Úvod » Slovník pojmů » B » Biodiverzita

Co je biodiverzita?

Biodiverzita neboli biologická diverzita označuje rozmanitost všech živých druhů na Zemi. Od jednobuněčných organismů (bakterií, virů), přes rostliny, houby, až po živočichy (včetně člověka). V posledních letech je slovo biodiverzita hodně skloňováno, jelikož dochází k velkému úbytku druhů a tím k narušení rovnováhy Země. Biodiverzita je zjišťována v celosvětovém měřítku a lokálně se podrobují analýze podmínky v dané oblasti nebo ekosystému.

Kolik živých druhů žije na Zemi?

Tuto informaci nedokáže nikdo přesně zodpovědět. Vědeckou společností je odhadováno na 8,7 milionu druhů rostlinných a živočišných druhů. Popsáno jich bylo ale jenom 1,2 milionu. Většinu popsaných druhů tvoří hmyz.

Jak jsou jednotlivé druhy od sebe rozdělovány?

  • Jedinečné vlastnosti – Jednotlivé organismy mají jedinečné vlastnosti a podle těchto rozdílů jsou vědci rozdělovány do druhů.
  • Rozmnožování – Organismy se mohou množit pouze v rámci jednoho druhu. Pokud se od sebe liší natolik, že se mezi sebou nerozmnožují, tak spadá každý organismus do jiného druhu.

Jaké ekosystémy jsou druhově nejvíce / nejméně rozmanité?

Vědci studují biodiverzitu v ekosystémech lesa, pastvin, tundry, hor, pouští, jezer, moří, oceánů a dalších. Jeden ekosystém může hostit širokou škálu druhů. V savaně mohou žít druhy jednobuněčných organismů rostlin i živočichů, hmyzu a rostlin, až po velké savce – slony.

  • Největší biodiverzita je v teplých a vlhkých oblastech v tropickém pásu. Na území Mexika, Brazílie, jihozápadní části USA, Jižní Afriky, Madagaskaru, Hymaláje.
    • Místa s vysokou druhovou rozmanitostí se označují jako horká místa biodiverzity – biodiversity hotspots. Tato místa zabírají cca 2 % povrchu Země (a toto číslo se stále snižuje). Aby dané území bylo označeno za hotspot musí obsahovat nejméně 1,5 tis. druhů endemických cévnatých rostlin a ztratilo alespoň 70 % původního stanoviště.
  • Nejmenší biodiverzita je v ekosystému pole. Chemické prostředky, těžká technika a intenzivní zemědělství likvidují druhovou rozmanitost. Obecně se snižuje biodiverzita směrem od rovníku (největší rozmanitost druhů) k pólům.

Jaká je druhová rozmanitost (biodiverzita) v České republice?

Na území České republiky se nachází okolo 70 – 90 tisíc druhů rostlin a živočichů. Tento údaj nezahrnuje viry, bakterie a jednobuněčné živočichy. Naopak jsou v něm obsaženy skupiny sinic a řas, hub, mechů, lišejníků, vyšších rostlin, hmyzu, bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.

Proč se snižuje biodiverzita?

Druhová rozmanitost klesá v důsledku: 

  • klimatických změn, které jsou způsobeny zvyšováním skleníkových plynů. To se děje kvůli znečištění ovzduší – spalování tuhých paliv. 
  • Dalším problémem je odlesňování.
  • Těžba nerostných surovin.
  • Šíření invazivních druhů, které ničí lokální druhy. Po jejich invazi se pak v důsledku toho mění celý ekosystém daného místa.

28 % všech druhů je ohroženo vymřením v Evropě a střední Asii. Od roku 1970 zmizela celá ½ mokřadů. V důsledku výše popsaných změn vymizelo:

  • 50 % druhů mechů
  • 37 % druhů sladkovodních ryb
  • 33 % druhů cévnatých rostlin
  • 23 % druhů obojživelníků

Největší pokles druhové rozmanitosti je v zemědělsky obdělávaných ekosystémech. Díky změně v postupech obdělávání krajiny, které absolutně nerespektují pravidla nastavená přírodou. Tradiční zemědělství se změnilo na intenzivní, industrializované.

Jaké jsou důsledky snižování biodiverzity?

Největším problémem při snižování biodiverzity je provázanost přírodního systému. V důsledku toho může znamenat vyhynutí jednoho druhu velký problém pro jiné živočišné (včetně člověka) a rostlinné druhy. Například vyhynutí hmyzích druhů má primárně za následek ztrátu opylovačů a druhotně dojde k přerušení potravního řetězce, ve kterém hmyz hraje roli potravy pro své predátory. A když zajdeme ještě dále, tak tito predátoři jsou opět potravou pro výše postavené živočich. Tímto způsobem se můžeme dostat až na vrchol pyramidy, kdy nezbyde žádná potrava pro člověka.

Všechny vyspělé státy žijí takzvaně na dluh. Spotřeba je vyšší, než příroda dokáže z dlouhodobého hlediska nabízet. Dochází k vyčerpání půdy, surovin a vody. Z dlouhodobého hlediska je tento styl soužití s přírodou pro život člověka neudržitelný.

Veronika Jadrná
Latest posts by Veronika Jadrná (see all)