný přístup oproti bazénu s chlórem. Ale opět je to ve vaší moci. Hlavními úkoly je zabránit růstu řas, poškození bazénu a vytvoření povrchových skvrn.

1. Sůl do bazénu nepřidávejte

Voda v podzimním období ubývá na teplotě. Generátor chlóru pak hlásí nízkou hladinu soli. Nenechávejte se vyvést z míry. Při nízkých teplotách raději používejte na kontrolu hladiny soli digitální tester nebo testovací proužky.

Při zazimování by se měla udržovat slanost na spodní hranici. Vyšší koncentrace soli může reagovat s nečistotami v bazénu a může to mít za následek utvoření skvrn.

2. Zkontrolujte hodnoty vody

U slaného bazénu je třeba sledovat i hladinu alkality, tvrdosti vody, pH.

Týden před zazimováním by měla voda dosahovat:

• pH 7,2 – 7,8
• Alkalita 80 – 120 ppm
• Tvrdost vody 200 – 400 ppm

Pro úpravu vody použijte přípravky k tomu určené. Voda by po aplikaci chemie měla cirkulovat nejméně 24 hodin.

Vyrovnání vody je důležité pro fungování přípravků na zazimování.

Na závěr podejte chloršok, aby došlo k usmrcení nežádoucích bakterií.

3. Zbavte bazén nečistot

Vyčistěte dno a stěny bazénu. Použijte bazénový vysavač.

Tento krok je důležitý pro udržení čisté vody po celé zimní období. Pokud by v bazénu zůstaly nečistoty, dodaly by potravu pro řasy.

Před úplným uzavřením bazénu nechte filtraci zapnutou, aby co nejvíce vyčistila vodu.

4. Demontujte bazénové prvky

Odstraňte skákací prkno, madla, klouzačku, žebřík.

5. Aplikujte bazénovou chemii na zazimování

Přípravky na zazimování jsou běžně k dostání.

Dejte si pozor na vysokou hladinu chlóru. Ta by měla být před uzavřením ustálená na hodnotě 1 – 3 ppm.

6. Pročistěte pískový filtr

Zvolte proplach, aby se filtr zbavil nečistot.

7. Odpusťte vodu

V případě, že je váš bazén vinylový se skimmerovou zástrčkou z čela, není nutný tento krok.

V dalších případech se snižuje hladina vody 10 – 20 cm pod skimmer.

8. Zazimujte bazénové zařízení

• Vypněte čerpadlo a dokonale ho odvodněte. Vypouštěcím šroubem.
• Rozpojte všechny hadice a nechte z nich odtéct vodu.
• Solinátor odpojte od zbytku zařízení. Uvnitř solné komory by neměly být usazeniny. Můžete je relativně opatrně odstranit vysokotlakým čističem. Dejte pozor, aby nedošlo k poškození povrchu. Pokud je solinátor poškozený, tak nezapomeňte na další sezónu pořídit nový.
• Bazénový filtr. Odpojte a odpusťte z něho vodu vypouštěcím ventilem.
• Ohřívače vody.
• Chlorátory, solární kryty.

Vypouštěcí zátky nechte vyšroubavené. Uložte je třeba do koše čerpadla, abyste je na jaře dobře našli.

Promažte o kroužky. Vyčistěte filtry.

Pro kvalitní vysušení můžete vodu z potrubí a některých částí přístrojů vyfouknout nebo odsát. Všechna suchá a očištěná zařízení uložte do místnosti, kde nemrzne.

9. Zakryjte hladinu

Můžete použít různé způsoby zakrytí. Bazénový polštář, pevný kryt, plachta.

Vždy by mělo být zamezeno poškození ledem. K tomu může sloužit instalace dilatačních plováků.

Zazimování zapuštěného bazénu

Všechny kroky vedoucí k zazimování bazénu v zemi jsou sepsány v odstavci Jak zazimovat bazén.

Pokud můžeme v rychlosti shrnout, tak je třeba bazén vyčistit, nastavit správné hodnoty vody, zazimovat bazénové zařízení a přístroje, instalovat případně dilatační plováky a bazén zakrýt.

Co můžete dělat pro snadnější nastartování bazénu na jaře?

Několik tipů jak si zjednodušit jarní znovuotevření bazénu.

• Odstraňujte z krytu nečistoty, aby nenapadaly do vody.
• Kontrolujte hodnoty vody.
• Pozorujte, aby hladina vody příliš nestoupla, aby nedošlo k nežádoucímu poškození.
• Připravte si sadu bazénové chemie na odzimování.

Příspěvek Jak zazimovat nadzemní i zapuštěný bazén pochází z Radílek.cz

Tulipán je velice známá a rozšířená květina. Bývá označován za klenot zahrady. Spadá mezi druhy podzimních cibulovin. Najdete je i pod označením jarní cibuloviny. Oba názvy jsou správné. Podzimní proto, že je to nejlepší doba na výsadbu a jarní, protože jdou v tuto dobu do květu.

Ve chvíli, kdy zima dává sbohem a pomyslné žezlo přebírá jaro, vyrůstají první jarní květiny. Sněženky, bledule, krokusy a také tulipány. Pomáhají rozzářit nejednu zahradu. Jsou relativně nenáročné na pěstování. Má širokou škálu barev svých květů. A ty jsou poměrně velké a výrazné. Tvoří nádherné kalichy. Pro toto všechno jsou to velmi oblíbené cibuloviny.

Kdy zasadit tulipány do půdy?

Nejlepší dobou pro sadbu tulipánových cibulek je podzim. Ale někdy podzimní výsadbu nestihneme. Máme málo času. Přehluší to jiné práce na zahradě. Nebo se nám zkrátka už nechce. Řešením je sadba na jaře. Ta ale nese určité nedokonalosti a možný vznik potíží.

Zasazení tulipánů na podzim

Cibulky tulipánů vysazujte od září do prosince. Řiďte se předpovědí počasí. Všichni zahradníci mají téměř povinnost vědět, jaké teploty a kolik srážek se očekává. U tulipánů je třeba sledovat, aby nepřišli do země těsně před mrazy. Přízemní mrazíky cibulkám neuškodí. Ale delší trvání mrazů má za následek promrznutí půdy. A to už jim může uškodit.

Ideální doba pro výsadbu je, když se noční teploty pohybují v rozmezí  4,5 °C  až 13 °C.

Tulipány potřebují pro aktivaci růstu v cibulce alespoň 10 – 16 týdnů chladného období. Proto, pokud můžete, nepromeškejte podzimní výsadbu.

Zasazení tulipánů na jaře

Sázení tulipánů na jaře možné je, ale není ideální. Na jaře se půda silou slunečních paprsků prohřívá. V noci nebo za studených dní zase vychládá a cibulky na to reagují. Opotí se a mohou následkem toho chytit hnilobu. A tím pádem dochází k jejich úhynu.

Pokud se na jaře cibulky tulipánů uchytí, můžete očekávat jejich kvetení nejdříve v létě. Cibulky potřebují 6 – 10 týdnů na růst a vytvoření květu. Musíte však počítat s krátkou dobou kvetení. Horké léto svědčí tulipánům mnohem méně než vlahé jaro.

Ideální složení půdy pro vysazování tulipánů

Tulipány prosperují v úrodné půdě obohacené živinami. Potřebují, aby zemina byla dostatečně propustná, aby cibulky nezahnívaly. Optimální hodnota pH půdy by se měla pohybovat mezi 6 – 7.

Jaké stanoviště vyhovuje tulipánům?

• Půda bez přítomnosti kořenů jiných rostlin. Ty by mohly brát tulipánům vlhkost a živiny. To může mít za následek špatné nebo vůbec žádné kvetení.
• Tulipánům vyhovuje slunečné stanoviště. Ale i polostín.

Jak sázet cibulky tulipánů?

Jak už bylo psáno výše, ale opakování je matka moudrosti, je ideální sázet na podzim. Do prokypřené půdy obohacené kompostem.

Cibulky se vloží do hlíny, zahrnou zeminou a jemně přitlačí. Navrch je dobré přidat mulč, který zabrání promrznutí a zároveň bude udržovat vlhkost.

Cibulky, které sázíme, nesmí mít plíseň. Ani jiný náznak poškození.

Z každé cibulky tulipánu na jaře vyroste jeden květ na stonku. Stonek je pevný a nepotřebuje oporu. Vyjma druhů s obřími květy, které vyžadují podporu proti větru a dešti.

Směřování cibulky

Zploštělá část s kořínky by měla směřovat dolů. Naopak špička přijde nahoru k povrchu. Co se může stát, když netrefíte správný směr? Malé cibulky si s tím zpravidla poradí. Jarní teplo a závlaha je z půdy vytáhne. Ale u větších cibulek se může stát, že neprorazí, protože přirozeně rostou ze špičky.

Vzdálenost cibulí tulipánu

Rozteč mezi jednotlivými cibulkami by měla být 10 – 15 cm.

Hloubka

Prokypřete půdu asi 30 cm hluboko. Přimíchejte k hlíně kompost. Poté udělejte zhruba 20 cm hlubokou jamku. Do ní pak posaďte cibulku špičkou nahoru. Velké cibule zasaďte o něco hlouběji.

Co dělat s tulipány po odkvětu?

Odkvetlé květy se odstraňují. Přímo pod okvětními lístky je můžete ustříhnout nůžkami. Dělá se to z důvodu zabránění tvorby semen. Tento proces totiž ubírá rostlině a hlavně cibulkám živiny.

Stonky a listy se nechávají přirozeně odumřít. Poznáte to tak, že dostanou žlutou až hnědou barvu. Neodstraňujte je dříve. Zelené listy a stonky dodávají živiny cibulce, která je schovaná pod zemí. Pak budou mít dostatečnou sílu napřesrok vykvést.

Jak na pěstování tulipánů ze semínka?

Vypiplání tulipánu ze semínka je pracný proces. Který nese ovoce v podobě květů až za několik let. Jedná se spíše o experimentování než o pěstování za účelem květu na okrasu. K tomu slouží cibulky.

Jak se tedy od semínka dobrat k vykvetlé rostlině?

• Nechte tulipán odkvést a uschnout.
• Pokud jsou lusky hnědé odstraňte je z květiny.
• Z lusku vyjměte semínka a nechte je na misce vyschnout. Zhruba týden.
• Pak semínka vložte na navlhčenou papírovou utěrku a zavřete ji do plastového sáčku. Tento sáček pak na několik měsíců odložte do lednice, abyste nasimulovali období klidu před výsadbou.
• Poté semena zasejte do substrátu. Zhruba 1 cm hluboko. Do výsadbového boxu. Dejte na slunné místo za okno směřující na jih. 18 °C – 23°C. Doba, než semínka vyklíčí, může trvat měsíce až rok. Udržujte ve vlhkosti.
• Ve chvíli, kdy vyrostou první dva lístky, se mohou vysadit na zahradu. Do této doby trvá proces zhruba 12 – 15 měsíců.
• Při přesazování je nutná opatrnost. Kořenový systém je velmi choulostivý.
• Nově vzniklé cibulky pak vysaďte na podzim.

Květy mohou být nakonec jiné barvy než ty, ze které jste rostliny sklidili. Některé tulipány jsou hybridy.

Choroby a škůdci tulipánů

Ani tulipánům se nevyhýbají nemoci a škůdci. Správnou výsadbou do úrodné a propustné půdy můžete riziko nákazy snížit. Některým lze předejít mořením nebo postřiky.

Choroby tulipánů

• Hniloba kořenů Pythium – Má za následek to, že se netvoří nové výhonky. Cibulky mají šedé nebo hnědé skvrny. Prevencí je dostatečné odvodnění.
• Botrytida – houbová a plísňová nemoc. Způsobuje šedý nebo hnědý povlak na listech. Cibulky jsou zasaženy skvrnami, které jsou prohloubené a na okraji vyvýšené. Z napadených cibulí napřesrok rostou zakrnělé rostliny. Prevencí je moření a včasné odstranění napadených rostlin.
• Virová pestrokvětost – Virové onemocnění tulipánů způsobuje žíhání na květech. Světlé linie na tmavých lístkách. Tmavé linky na světlých květech znamenají spíše genetickou odchylku. Může být přenášena mšicemi, ale i lidským dotekem například při řezu.

Škůdci tulipánů

• Mšice – přenášejí virovou pestrokvětost.
• Roztoči – můžete si je přinést s cibulkami z obchodu. Proto pořádně zkontrolujte, jestli se na cibulkách neobjevují známky rozkladu nebo poškození. Lze se jich zbavit koupelí cibulek v 50 °C vodě po dobu 2 minut.
• Hlodavci – krtci, hraboši. Žerou cibulky.
• Jeleni a veverky – okusují listy. (Může pomoci prášek z chilli, kterým obsypeme rostlinu.)

Moření tulipánů

Moření se provádí z důvodu ochrany před houbovými chorobami. Ještě před výsadbou je možné provést moření cibulek ve vodném roztoku s přípravkem určeným k tomuto účelu.

Moření pomáhá před napadením šedou plísní a houbami.

Množení tulipánů

Tulipány lze množit pomocí dceřiných cibulek, které vyrostou na matčiných cibulkách. Z těchto cibulek lze získat květy do jednoho až dvou let.
Nejčastější jsou dva způsoby množení.

• Rozdělení trsu cibulek – Když tulipán odkvete a listy zežloutnou, tak se cibulky zatahují. V tuto chvíli je možné vyrýt celý trs cibulí. Odstraníte hlínu a rozdělíte na díly. Zpravidla hned po rozdělení přijdou zpět do země. Půdu, do které nové trsy budete vysazovat prokypřete a přidejte živiny. Cibulky vás odmění do roka čí dvou novými květy.
• Množení dceřinými cibulkami – Nejčastější způsob rozmnožování tulipánů. Po odkvětu a zatažení cibulek se vyjmou z půdy. Dceřiné cibulky se oddělí a uloží. Na podzim se vysazují podle pravidel popsaných výše.

Kdy vyndat cibule tulipánů ze země?

Cibulky tulipánů se sklízí po odkvětu a odumření listů. Je to dáno tím, že cibulky získávají z listů do poslední chvíle živiny pro svůj další život. Doba sklizně se může lišit podle toho, kdy tulipány dozrávají. Je nutno říci, že cibule se vyjímají ze země hlavně z důvodu množení. Jinak je možné po odkvětu nechat cibulky v zemi. Neměly by se zalévat, aby neuhnily.
Při vykopávání cibulek ze země je nutná opatrnost, jelikož každé poranění cibulky znamená vstupní bránu pro plísně a houby. Poté se nechají oschnout a uskladní se na místě, kde je dostatek vzduchu, aby opět nechytily cibulky plísně. Vyhovující teplota je 20 °C – 25 °C.

Kde je lze všude pěstovat

Tulipány lze pěstovat venku v zahradě, v květináčích a nádobách. Parádu udělají i na balkoně nebo doma.

Pěstování tulipánů na zahradě

Zahradní pěstování tulipánů je typické. Jak na jejich pěstování se věnuje celý tento obsah. Tak si vyberte, co vás nejvíce zajímá. Výsadba, moření nebo choroby a škůdci?

Pěstování tulipánů v nádobách a květináčích

Velkou výhodou pěstění v nádobě je možnost přesunu. V jednu chvíli může zkrášlovat terasu a v další pak hluché místo na zahradě nebo na stole či u dveří.

Pravidla pro pěstování tulipánů v květináči

• Vysazují se do nádoby na podzim – od září do listopadu (prosince). Řiďte se radami Jak sázet cibulky tulipánů.
• Vydrží v nádobě pouze jednu jarní sezónu. V letních měsících se cibulky příliš zahřívají a vytváří dceřinné cibulky, které rostlinu vyčerpávají a nedovolují ji dále kvést. Nové cibulky většinou nejsou ještě vyvinuté a nedovedou příští rok kvést.
• Dceřiné cibulky se mohou na podzim vysadit do záhonu, kde dorostou a napřesrok už by mohly vykvést.

Pěstování tulipánů doma

Tulipány lze vypěstovat z cibulky i v domácím prostředí. A dokonce bez substrátu.

Tulipány ve vodě

• Dospělé tulipánové cibulky se na čtvrt roku uklidí do lednice. Mimo jablka (mají nepříznivý vliv na budoucí kvetení).
• Průhlednou vázu nebo jinou nádobu můžete (ale nemusíte) vystlat dekoračními kamínky.
• Cibulky tulipánů se umístí na dno. Špičkou s klíčky směrem nahoru. Vodní hladina by měla dosahovat pod kořínky. Nesmí být ponořené celé ve vodě. Hrozí uhnití.
• Zhruba na 1,5 měsíce se nádoba uschová do temné a chladné místnosti.
• Po uplynutí doby je možné vystavit na okno. Květy by se měly dostavit do tří týdnů.

Tulipány koupené již v květináči

Další variantou pěstování tulipánů v domácím prostředí je koupě mladých rostlinek tulipánů. Dejte si pozor, aby měly poupata, ale ještě nekvetly. Listy musí být v kondici v zelené barvě.  Substrát musí být vlhký.
Po odkvětu je vhodné cibulky vysadit ven.

Pěstování tulipánů na balkoně

Tulipány se na balkoně pěstují v různých nádobách a péče o ně je stejná jakou u Pěstování tulipánů v nádobách a květináčích.

Máte po přečtení článku jasno? Půjdete se vrhnout na pěstování tulipánů? Potom by se vám mohly hodit tulipánové cibulky.

Příspěvek Jak na tulipány a jejich pěstování pochází z Radílek.cz

Narcisy jsou jedněmi z prvních kvetoucích poslů jara. Patří mezi druhy podzimních cibulovin. Můžete je ale také najít pod označením jarní cibuloviny. Obojí je správně. V podzimních měsících se sázejí a na jaře odměňují rozkvetlými květy.

Mají odvahu, podobně jako bledule, krokusy nebo hyacinty. Vynořují se hlíny i v chladných březnových dnech, kdy může ještě místy ležet sníh. Ale ony mají takovou chuť po životě a po zimním odpočinku jsou plny síly a energie, že je ani nepřízeň počasí nezastaví. Jejich květy rozzáří žlutou, bílou nebo meruňkovou barvou (nebo jejich kombinací) nejednu jarní zahradu.

Kdy sázet cibulky narcisů do země?

Pokud chcete být na jaře obdarováni květy narcisů, tak jejich cibule patří do země na podzim. Cibule narcisů vyžadují pro aktivaci růstu období klidu a chladu (cca 12 týdnů), jenž jim dopřejeme správnou podzimní výsadbou. Jaká pravidla přitom dodržet?

• Cibulky musí být vysazeny několik týdnů před silnými mrazy. Aby se cibule stihly zakořenit před promrznutím půdy. To by ohrozilo jejich rostlinný život. Občasný přízemní mrazík jim neuškodí.
• Cibulky musí být zdravé a nepoškozené.

Ideální složení půdy pro sadbu narcisů

Narcisky mají rády prokypřenou půdu s dostatkem živin. Spíše hlinitou. Důležitá je také dobrá propustnost, aby cibulky neuhnívaly. Cibulky ocení v ideální případě mírně kyselou půdu s hodnotou pH 6-7.

Vhodné stanoviště pro narcisky

• Narcisy potřebují pro svůj růst a kvetení plné slunce. S mírným odpoledním stínem.
• Rostliny jsou do určité míry mrazuvzdorné. Ale je potřeba přidat organický mulč, který je ochrání.

Jak zasadit cibulky narcisů?

Narcisy se vysazují v podzimních měsících do kypré, vlhké půdy, která je obohacena humusem. Musí být dobře propustná.

• Cibulky zkontrolujte pohledem. Musí vypadat zdravě. Velké, pevné, mající suchý obal, který se podobá papíru.
• Hloubka výsadby se řídí velikostí cibule. Jamka by měla být dvojnásobkem velikosti cibulky. Zpravidla 10 – 15 cm.
• Vzdálenost cibulí narcisů by měla být zhruba stejná jako hloubka. 10 – 15 cm.
• Směřování cibulky je kořínky dolů. Špičkou nahoru.

Zasazené cibule se zahrnují hlínou, mírně se přitlačí. A zalijí. Na ochranu před mrazem se pokrývají organickým mulčem.

Jak pečovat o narcisy po odkvětu?

Odkvetlé květy narcisů se odstřihávají. Dělá se to z důvodu výživy cibulek. Pokud by se květ nechal na stonku, tak by začal posílat živiny do semen, které stejně nenajdou využití.
Listy se nechávají na rostlině odumřít. Teprve až zhnědnou nebo zežloutnou, tak se odstraňují.
Po odkvětu začíná nabírat sílu a velikost cibulka. Její růst trvá 5 – 7 týdnů. Proto v této době dopřejte rostlině hnojivo.

Choroby a škůdci narcisů

Narcisy příliš netrpí na škůdce ani nemoci. Je to dáno i tím, že cibule i květy jsou jedovaté. Proto je hraboši ani veverky či jeleni nejedí.

• Cibulovka narcisová, cibulovka zhoubná neboli narcisová moucha.
• Plíseň narcisová (botrytida) – lze jí předejít mořením a správnou zálivkou.

U narcisů je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Protože jsou cibule a květy (o trochu méně) jedovaté. Myslete na to hlavně ve chvílích, kdy budou mít přístup ke květinám děti.

Moření narcisů

Cibuloviny se moří, aby se zabránilo napadení cibulek houbovými chorobami. Nutno říci, že cibule narcisů nejsou tak náchylné jako třeba tulipány. Přesto je možné namořit cibulky přípravky, které jsou k tomu určené.

Množení narcisů

• Nejsnadnější množení narcisů je pomocí dceřiných cibulek, které rostou na matčiných. Pokud je chcete získat, musíte cibule vykopat. Vysvětleno níže “Kdy vykopat a jak uchovat cibule narcisů?”.
• Druhým způsobem je řez cibulek. Cibulky se odříznou a část se zasadí.

Kdy vykopat a jak uchovat cibule narcisů?

Cibule narcisů přezimují venku na zahradě a zazimovávat se nemusí. Pouze v případě, že chcete narcisy množit nebo přesazovat.

Jinak je tomu u pěstování na balkonu, na terase, kdy jsou cibulky v květináči a vyjímají se z hlíny po odumření a zežloutnutí listů. Po tomto stádiu se cibulky vyndají a uschovají na suchém místě. Kde budou připraveny na podzimní výsadbu.

Kde je můžete pěstovat?

Narcisky se dají pěstovat ve venkovním prostředí – na záhonech, v truhlících, květináčích a jiných nádobách. Ale dovedou kvést i doma za oknem.

Narcisky na zahradě

Narciskám se daří v zahradě velmi dobře. Pokud je zachována dobrá propustnost půdy, slunečné stanoviště, dostatek hnojiva, tak vás jistě obdaří květy.

Po odkvětu se cibulky nechávají v zemi. Přes léto není vhodná velká zálivka, aby se cibulky nezapařily a nedostaly plíseň. A jelikož jsou mrazuvzdorné, tak přezimují venku a na jaře se budete moci těšit opět z jejich květů.

Narcisky v květináči a nádobách

Narcisy se dají pohodlně pěstovat i v květináčích nebo truhlících. Postup je podobný jako u pěstování tulipánů v květináči. Výhodou je možnost jejich přesunu. Nebo také blízkost k posezení na terase nebo u dveří.

• Do půdy v květináči se zasadí cibulky podobně jako při zahradním pěstovaní. Podle pravidel Jak zasadit cibulky narcisů.
• Výsadba probíhá v podzimních měsících.
• Hlínu, kterou zakryjete cibulky, pak izolujte pomocí mulče.

Po odkvětu narcisů pěstovaných v nádobě je třeba ustřihnout květ. Listy se ponechávají. A už se narcisy nezalévají. Když odumřou listy, cibule se vyjmou z hlíny, očistí a uschovají na suchém místě. Na podzim se pak mohou zasadit do zahrady.

Narcisky doma

Pokud chcete mít rozkvetlý parapet i doma, tak není nic jednoduššího než pořídit narcisky. Po odkvetení domácích narcisek se opět odstřihne květ. Listy se nachají zežloutnout. Zálivka už neprobíhá. Cibulky se vyndají z hlíny a uloží na piliny nebo rašelinu. Znovu se mohou vrátit do květináče v srpnu až září.

Narcisky na balkoně

Narcisy se na balkoně pěstují v nádobách a platí pro ně stejná pravidla, která jsou výše popsaná u narcisek v květináči a nádobách.

Nyní už víte, jak s narcisy zacházet. Co potřebují pro kvetení. Tak neváhejte. Nakupte cibulky narcisů, zasaďte a na jaře už jenom čekejte na první květy.

Příspěvek Jak na narcisy a jejich pěstování pochází z Radílek.cz

Kdy je správný čas zazimovat zahradní nábytek?

Teplé a slunečné dny se zkracují a střídá je chladné a vlhké počasí. V našich končinách je to neměnný stereotyp a zpravidla k této změně dochází během září nebo v případě dlouhého babího léta až v říjnu. Sami poznáte, kdy se venkovní podmínky přehouply do podzimu.
Sledování předpovědi počasí vám nastíní, kdy už nás sluníčko příliš nezahřeje.
Ideálně si vytipujte na úklid zahradního nábytku poslední slunečné dny. Jednak proto, abyste si posezení na terase užili co nejdéle. A druhak proto, že po omytí a ošetření nábytku je nutné, aby důkladně vyschl.

Jednoduché kroky pro zazimování nábytku

Připravit zahradní nábytek na zimní čas není žádná věda. Podle druhu materiálu, ze kterého je nábytek vyrobený může být péče složená pouze ze 3 kroků (omytí, vysušení, uskladnění). U dřevěného a ratanového nábytku je o 1 krok navíc (ošetření olejem).

Omytí a vyčištění

Všechny druhy zahradního nábytku je třeba před zimní pauzou očistit.
Proč je to důležité, když nebudeme stejně nábytek přes zimu používat?

• Nečistoty mohou po nějaké době proniknout hlouběji do materiálu a nebude je pak už možné vyčistit.
• Na jaře bude nábytek okamžitě připraven “k akci”. Žádné zdržování. Jenom popadnete nábytek a vyndáte ven.

Jaké prostředky na omytí použít?
Vyvarujte se prostředkům s abrazivním účinkem. Postačí mýdlová voda a měkký hadřík. Nepoužívejte drátěnky ani hrubou stranu houbičky, jelikož by mohla vytvořit na nábytku světlou mapu, které se pak budete těžko zbavovat.

Ošetření olejem nebo lakem

Dřevěnému a ratanovému zahradní nábytek prospěje, pokud ho před zazimování natřete olejem. Po letní sezóně je vyprahlý a opotřebovaný. Nový nátěr z něj udělá nábytek jako nový. A navíc ho ochrání před podzimní a zimní vlhkostí a houbami.

Oschnutí

Tento zdánlivě nedůležitý krok, který vás nebude stát téměř žádnou námahu, je nejpodstatnější v celém procesu. Nábytek musí být před zazimováním suchý.
Co může následovat pokud uložíte neoschnutý nábytek?

• Vlhké prostředí přeje růstu hub a plísní. A to nikdo na svém nábytku na jaře nechce řešit.

Pokud víte, že nebudete mít možnost nechat židle a stoly dobře oschnout, tak se radši vyhněte předchozím krokům #omytí a #ošetření.

Uskladnění nebo přikrytí ochrannou plachtou

Jaké by měly panovat podmínky pro uskladnění nábytku?

• Ani ne moc teplo, ani ne moc zima. Ideálem je nevytápěná místnost v domě.
• Sucho. Nemělo by tam pršet a nábytek by neměl stát na hlíně nebo přírodním podkladu, ze kterého by nasával vlhkost.
• Tma. Není nezbytná, ale každé světlo ubírá na původní barvě nábytku. Místnost nemusí být přímo bez oken, ale postačí nábytek zakrýt plachtou nebo hadrem. Zabráníte tak i znečištění prachem.

Kam uskladnit zahradní židle a stoly?

• Hodí se nějaká místnost ve sklepě nebo v garáži. Ze zahrady to budete mít blízko.
• Technická místnost nebo zimní zahrada.b   n
• Další variantou je zahradní domek, kde je třeba zajistit nohy židlí a stolu podložkou, která izoluje nábytek od vlhka z podlahy.

Při nedostatku místa je lepší nábytek složit.
Co dělat, když nemám kam nábytek uschovat? 
I takováhle varianta může nastat. Pak je dobré zahradní nábytek zakrýt plachtou. Neměl by být uzavřen neprodyšně, aby nedocházelo k vytvoření plísní. Při výběru plachty na zahradní nábytek je dobré dát si pozor na její velikost a ochranné funkce (UV ochrana, nepropustnost).

Specifika zazimování zahradního nábytku dle materiálu

Jak zazimovat kovový zahradní nábytek?

Nábytek z tahokovou nebo hliníku má největší míru odolnosti vůči povětrnostním vlivům. I přesto je dobré jednotlivé komponenty očistit a uskladnit. Pokud tuto možnost nemáte, nábytek přikryjte plachtou, aby na něj nepršelo a nepadal sníh.

Jak zazimovat ratanový zahradní nábytek?

Ratan může být dvojího typu. Umělý nebo přírodní. A liší se i péče o něj.

• Umělý ratanový nábytek je odolný. Zazimování spočívá v odstranění polstrů, vyčištění vodou, vysušením a uložením. Může zůstat i venku, pokud je dobře přikrytý.
• Přírodní ratan obnáší větší údržbu a rozhodně se nedoporučuje nechávat ho venku. Je třeba uskladnit ho pod střechou, kde je sucho. Nábytek se omývá, následně suší a pak se mohou opravovat i drobná poškození. Zatírají se lakem.

Jak zazimovat dřevěný zahradní nábytek?

Dřevěný zahradní nábytek vyžaduje asi největší pozornost. Pokud se o něj staráte dobře, tak tím dramaticky zvýšíte jeho životnost.
Ačkoli jsou tropické dřeviny, ze kterých se nábytek nejčastěji vyrábí odolné, i tak je třeba ho opečovávat. V článku Ochrana zahradního nábytku najdete další info.

• Smrkový nebo borovicový nábytek potřebuje lazurovací nátěr.
• Exotické dřeviny chtějí ošetření teakovým olejem.

Nátěrem získá dřevo ochrannou vrstvu před vlhkostí a houbami či plísněmi. Navíc to oživí vzhled.

Jak zazimovat plastový nábytek?

Nábytek z plastu je celkem odolný. Dlouhodobé vystavování nepříznivým povětrnostním podmínkám je ale pro plast destruktivní. Proto pokud máte možnost, tak ho očistěte a uložte na místo, kde na něj nebude sněžit nebo pršet. Přikryjte ho plachtou na nábytek.

Tip: Podívejte se, zda by se vám v rámci zazimování nehodil teakový olej nebo plachta na zahradní nábytek.

Příspěvek Co nepodcenit u zazimování zahradního nábytku pochází z Radílek.cz